Biochemie: Porovnání verzí

'''Biochemie''' je vědní disciplína na pomezí [[biologie]] a [[chemie]]. Zabývá se chemickými pochody v živých [[Organismus|organismech]]. Předmětem studia biochemie je struktura a funkce základních stavebních kamenů živé [[Hmota|hmoty]] jako jsou například [[Sacharidy|cukry]], [[Lipidy|tuky]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] a další [[biomolekuly]].

Počátky biochemie a [[organická chemie|organické chemie]] spadají do roku [[1828]], kdy německý chemik [[Friedrich Wöhler]] syntetizoval jednoduchou organickou látku ([[močovina|močovinu]]) z anorganických látek kyanátu draselného a síranu amonného. Tím dokázal, že živá a neživá příroda jsou tvořeny stejnými [[chemický prvek|prvky]], a že lze z anorganických látek připravit stejné látky, jaké nacházíme v živé přírodě. V roce [[1833]] byl Payenem izolován první [[enzym]] [[amyláza]], tj. enzym rozkládající [[škrob]].

Velký rozmach biochemie nastal ve 20. století spolu s rozvojem nových experimentálních technik jako [[chromatografie]], [[elektroforéza]], [[rentgenová difrakce]], [[NMR spektroskopie]], [[mikroskopie]] a technik [[molekulární biologie]]. V dnešní době tak známe většinu metabolických pochodů v živých [[buňka|buňkách]], víme jak buňka získává energii, jak komunikuje se svým okolím, z čeho se skládá. Máme představu i o tom, v čem se jednotlivé formy [[život]]a liší a co mají naopak společného.

Bouřlivý rozvoj biochemie a [[molekulární biologie]] má velký význam pro [[Lékařství|medicínu]] ([[klinická biochemie]]), [[zemědělství]], [[průmysl]], [[ochrana životního prostředí|ochranu životního prostředí]] a další obory [[člověk|lidské]] činnosti.