Kamenný kříž u Stonáče: Porovnání verzí

[[Soubor:Bílany,_kříž kříž.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Kamenný kříž u Stonáče]]

'''Kamenný kříž u Stonáče''' je volně stojící kamenný [[krucifix]] v obci [[Bílany]], která je místní částí města [[Kroměříž]].

Kříž s [[chronogram]]em z roku [[1831]] se nachází v jihozápadní části katastru obce Bílany na pozemku p.č.1409 v lokalitě přírodní památky u potoka [[Stonáč]] na náspu zvaném "Válek". Je chráněn jako nemovitá [[Kulturní památka České republiky]] pod číslem 101316.<ref>{{MonumNet|název= krucifix |ID= 844508962|datum=2016-05-25}}</ref> V [[MonumNet]]u uváděná datace [[1777]] byla zřejmě odhadována před restaurací – po restauraci je chronogram v nápisu jednoznačný a odpovídá i historické skutečnosti o průběhu [[pandemie]] cholery v Evropě a severníSeverní Americe v letech [[1829]]–[[1851]]. Již v dřívějších dobách stával na tomto místě dřevěný kříž zelené barvy.<ref name="Kajdoš"/>

Na dvoustupňové základně je umístěn novodobý hranolový podstavec s prolomenými rohy a čtvercovými rámy ukončený odstupňovanou [[římsa| římsou]]. Dřík se stlačenými [[voluta|volutovými]] křídly po stranách a s vpadlými zrcadly na čelní straně je ukončen římsou a žlábkováním. Z profilované patky vyrůstá kříž s rameny ukončenými trojlisty. Ukřižovaný je s bederní rouškou uvázanou k levému boku s hlavou mírně skloněnou k pravému rameni a s trnovou korunou na hlavě.

Podle [[František Václav Peřinka|Františka Václava Peřinky]] zuřila v roce 1831 v kroměřížské farnosti [[cholera]]. Město Kroměříž dalo kus pole na cholerový hřbitov, který byl posvěcen a pochováno na něm bylo 106 lidí. Obchodník s železem František Pípal postavil na něm na vlastní útraty úhledný kamenný kříž, na jehož udržování uložil na faře při [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)|kostele Panny Marie]] 40 zl. stř.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Peřinka | jméno = František Vácslav | odkaz na autora = František Vácslav Peřinka | titul = Dějiny města Kroměříže. 2. díl, Část čtvrtá / František Vácslav Peřinka | vydavatel = Městský národní výbor | místo = Kroměříž | rok = 1949 | počet stran = 798}}</ref>

Toto cholerové pohřebiště stávalo naproti starého hřbitova na [[Kotojedy| kotojedské]] cestě v místech, kde dnes stojí Středisko volného času mládeže Šipka.

František Pípal si vzal za ženu Terezii, jedinou dceru a dědičku Jiřího Rösnera obchodníka s železem v Kroměříži. Bydleli v domě U Zlatého kohouta vedle [[Měšťanský dům u radnice v Kroměříži|měšťanského domu u radnice]] na Velkém náměstí v centru Kroměříže.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Peřinka | jméno = František Vácslav | odkaz na autora = František Vácslav Peřinka | titul = Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka | vydavatel = Městský osvětový sbor | místo = Kroměříž | rok = 1940 | počet stran = 956}}</ref>

Pikantní na novodobém umístění kamenného kříže v roce 1959 z depozitu v [[Květná zahrada|Květné zahradě]] (kam byl přemístěn z cholerového hřbitova v Kroměříži a odtud ke Stonáči) je dochovaný protokol o sporu kroměřížských měšťanů Jiřího Rösnera a jeho zeťezetě Františka Pípala s obcí Bílany z roku 1810. Jiří Rösner zřídil si po celé délce svého břehu u tzv. jezera taras z vrbových kůlů a prutů, aby chránil svou louku proti vodě. Tím ale způsobil zakřivení příkopu, jež při povodni bude překážkou proudu a způsobí záplavu bílanských pastvin. Pan Rösner uznal námitky deputantů z Bílan a uvolil se k vyrovnání zakřivení tarasu. Zajímavá je i skutečnost, že v roce [[1831]] v obci Bílany „postavené uprostřed bažin nezemřel na choleru nikdo, zato v [[Břest]]ě, kde nebylo močálů, lidé velmi mřeli“. Cholera byla v Bílanech zaznamenána ve [[Prusko-rakouská válka|válce prusko-rakouské]] v roce [[1866]], kdy si vyžádala 37 obětí.<ref name="Kajdoš">{{Citace monografie | příjmení = KAJDOŠ| jméno = Oldřich | odkaz na autora = | titul = Dějiny obce Bílan | vydavatel = Kroměříž: obec Bílany | místo = Kroměříž | rok = 1924 | počet stran = 234+XI.s.}}</ref>