Verze z 17. 10. 2016, 13:28 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 125 114 editací +Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny; +Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava; +Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 1. 2017, 14:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Autoritní data; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 13: \|příbuzní = 8 dětí, řada z nich se věnovala baletu }} '''Marius Petipa''' (plným jménem '''Michel''' '''Victor Marius Alphonse Petipa,''' rusky ''Marius Ivanovič Petipa'') – narozen 11. března 1818 v Marseille, zemřel 14. července 1910 (1. července juliánského kalendáře) na Krymu. Pohřben je v Petrohradu. Marius Petipa byl v průběhu svého života tanečníkem baletu, baletním mistrem, učitelem baletu a [[Choreografie\|choreografem]]. Jeho význam pro vývoj baletu je považován za zásadní. == Život a dílo == Matka Mariuse Petipy byla dramatickou herečkou, otec byl známým baletním mistrem a učitelem. Petipa ve svém dětství procestoval s rodiči Evropu. Základní vzdělání a umělecké vzdělání na hudební konzervatoři získal v Bruselu. Lekce z baletu dostával od svého otce ve věku 7 let, poprvé vystoupil v baletním představení ve věku 9 let. Jako baletní tanečník působil v Nantes, Paříži, New Yorku, Bordeaux a Madridu. Už na začátku své baletní kariéry v Nantes vytvářel choreografii jednoaktovek a divertiment. Pro kariéru M. Petipy bylo rozhodující jeho působení v Rusku. Zde proslul nejdříve jako tanečník (od roku 1847), pak jako dlouholetý hlavní baletní mistr petrohradských carských divadel (Velké kamenné divadlo, Mariinské divadlo), a to od roku 1871 až do roku 1903. Působil i na dalších místech Ruska (Velké divadlo v Moskvě, Carské selo, Petrodvorce). Petipa vytvořil více než padesát baletů, z nichž některé přežívají buď v původní verzi, nebo ve verzi, která byla Petipovou choreografií inspirována - Faraónova dcera (1862), Don Quijote (1869), Bajadéra (1877), Talisman (1889), Šípková Růženka/Spící krasavice (1890), Louskáček (choreografii zřejmě připravil Lev Ivanov na základě Petipových rad a instrukcí) (1892), Probuzení Flóry (1894), Odpočinek kavalerie (1896), Raymonda (1898), Roční období (1900) and Harlekýnovy milióny (1900).<ref group="pozn.">Názvy baletů vycházejí z české baletní inscenační praxe zejména v [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/balet Národním divadle] v Praze</ref> Petipa přispěl k oživení řady děl, která vytvořili dřívější baletní mistři. Řada z jeho choreografií se stala napříště definitivními verzemi, ze kterých vycházejí pozdější představení. Nejznámější realizace jsou Korzár, Giselle, Esmeralda, Coppélia, Marná opatrnost (La fille mal gardée) - (se Lvem Ivanovem), Koníček Hrbáček a [[Labutí jezero]] (se Lvem Ivanovem). Mimo to řada tanců z jeho baletních choreografií žije samostatným životem jako samostatná virtuózní čísla (např. [http://www.slovnik-cizich-slov.net/pas-de-deux-padede/ Pas de deux] a Grand pas de deux z řady baletů). Řádek 34: {{Překlad\|en\|Marius Petipa\|653063955\|fr\|Marius Petipa\|108540772}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Lidé}}

Marius Petipa: Porovnání verzí