Robert Grosseteste: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}} |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Život ==
Pocházel z drobné normanské šlechty, studoval na katedrální škole v [[Hertford]]u a patrně také v [[Paříž]]i, od roku [[1229]] přednášel na františkánské koleji v Oxfordu a snad se tam stal také kancléřem nebo děkanem (''magister scholarium''). Kázal, vykládal různé biblické knihy a teologický zájem ho vedl ke studiu přírody, zejména optiky, protože byl přesvědčen, že Bůh je světlo. Když byl roku [[1235]] zvolen biskupem v Lincolnu, vzdal se svých ostatních [[prebenda|prebend]] a zavedl biskupské visitace po celé rozsáhlé [[diecéze|diecézi]].
[[Soubor: Robert Grosseteste.jpg |thumb|upright=1.0|left| Robert Grosseteste (Miniatura, 14. stol.) ]]
Tím se dostal do sporu s mnoha preláty, který musel řešit [[První lyonský koncil|koncil v Lyonu]] roku [[1245]], který dal Grossetestovi za pravdu. V otázkách církevní politiky stál Grosseteste při [[Tomáš Becket|Tomáši Becketovi]] proti králi, později však také hájil zájmy anglické církve proti papežským zásahům, zejména při udělování prebend. Dostal se také do sporu s novým arcibiskupem v [[Canterbury]], Bonifácem Savojským, a roku [[1250]] obhájil své názory před papežem [[Inocenc IV.|Inocentem IV.]] v [[Řím]]ě. O pravosti jeho listů s ostrou kritikou papežské církevní politiky někteří současní vědci pochybují.<ref> http://plato.stanford.edu/entries/grosseteste/ </ref>
== Význam a vliv ==
Zatímco pozdější historici v něm viděli především církevního politika, jeho následovníci – například [[Roger Bacon]] – ho cenili především jako teologa a všestranného učence. Grosseteste psal francouzské básně, kázání a teologicko-vědecké traktáty, například o svobodné vůli nebo o povaze pravdy, ale také o světle, o přílivu a odlivu, o geometrii a o duze.
[[Soubor: Optics_from_Roger_Bacon's_De_multiplicatone_specierum.jpg|thumb|upright=2.0| Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo [[Roger Bacon]]) ]]
Grosseteste byl patrně jedním z prvních [[scholastika|scholastiků]], který studoval [[Aristotelés|Aristotela]] v řečtině, přeložil do latiny "Etiku Nikomachovu" a pochopil Aristotelovu vědeckou metodu pozorování, zobecňování, formulace obecných zákonitostí a předpovídání na jejich základě. Při tomto „rozdělování a spojování“ se ovšem podle Grossetesta výsledky mají ověřovat i pozorováním. Někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě. Ačkoli nelze doložit, že by se s ním někdy setkal, [[Roger Bacon]] zřejmě na Grossetesta navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle.<ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/246717/Robert-Grosseteste</ref>
Řádek 40:
{{Portály|Filosofie}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Grosseteste, Robert}}
| |||