|
=== Druhá světová válka ===
==== 1939 ====
[[23. srpen|23. srpna]] [[1939]] byl v [[Moskva|Moskvě]] podepsán [[Pakt Ribbentrop-Molotov]], jenž stvrzoval dohodu o neútočení mezi [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. SSSRV tajném dodatku se zavázaloba státy dohodly na rozdělení Polska tak, že SSSR napadne [[Druhá Polská republika|Polsko]] z východu. Velitelem operace byl jmenován [[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjon Timošenko]]. Celkem bylo sovětské velení připraveno nasadit k [[Sovětská invaze do Polska|invazi]] 750 000 vojáků s 3 000 tanky a obrněnými vozidly<ref name="Jorgenser37">Jörgenser a Mann, str. 37.</ref><ref name="Porter23">Porter, str. 23.</ref> Ráno [[17. září]] překročila Rudá armáda za nedobře koordinovaného postupu, a bez vyhlášení války polské hranice. Hranici, dlouhou 1400 km, drželo kolem 30 000 polských obránců pod vedením generála [[Wilhelma Orlika-Rückemanna]]. Polský odpor byl snadno překonán díky obrovské početní převaze Rudé armády a navíc se Polsko už dva týdny zoufale bránilo proti německé invazi ze západu. Během této kampaně se opět projevili nedostatky ze španělské občanské války. Stalinisté nebrali v úvahu naléhání [[Stavka|Stavky]], která upozorňovala na do očí bijící rozdíl v efektivitě velení a koordinaci jednotek mezi Wehrmachtem a Rudou armádou. V listopadu započala reorganizace, při které byly rozpuštěny čtyři tankové sbory.<ref name="Porter23">Porter, str. 23.</ref>
Stalin měl ambice obnovit území carského Ruska, které zahrnovalo nejen Polsko, ale i [[Baltské státy|Pobaltí]], [[Finsko]] a rumunská území [[Besarábie]] a [[Bukovina (země)|severní Bukoviny]]. Jako první přišlo na řadu Finsko. Rudá armáda s 600 000 vojáky, 1 000 tanky a 1 000 letadly vtrhla do hustých lesů a močálů Finska, očekávajícekde očekávala rychlé a slavné vítězství.<ref name="Jorgenser38">Jörgenser a Mann, str. 38.</ref><ref name="Porter25">Porter, str. 25.</ref> Velení bylo svěřeno generálu [[Kirill Afanasjevič Mereckov|Kirillu Mereckovovi]]. Ačkoliv finské jednotky měly nedostatek protitankových zbraní a postrádaly moderní tankové a letecké síly, zakládalizakládaly si na ryzí morálce, železné disciplíně, [[Entuziasmus|entuziasmu]] a znalosti terénu, který byl nevyhovující pro masové útoky obrněné techniky. Časně ráno 30. listopadu započaly sovětské útoky v oblasti [[Karélie]] a [[Karelská šíje|Karelské šíje]] na [[Mannerheimova linie|Mannerheimovu linii]].{{#tag:ref|Systém finských opevnění, vybudovaný ve 20. a 30. letech napříč Karelskou šíjí proti expanzi SSSR. Jméno dostala po maršálu [[Carl Gustaf Emil Mannerheim|Mannerheimovi]], který navrhl a později řídil její výstavbu|group="Pozn."}} Po počátečním postupu byli Sověti zastaveni a utrpěli těžké ztráty. Finové obratně využívali slabiny a nedostatky rudoarmějců, kdy tankové jednotky nalákali do pasti, zatarasili jim cestu pomocí přírodních překážek a následně je zničili náložemi a zápalnými lahvemi (které pojmenovali [[Molotovův koktejl|MolotovoviMolotovovy koktejly]]). Důležitou roli sehráli [[Odstřelovač|odstřelovači]], kteří ze svých dobře maskovaných úkrytů likvidovalylikvidovali pěchotu Rudé armády z velké vzdálenosti. Rudoarmějci často vyrážely do útoku bez průzkumu a s nedostatečnou palebnou podporou, čímžtakže byli vydáni na milost naa nemilost finské kulometné a protitankové palbě. Faktem zůstává, že v zimězima 1939-1940 bylobyla jednojednou z nejstudenějších počasí ve [[20. století|20.století]].
==== 1940 ====
|
