Machovo číslo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m unifikace
HeruGil (diskuse | příspěvky)
m Změna formulace.
Řádek 1:
{{Upravit}}
[[Soubor:FA-18 Hornet breaking sound barrier (7 July 1999).jpg|right|thumb|Stíhačka [[McDonnell Douglas F/A-18 Hornet|FA-18 Hornet]] při překročení zvukové bariéry]]
'''Machovo číslo''', symbol '''''Ma''''' (dle ČSN EN ISO 80000-11:2013) nebo zřídka '''M''', je jedno z tzv. [[podobnostní číslo|podobnostních čísel]], tedy charakteristická [[bezrozměrná veličina|bezrozměrná fyzikální veličina]] používaná v [[aerodynamika|aerodynamice]]. Udává poměr [[rychlost]]i pohybu tělesa určitým prostředím k [[rychlost zvuku|rychlosti šíření zvuku]] v témže prostředí. Je hojně užívaná v technické praxi – např. v letectví se jím jakožtotímto poměrem rychlostiudává leturychlost kletadla rychlosti(aktuální zvukuběhem udáváletu rychlostnebo letukonstrukčně nejvyšší dosažitelná), třebaže vztažná rychlost šíření zvuku se mění (např. při změně tlaku, teploty či vlhkosti). Název nese po významném fyzikovi [[19. století]] [[Ernst Mach|Ernstu Machovi]], našemu rodákovi z Chrlic (Chrlice jsou nyníod roku 1971 čtvrtí [[Brno|Brna]]).
 
== Výpočet Machova čísla ==
 
Řádek 21 ⟶ 22:
Tento jev se dnes s výhodou používá u moderních nadzvukových letadel k dosažení podzvukového obtékání [[nosné plochy|nosných ploch]]. V případě nedostatečnosti se používají dodatečné konstrukční úpravy draku k vytvoření vhodného místa vzniku příslušných jevů, tzv. [[vortex generator]], viz třeba [[F/A-18E/F Super Hornet]].
 
Tento jev se všemi důsledky z toho plynoucími byl pozorován až po Machově smrti. Jev se může objevit i u velkých [[bolid]]ů, které velkou rychlostí proniknou do zemské atmosféry, celkem 9 supersonických třesků bylo zaznamenáno dne [[15. únor]]a [[2013]] při pádu velkého bolidu nad ruským uralským městem [[Čeljabinsk]]em. Tento jev zde tehdy způsobil, mimo jiné, poškození nejméně 100 tisíc metrů čtverečních [[Tabulové sklo|tabulového skla]] v oknech a dveřích a četná poranění asi 1 000 osob.
 
Rychlost zvuku poprvé překonal [[14. říjen|14. října]] [[1947]] pilot [[Chuck Yeager|Charles “Chuck” Yeager]] na pokusném raketovém letadle [[Bell X-1]], které bylo k tomuto účelu zkonstruováno.
 
Yeagerovo prvenství zpochybňuje a činí si na ně nárok rovněž německý pilot [[Hans Guido Mutke]], který tvrdil, že zvukovou bariéru překonal dne [[9. duben|9. dubna]] [[1945 v letectví|1945]] s letadlem [[Messerschmitt Me 262]] Schwalbe. Toto tvrzení je však často zpochybňováno. Dalším člověkem činícím si nárok na titul prvního nadzvukového pilota je [[George Welch]], který mělúdajně překonatpřekonal zvukovou bariéru [[1. říjen|1. října]] 1947, tedy dva týdny před Bell X-1, v letadle [[F-86 Sabre|North American XP-86 Sabre]]. Mohlo se tak stát však pouze při střemhlavém letu a na krátkou chvíli, protože ani Me 262 ani XP-86 nemohou překonat rychlost zvuku při vodorovném letu v jakékoli letové hladině.
 
== Označení vysokých rychlostí ==
Řádek 45 ⟶ 46:
|}
 
Pro porovnání: [[kruhová rychlost|první kosmická rychlost]] uv gravitačním poli Země činí asi 7,9 km/s = 22,82 ''Ma'' ve [[vzduch]]u ua na úrovni [[mořská hladina|mořské hladiny]].
 
== Související články ==