Břevnovský klášter: Porovnání verzí

| kraj = [[FileSoubor:Flag of Prague.svg|22px]] [[Praha|hl. město Praha]]

| místo = [[FileSoubor:Praha5 CoA CZ.jpg|20px]] [[Břevnov]]

[[Soubor:Praha Břevnov monastery from SE DSCN0284.JPG |thumb|upright=1.2| Klášter od jihovýchodu]]

}}</ref> Klášter jako celek s&nbsp;[[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|bazilikou svaté Markéty]] a s&nbsp;[[Markétská zahrada|Markétskou zahradou]] je od [[3. květen|3.&nbsp;května]] [[1958]] chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Břevnovský klášter|ID=152466|datum=2012-8-24}}</ref> Klášter má nejstarší tradici vaření [[Pivo|piva]] v&nbsp;celé České republice.<ref>[http://web.archive.org/web/20100125130042/http://www.budejovickybudvar.cz/o-pivu/historie-piva.html Počátky vaření piva v&nbsp;ČR]</ref> Vaří se zde pivo [[Břevnovský klášterní pivovar|Břevnovský Benedict]]. Pivo dle této receptury a pod dohledem technologů z&nbsp;klášterního pivovaru bude pod značkou Gold of Prague vařeno od roku 2017 také v&nbsp;[[Jižní Korea|Jižní Koreji]].

Klášter byl založen u&nbsp;pramene potoka [[Brusnice (potok)|Brusnice]], kde se podle [[pověst]]i setkal biskup [[svatý Vojtěch]] s&nbsp;knížetem Boleslavem na [[lov]]u. První mniši sem přišli z&nbsp;[[Bavorsko|bavorského]] [[Klášter Niederaltaich|kláštera Niederaltaich]]. Podle jiného zdroje sem první mnichy měl přivést [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] z&nbsp;[[Řím]]a. Prvním opatem se roku [[993]] stal jeho [[výchova|vychovatel]] [[Anastasius I. (Astrik)|Anastasius]], který je někdy ztotožňován s&nbsp;pozdějším [[Seznam ostřihomských arcibiskupů|ostřihomským arcibiskupem]]. V&nbsp;polovině [[11. století]] postavil opat Meinhard v Břevnově [[Románský sloh|románskou]] [[Bazilika|basiliku]] sv. Benedikta a Vojtěcha a založil [[Benediktinský klášter Rajhrad|klášter v&nbsp;Rajhradě]] u&nbsp;Brna. Počátkem [[14. století]] přestavěl opat [[Pavel Bavor z Nečtin|Bavor z&nbsp;Nečtin]] klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil [[Broumovský klášter|klášter v&nbsp;BroumovBroumově]]ě. V&nbsp;klášteře žila řada vynikajících [[mnich]]ů, například [[Jan z&nbsp;Holešova]], který patrně jako první používal diakritický [[pravopis]]. Roku [[1420]] klášter zničili [[Táborský svaz|táborité]]. Mniši, kteří přežili, odešli do [[Broumov]]a. K&nbsp;obnově kláštera došlo až v&nbsp;polovině [[16. století]], koncem [[17. století]] za [[opat]]a [[Tomáš Sartorius|Tomáše Sartoria]] vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká ''Sartoriova ulice'').

* Benno II. Löbel (1738–1751)

* [[Stephan Rautenstrauch]] (1773–1785)

Dnešní [[Baroko|barokní]] [[Budova|budovy]] kláštera včetně [[chrám]]u sv. Markéty, nového [[konvent (církev)|konventkonventu]]u a prelatury pocházejí převážně z&nbsp;let [[1708]]–[[1740]]. Byly zbudovány na starších základech podle plánů architekta [[Kryštof Dientzenhofer|Kryštofa Dientzenhofera]] a pod jeho stavebním dozorem. Někdejší vstupní osa kláštera je dnes rozdělena ulicemi Bělohorskou a Patočkovou. Při proražení třídy Pionýrů (dnešní Patočkovy ulice) v&nbsp;letech 1952–1953 padly za oběť budovy klášterního pivovaru a sladovny s vnější ohradní zdí. [[Socha|Sochy]] sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v&nbsp;severozápadním rohu nádvoří jsou od [[Karel Josef Hiernle|Karla Josefa Hiernleho]], ostatní sochy na [[Fasáda|fasádě]] pocházejí z&nbsp;dílny [[Matěj Václav Jäckel|Matěje Václava Jäckela]].

[[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Kostel zasvěcený svaté Markétě Antiochijské]] byl postaven v&nbsp;letech 1708–1715. Jeho zvlněná fasáda odpovídá utváření hmoty architektury na principu protínajících se [[elipsoid]]ů. Na [[Atika (architektura)|atice]] jsou sochy řádových světců od [[Matěj Václav Jäckel|Matěje Václava Jäckla]] a na jižní stěně kopie<ref>Vlček</ref> náhrobku blahoslaveného [[Vintíř (poustevník)|VintířVintíře]]e zasazený do barokní [[Optický klam|iluzivní]] malby.<ref>Poche, Emanuel: ''Prahou krok za krokem'', Praha, Orbis 1958. S. 211</ref>

Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Na hlavním oltáři je v&nbsp;nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, [[Markéta Antiochijská|sv. Markéty]], od lužického sochaře [[Matěj Václav Jäckel|Matěje Václava Jäckela]]. Oltářní menzu čelem k&nbsp;lidu navrhl sochař a restaurátor [[Karel Stádník]]. V&nbsp;chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. ''stally'', s&nbsp;řezanými figurami benediktinských patronů v&nbsp;nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s&nbsp;Ježíškem v&nbsp;náručí. Do [[Predella (část oltáře)|predelly]] téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s&nbsp;ramenní kostí [[Markéta Antiochijská|sv. Markéty Antiochijské]], jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s&nbsp;procesím. Stříbrný gotický [[plenář svaté Markéty]] je uložen v trezoru.

Patrový konvent, který přiléhá ze severní strany ke kostelu, vznikl v&nbsp;letech 1709–1719 pod vedením [[Kryštof Dientzenhofer|Kryštofa Dientzenhofera]]. Má jednotnou architektonickou úpravu a tři vnitřní dvory. Ze severního traktu vybíhá směrem do zahrady křídlo s&nbsp;letním refektářem v&nbsp;přízemí a knihovnou v&nbsp;patře. Sály, ambity a chodby jsou vyzdobeny štuky a freskami různých umělců z&nbsp;první poloviny 18. století. Kolem východního dvora, který nepatří do [[Klausura|klausury]], jsou v&nbsp;patře prostory prelatury (sídlo [[opat]]a). Reprezentativní sály jsou zdobeny freskami, největší a nejznámější je Tereziánský sál v&nbsp;[[rizalit]]u východního křídla, který vyčnívá nad střechy ostatních budov. Stropní fresku v&nbsp;Tereziánském sále vytvořili v&nbsp;letech 1727–1728 [[bratři Asamové]], Kosma Damián a Egid Quirin, a zobrazili na ní pověst o&nbsp;„Zázraku svatého Vintíře“. Poustevník, pozvaný na hostinu v&nbsp;postní době, nechtěl jíst maso a hostitele nechtěl urazit. Pečený páv však obživl a uletěl ze stolu. Cenná je rovněž knihovna s&nbsp;původními knihovními skříněmi a&nbsp;bohatou sbírkou starých tisků.<ref>Blažíček - Čeřovský - Poche, ''Klášter v&nbsp;Břevnově''. Praha: V. Poláček 1944, str. 46nn.</ref>

Starý konvent, z&nbsp;něhož zbylo po přestavbě tak zvané Sartoriovo křídlo (naproti kostelu k&nbsp;jihu) zbudoval opat [[Tomáš Sartorius]] v&nbsp;60. letech [[17. století]]. Komunitě benediktinů v&nbsp;čele s&nbsp;opatem [[Jan Anastáz Opasek|Anastázem Opaskem]] sloužilo po jejich příchodu v&nbsp;letech 1990–1992 jako konvent, dnes je adaptováno na hotel Adalbert.

Klášter a jeho krypta se objevují na mnoha vyobrazeních, například:

* barokní návrhové kresby a plány Pavla Ignáce Bayera a Kryštofa Dientzenhofera;

* barokní anonymní mědirytina z&nbsp;roku 1678;

* ocelorytina J. Rybičky z&nbsp;1. poloviny 19. století

* stříbrná pamětní medaile, vydaná k miléniu kláštera roku 1993

Soubor:Břevnovský_klášter_s_poutí.JPG|''Pivní máj'' 1. května 2015 před klášterem