|
=== Srovnání s proprietárním softwarem ===
Diskuse na téma open source versus closed source (alternativně nazývaný [[proprietární software]]) bývá často plamenná. Hlavními čtyřmi důvody (jak je uvedeno v rámci výzkumu Open Source Business Conference<ref name="cmswire1">{{citeCitace webelektronické monografie|authorautor=Irina Guseva (@irina_guseva) |url=http://www.cmswire.com/cms/web-cms/bad-economy-is-good-for-open-source-004187.php |titletitul=Bad Economy Is Good for Open Source |worktitul=Cmswire.com |datedatum vydání=2009-03-26 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref>), proč jednotlivci nebo organizace volí open source software jsou: 1) nižší náklady, 2) bezpečnost, 3) žádné proprietární uzamčení a 4) lepší kvalita.
Od té doby, co se inovativní společnosti tolik nespoléhají na softwarové prodeje, se stal proprietární software méně potřebným.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://www.pcworld.com/businesscenter/article/243136/open_source_vs_proprietary_software.html |titletitul=Open Source vs. Proprietary Software | PCWorld Business Center |worktitul=Pcworld.com |datedatum vydání=2011-11-03 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> Jako takové jsou věci jako open source redakční systémy, jinými slovy [[Systém pro správu obsahu|CMS]], stále běžnější. V roce 2009<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|authorautor=Geoff Spick (@Goffee71) |url=http://www.cmswire.com/cms/web-cms/open-source-movement-finds-friends-at-the-white-house-005867.php |titletitul=Open Source Movement Finds Friends at the White House |worktitul=Cmswire.com |datedatum vydání=2009-10-26 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> přešel Bílý dům v USA ze svého proprietárního redakčního systému na open source CMS systém [[Drupal]]. Společnosti jako [[Novell]] (které tradičně prodávají software postaru) neustále debatují nad výhodami možnosti přechodu na open source, zatímco část jejich produktu již nabízí otevřené zdrojové kódy.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://news.cnet.com/Pandoras-box-for-open-source/2009-7344_3-5157470.html |titletitul=Pandora's box for open source – CNET News |worktitul=News.cnet.com |datedatum vydání=2004-02-12 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> Tímto způsobem open source software poskytuje řešení jedinečných nebo specifických problémů. Je zjištěno,<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|lastpříjmení=Murphy |firstjméno=David |url=http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2367829,00.asp |titletitul=Survey: 98 Percent of Companies Use Open-Source, 29 Percent Contribute Back | worktitul = News & Opinion | publisher =PCMag.com |datedatum vydání=2010-08-15 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> že 98 % podniků na úrovni společností nějakým způsobem open source využívá.
S touto změnou trhu se více kritických systémů začíná spoléhat na nabídku open source,<ref name="autogenerated2">{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://news.cnet.com/Homeland-Security-helps-secure-open-source-code/2100-1002_3-6025579.html |titletitul=Homeland Security helps secure open-source code – CNET News |worktitul=News.cnet.com |datedatum vydání= |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> což umožňuje větší finanční prostředky (například granty<ref name="autogenerated2"/> [[Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických|Amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost]]), které pomáhají v „honu po bezpečnostních chybách“.
Nejedná se o dohadování o tom, že open source software nemá své nedostatky. Jednou z největších překážek, která čelí širokému přijetí open source software se týká nedostatku technické a obecné podpory.<ref name="cmswire1"/> Open source společnosti často bojují s tím, že někdy nabízí podporu pod jiným názvem výrobku. Acquia například nabízí na podnikové úrovni podporu i pro open source alternativy Drupalu.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://www.acquia.com |titletitul=Drupal – Content Management, Social Business, Cloud, Support |publisher=Acquia |datedatum vydání= |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref>
Mnozí zastánci tvrdí, že open source software je neodmyslitelně bezpečnější, protože každý člověk může prohlížet, upravovat a měnit kód.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|lastpříjmení=Seltzer |firstjméno=Larry |url=http://www.pcmag.com/article2/0,2817,1566726,00.asp |titletitul=Is Open-Source Really Safer? |worktitul=PCMag.com |datedatum vydání=2004-05-04 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> Nicméně closed-source software a některé výzkumy<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|authorautor=Kevin Poulsen |url=http://www.securityfocus.com/news/7947 |titletitul=DARPA-funded Linux security hub withers |worktitul=Securityfocus.com |datedatum vydání=2004-01-30 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref> naznačují, že jedinci, kteří nejsou placeni za čištění kódu, nemají motivaci dělat nudnou, monotónní práci. Studie zdrojového kódu Linuxu zjistila 0,17 chyb na 1000 řádků kódu zatímco proprietární software obecně dosahuje výsledku 20-30 chyb na 1000 řádků.<ref>[http://www.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022 Linux: Fewer Bugs Than Rivals]</ref>
Ajzenova teorie plánovaného chování zkoumá souvislost mezi postoji a chováním. Na základě pilotní studie organizací, které přijímají (nebo nepřijímají) OSS; několik faktorů statistického významu bylo pozorováno v manažerských přesvědčeních v závislosti na (a) postoji k výsledkům, (b) vlivů a chování druhých a (c) jejich schopnosti jednat.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|lastpříjmení=Greenley|firstjméno=Neil|titletitul=Open Source Software Survey|url=http://www.oss-survey.org/|accessdatedatum přístupu=9 October 2012}}</ref>
== Pro a proti pro softwarové vývojáře ==
Softwaroví odborníci a výzkumníci identifikovali na open source různé výhody a nevýhody. Hlavní výhodou pro podnikání je to, že s open source lze dosáhnout lepšího pronikání na trh. Společnosti nabízející open source software jsou schopny stanovit průmyslovou normu, a tím získat výhodu nad konkurencí. To také pomohlo vybudovat vývojářovu loajalitu jak se vývojáři cítí zmocněnějšími a mají smysl pro vlastnění konečného produktu.<ref name="Sharma2002">{{cite journal | first=Srinarayan | last=Sharma | coauthors=Vijayan Sugumaran and Balaji Rajagopalan | title=A framework for creating hybrid-open source software communities | journal=Info Systems Journal | volume=12 | year=2002 | pages=7–25 | url=http://www.cin.ufpe.br/~in953/lectures/papers/ISJAFrameworkForCreatingHybrid-OpenSourceSoftwareCommunities.pdf | format=PDF | doi=10.1046/j.1365-2575.2002.00116.x }}</ref> Pro OSS navíc nejsou potřeba tak vysoké náklady na marketing a logistické služby. To také pomáhá společnostem, aby udržely technologický krok se všemi. Je to dobrá věc pro podporu firemní image, včetně komerčních produktů.<ref>{{cite journal | title=Profiting from Open Source | first=John | last=Landry | coauthors=Rajiv Gupta | journal=[[Harvard Business Review]] | month=September | year=2000 | doi=10.1225/F00503}}</ref> Vývoj OSS pomáhá vytvářet spolehlivý, vysoce kvalitní software rychle a levně.<ref>{{cite journal | url=http://www.jmir.org/2011/1/e24/ | title=Open Source, Open Standards, and Health Care Information Systems | last=Reynolds | first=Carl | coauthors=Jeremy Wyatt | journal=[[JMIR]] | month=February | year=2011 | doi=10.2196/jmir.1521 | accessdate=2011-03-17 | volume=13 }}</ref> Termín „open-source“ byl původně zamýšlen pro obchodní známku, jenomže byl považován za příliš popisný, takže z něj žádná obchodní známka není. Kromě toho nabízí potenciál pro více flexibilní technologie a rychlejší inovace. Měl by být mnohem spolehlivější, protože má většinou tisíce nezávislých programátorů, kteří testují a opravují chyby v softwaru. Je flexibilní, protože modulární systémy dovolují programátorům vlastní rozhraní nebo přidávat nové funkce. Je inovativní, protože open source programy jsou produktem mezi velkým množstvím různých programátorů. Mix různých pohledů, firemních a osobních cílů velmi urychluje inovace systému.<ref>{{cite journal | first=Hal | last=Plotkin | title=What (and Why) you should know about open-source software | journal=Harvard Management Update | month=December | year=1998 | pages=8–9 | doi=10.1225/U9812D}}</ref> Kromě toho free software může být vyvinut v souladu s čistě technickými požadavky. To nevyžaduje uvažování s komerčním tlakem, který často výrazně snižuje kvalitu softwaru. Díky komerčnímu tlaku musí vývojář tradičního softwaru věnovat více pozornosti na požadavky zákazníka než na požadavky na zabezpečení, neboť tyto prvky jsou zákazníkovi skryty.<ref>{{cite journal | first=Christian | last=Payne | title=On the Security of Open Source Software | journal=Info Systems Journal | month=February | year=2002 | volume=12 | issue=1 | pages=61–78 | doi=10.1046/j.1365-2575.2002.00118.x}}</ref>
Někdy se říká, že vývojový proces open source nemusí být dobře definován a části rozvojového procesu, jako je testování a dokumentace, mohou být ignorovány. Nicméně to platí pouze pro malé (většinou jeden programátor) projekty. U větších, úspěšnějších projektů se musí stanovit a vynucovat určitá pravidla, aby se tak umožnila snadná týmová práce.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://www.gnu.org/software/classpath/docs/hacking.html |titletitul=GNU Classpath Hacker's Guide: GNU Classpath Hacker's Guide |worktitul=Gnu.org |datedatum vydání=2003-08-11 |accessdatedatum přístupu=2012-03-25}}</ref><ref>{{citeCitace webelektronické monografie | url=http://jgap.sourceforge.net/doc/codestyle.html | titletitul=Brief summary of coding style and practice used in JGAP | firstjméno=Klaus | lastpříjmení=Meffert | coauthorsspoluautoři=Neil Rotstan | year=2007 | publisher=Java Genetic Algorithms Package | accessdatedatum přístupu=2008-09-08 }}</ref> Ve většině komplexních projektů tato pravidla mohou být stejně přísná, jako přezkoumání drobné změny provedenou dvěma nezávislými programátory.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie | url=http://www.javalobby.org/java/forums/t98834.html | titletitul=Classpath hackers frustrated with slow OpenJDK process | datedatum vydání=2007-07-16 | firstjméno=Andy | lastpříjmení=Tripp | publisher=Javalobby }}</ref>
Ne všechny OSS iniciativy byly úspěšné, například SourceXchange a Eazel.<ref name="Sharma2002"/> Softwaroví odborníci a výzkumníci, kteří nejsou přesvědčeni o schopnosti produkovat pomocí open source kvalitní systémy identifikující nejasný proces, později objevené vady a nedostatek empirických důkazů nejzávažnějších problémů (shromážděné údaje týkající se produktivity a kvality).<ref name="autogenerated1">{{cite journal | first=Ioannis | last=Stamelos | coauthors=Lefteris Angelis, Apostolos Oikonomou and Georgios L. Bleris | title=Code Quality Analysis in Open Source Software Development | url=http://csdl2.computer.org/persagen/DLAbsToc.jsp?resourcePath=/dl/mags/so/&toc=comp/mags/so/2007/01/s1toc.xml&DOI=10.1109/MS.2007.2 | doi=10.1109/MS.2007.2 | format=PDF | journal=Info Systems Journal | volume=12 | year=2002 | pages=43–60 | accessdate=2008-09-08 }}</ref> Je také obtížně navrhnout komerčně znící podnikatelský model podle open source vzoru. V důsledku toho můžou být splněny pouze technické požadavky a ne požadavky na trhu.<ref name="autogenerated1"/> Pokud jde o bezpečnost, může open source umožnit hackerům, aby se dozvěděli o slabých místech a mezerách v systému snadněji než v closed-source softwaru. To závisí na kontrolních mechanismech s cílem vytvořit efektivní činnost autonomních agentů, kteří jsou součástí virtuálních společností.<ref>{{cite journal | first=Michael J. | last=Gallivan | title=Striking a Balance Between Trust and Control in a Virtual Organization: A Content Analysis of Open Source Software Case Studies | journal=Info Systems Journal | volume=11 | issue=4 | year=2001 | pages=277–304 | doi=10.1111/j.1365-2575.2001.00108.x}}</ref>
== Kritika ==
Kritiky určitých zásad OSI jednají především jako část definice a odlišnosti jiných termínů. Hnutí za otevřený obsah neuznává ani neschvaluje OSI zásady a zahrnuje místo vzájemné share-alike dohody vyžadující komerční využití nebo přípravy odvozených prací.
Jeden z hlavních kritiků, Richard Stallman z FSF (Free Software Foundation), rezolutně odmítá termín „Open Source“ , který se v mnoha případech používá pro „free software“. I když je jasné, že právně je free software klasifikován jako open source. Stallman tvrdí, že takováto kategorie je nevhodná.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie |url = http://www.gnu.org/philosophy/open-source-misses-the-point.html |titletitul = Why "Open Source" misses the point of Free Software |accessdatedatum přístupu = July 23, 2007 |lastpříjmení = Stallman |firstjméno = Richard |authorlinkauthorlink1 = Richard Stallman |datedatum vydání= June 16, 2007 |worktitul = Philosophy of the GNU Project |publisher = Free Software Foundation |quotepoznámka = As the advocates of open source draw new users into our community, we free software activists have to work even more to bring the issue of freedom to those new users' attention. We have to say, ‘It's free software and it gives you freedom!’—more and louder than ever. Every time you say ‘free software’ rather than ‘open source,’ you help our campaign. }}</ref> Kritici také oponují pragmatismu OSI, neboť se obávají, že ideály free softwaru jsou ohroženy tím, že FSF kompromituje ideály pro standardy softwarové svobody.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie |url = http://www.gnu.org/philosophy/free-software-for-freedom.html |titletitul = Why "Free Software" is better than "Open Source" |accessdatedatum přístupu = July 23, 2007 |lastpříjmení = Stallman |firstjméno = Richard |authorlinkauthorlink1 = Richard Stallman |datedatum vydání= June 19, 2007 |worktitul = Philosophy of the GNU Project |publisher = Free Software Foundation |quotepoznámka = Sooner or later these users will be invited to switch back to proprietary software for some practical advantage. Countless companies seek to offer such temptation, and why would users decline? Only if they have learned to value the freedom free software gives them, for its own sake. It is up to us to spread this idea—and in order to do that, we have to talk about freedom. A certain amount of the ‘keep quiet’ approach to business can be useful for the community, but we must have plenty of freedom talk too. }}</ref><ref>{{citeCitace webelektronické monografie |url = http://www.gnu.org/philosophy/open-source-misses-the-point.html |titletitul = Why "Open Source" misses the point of Free Software |accessdatedatum přístupu = July 23, 2007 |lastpříjmení = Stallman |firstjméno = Richard |authorlinkauthorlink1 = Richard Stallman |datedatum vydání= June 16, 2007 |worktitul = Philosophy of the GNU Project |publisher = Free Software Foundation |quotepoznámka = Under the pressure of the movie and record companies, software for individuals to use is increasingly designed specifically to restrict them. This malicious feature is known as DRM, or Digital Restrictions Management (see [http://defectivebydesign.org/ DefectiveByDesign.org]), and it is the antithesis in spirit of the freedom that free software aims to provide. [...] Yet some open source supporters have proposed ‘open source DRM’ software. Their idea is that by publishing the source code of programs designed to restrict your access to encrypted media, and allowing others to change it, they will produce more powerful and reliable software for restricting users like you. Then it will be delivered to you in devices that do not allow you to change it. This software might be ‘open source,’ and use the open source development model; but it won't be free software, since it won't respect the freedom of the users that actually run it. If the open source development model succeeds in making this software more powerful and reliable for restricting you, that will make it even worse.}}</ref>
Stále více je termín „free a open source software“ používán komunitou pro celkové popsání společného území mezi free software a open source software.
|
