Zdeněk Strnad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Linky, oprava IB, -Wikify
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
{{Infobox - osoba
| titul před = [[doc.]] [[Ing.]]
| titul za = [[CSc.]]
| obrázek = Doc. Ing. Zdeněk Strnad, CSc.jpg
| datum narození = 1939
| místo narození = Praha
| alma mater = VŠCHT Praha
|thumb|doc. Ing. Zdeněk Strnad, CSc.
}}
Doc. Ing. '''Zdeněk Strnad''', CSc. (* [[1939]], [[Praha]]) je český chemik, vědec, spoluzakladatel společnosti LASAK. Hlavním zaměřením jeho vědecké aktivity je materiálový výzkum pro zdravotnictví, v počátcích zaměřený na [[Sklo|skla]] a [[Keramika|sklokeramické]] materiály, v pozdějším období orientovaný zejména na výzkum [[Biomateriál|biomateriálů]] pro náhrady a regeneraci [[Tkáň|tkání]] v lidském organismu.
 
== Vzdělání ==
Studoval na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoké škole chemicko-technologické v Praze]], kde studium úspěšně ukončil v roce 1962 diplomovou prací na téma zabývající se rozpouštěním pevných látek v [[Tavenina|taveninách]]. Disertační kandidátskou práci v oboru [[Křemičitany|silikátů]] obhájil na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT Praha]] v roce 1970. V roce 1992 se habilitoval (titul [[docent]]) na VŠCHT Praha.
 
== Kariéra ==
V letech 1970–1971 působil jako samostatný vědecký pracovník na [[Sheffield]]skéSheffieldské univerzitě ve Velké Británii, kde se věnoval zejména problematice fázových přeměn ve sklotvorných soustavách nemísitelnosti, nukleaci a krystalovému růstu jako základním pochodům řízené krystalizace skel umožňující přípravu v té době nových progresivních sklokeramických materiálů s širokou paletou vlastností. Jedním z praktických přínosů těchto prací, později publikovaných,<ref> (''Z. Strnad and R. W. Douglas: Nucleation and Crystallization. In:in the ''Soda—Lime—Silica System, Phys. Chem. Glasses,'' 14 [2] 33–36, 1973</ref>''), bylo vymezení nových oblastí složení vhodných pro přípravu [[Sklokeramika|sklokeramických]] materiálů v základním sklářském systému Na<sub>2</sub>O-CaO-SiO<sub>2</sub>, které vykazovaly bioaktivní vlastnosti<ref>H. M. Kim, F. Miyaji, T. Kokubo, C. Ohtsuki, T. Nakamura and T. Yamamuro: Bioactivity of Na2O-CaO-SiO2 Glasses, ''J. Am. Ceram. Soc.'', 78[9], 2405–2411 (1995)</ref><ref>L. L. Hench, R. S. Splinter, W. S. Allen: Bonding mechanisms at the interface of ceramic prosthetic materials, ''J. Biomed, Res. Symp.'' 2, 1971, 117</ref>.
 
Během dlouholeté odborné činnosti ve Výzkumném ústavu [[Sklo Union]] (1974–92) vybudoval v jeho pražské dceřiné společnosti výzkumné oddělení zaměřené na materiálový výzkum v oblasti [[Sklo|skel]] a skelně krystalických materiálů. Teoretické a praktické výsledky z řešení oborových a státních výzkumných projektů, které vedl, prezentoval ve více než devadesátce původních publikací, patentů, domácích a zahraničních přednáškách a v monografii ''„Skelně krystalické materiály“, SNTL Praha, [[1983]]'', i v jejím rozšířeném anglickém vydání ''„Glass-Ceramic Materials/Liquid Phase Separation, Nucleation and Crystallization in Glasses“, Elsevier, Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo 1986''.
 
Praktické výsledky projektů využil při realizaci osvojení výroby nově vyvinutých sklokeramických materiálů s nízkou nebo nulovou teplotní roztažností (''CZ Patent č. 188385/1975''), určených pro výrobu varného nádobí (''Nukryst Li/17'') a sporákových varných panelů (''Nukryst Zn/0''), nebo při zavádění výroby bioaktivních sklokeramických materiálů (''CS Patent č. 272350 /1989'') určených pro náhradu kostní tkáně v lidském organismu (BAS-0).<ref>''Historie sklářské výroby v českých zemích'' II. díl/1 s. 315; II. díl/2 s. 327–330; Ed. R. Kirsch, Academia, 2003</ref>
 
Teoretické přínosy tohoto výzkumu lze vidět zejména v původním, uceleném a ojedinělém matematickém zpracování problematiky termodynamických výpočtů, fázových diagramů metastabilního odmísení v kapalné fázi, ve vícesložkových sklotvorných, kysličníkových systémech, které přinášejí nové poznatky teoretické i širšího praktického dosahu. Po přednesení některých výsledků na Mezinárodním sklářském kongresu v [[Spojené státy americké|USA]] v roce 1980 obdržel doc. Strnad pozvání na krátkodobé působení na [http://www2.warwick.ac.uk/ universitě ve Warwicku], kde mohl na špičkově vybaveném pracovišti experimentálně ověřit některé svoje teoretické závěry.<ref> (''Z. Strnad, P. W. McMillan: Metastable two-liquid tie lines in the soda-lime-silica system; ''Phys.  Chem, Glasses'', Vol. 24, No. 3, 1983</ref>''). Ke konceptu bioaktivity pak přispěly jeho práce o určení vlivu chemického složení na bioaktivitu sklokeramických materiálů, skel a gelů na základě výpočtu nemůstkových kyslíků ve skelné struktuře s polymerní podstatou.<ref>Z. Strnad: Role of the Glass Phase in Bioactive glass-ceramics, ''Biomaterials'', 1992, Vol. 13, No. 5, p. 317</ref><ref>Z. Strnad: Compositional dependence of non-bridging oxygen ions in bioactive glasses-correlation to bioaktivity. In: ''Proceedings of the CIMTEC 98'', World Ceramics Congres, Florence, Italy 14.–19. 6. 1998 (SXI-4)</ref><ref>N. Koga, Z. Strnad, J. Strnad, J. Šesták: Thermodynamics of non- bridging oxygen in silica bio-compatible glass-ceramics; Mimetic material for the bone tissue substitution; ''Journal of Thermal Analysis and Calorimetry'', Vol. 71 (2003), 927–937</ref>
 
V letech 1978–1984 byl členem Československého komitétu [http://www.icglass.org/ ICG], kde pracoval v odborné 7. komisi – krystalizace skel. V sedmdesátých letech byl členem odborné komise Chemie silikátů při společnosti silikátové  [[ČSVTS]]. Od počátku osmdesátých let do současnosti pravidelně plní funkci konsultanta a recenzenta diplomových a disertačních prací na VŠCHT Praha. V letech 1984–86 přednášel na VŠCHT v postgraduálním studiu v oboru technologie silikátů a do roku 2013 jako docent část předmětu „''Biomateriály''“. Uskutečnil řadu přednášek na universitách doma i v zahraničí.
 
Výsledky jeho prací byly kladně hodnoceny i v zahraničí, a tak v roce 1986 přijal zaměstnání u firmy Nippon Electric Glass Ltd. v [[Japonsko|Japonsku]], kam byl pozván jako konzultant v oboru sklokeramických materiálů. V Japonsku se setkal s význačnými osobnostmi z oblasti vývoje a klinické aplikace bioaktivních materiálů, včetně prof. T.  Kokubo a prof. T. Yamamuro z [[Kjótská univerzita|Kyoto University]]. Spolupráce s univerzitou později vedla k zorganizování první společné konference o bioaktivních materiálech v Praze (listopad /1994) s organizační pomocí od Vysoké školy chemicko-technologické a za bohaté účasti pracovníků mnoha domácích vědeckých, univerzitních a klinických pracovišť. Tato konference byla první událostí, jež informovala českou profesionální veřejnost o těchto nových materiálech, které jsou schopny vytvářet pevnou vazbu s živou kostní tkání bez intermediální vazivové vrstvy, jako reakce organismu na cizí těleso.
 
Po roce 1989 zaměřil docent Strnad své vědecké aktivity na výzkum bioaktivních materiálů pro náhradu a regeneraci tkání v lidském organismu. Po zániku Výzkumného ústavu Sklo Union na počátku devadesátých let, motivován předchozími výsledky výzkumu v oblasti bioaktivních materiálů, se Zdeněk Strnad, rozhodl společně s Ing. Igorem Riedlem, CSc., pro vytvoření nového pracoviště, které by umožnilo pokračování výzkumných prací těchto pokročilých materiálů. Proto na konci roku 1991 založili v PrazevPraze společnost LASAK, kde se konaly nejen výzkumné práce, ale i realizace těchto perspektivních materiálů byly úspěšně rozvinuty.
 
Počáteční orientaci i další směřování nově ustavené společnosti LASAK Zdeněk Strnad významně ovlivnil svojí vizí „endosteálního„[[Endosteální implantát|endosteálního implantátu]] s bioaktivním povrchem“. V té době se koncept bioaktivity dotýkal pouze keramických bioaktivních materiálů, které však svými mechanickými vlastnostmi většinou nedosahovaly na aplikace ani středně zatížených [[Zubní implantát|implantátů]]. Představa bioaktivního implantátu s dostatečnou mechanickou pevností byla zpočátku částečně naplněna ve společnosti LASAK vývojem endosteálního, dentálního, titanového implantátu s plazmaticky naneseným bioaktivním povlakem hydroxyapatitu – IMPLADENT<sup>®</sup> (''Z. Strnad, J. Strnad, C. Povýšil, K. Urban: Effect of Plasma Sprayed Hydroxyapatite Coating on Osteoconductivity of Titanium Implants. The International Journal of Maxillofacial Implants, 15 (2000) 483–490'').
 
Avšak úplné a originální naplnění vize „endosteálního implantátu s bioaktivním povrchem“ představovala až zlomové technologie BIO povrch, která byla vyvinuta (''J. Strnad, Z. Strnad: Způsob úpravy povrchu titanových implantátů; CZ Patent č. 291685/2003'') a zavedena do výroby ve společnosti LASAK u implantologických systémů  IMPLADENT<sup>®</sup> a BioniQ<sup>®</sup> pod vedením Jakuba Strnada.
Řádek 40 ⟶ 45:
 
==== Monografie a samostatné kapitoly v knihách – výběr ====
* Z. Strnad: ''Skelněkrystalické materiály'' (230 stran), SNTL Praha 1983
* Z. Strnad: ''Glass-Ceramic Materials/Liquid Phase Separation, Nucleation and Crystallization in Glasses'', Elsevier, Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo, 1986
* Z. Strnad: Progresivní skelněkrystalické materiály. In: ''Speciální technologie a materiály''; Ed. J. Šesták, Z. Strnad, A. Tříska; Praha: Academia, 1993
* Z. Strnad: Volume and surface crystallization during formation of glass-ceramic material: A kinetic approach. In: ''Glass-Ceramic Materials / Fundamentals and Applications; Series of monographs on Materials Science''; Edited by: T. Manfredini, G. C. Pellacani, J. M. Rincon; Pub. MUCCHI – 41100 Modena, Italy, 1997
 
==== Odborné články v domácích a zahraničních časopisech – výběr ====
Řádek 89 ⟶ 94:
* Matějka J.: BYZNYS ŽIJE: Zuby od firmy LASAK vrací úsměv lidem z celého světa. Lidovky.cz. 7. 9. 2014. [http://byznys.lidovky.cz/bioaktivni-zubni-implantaty-od-lasaku-vraci-usmevy-lidem-z-celeho-sveta-1oc-/firmy-trhy.aspx?c=A140907_125742_firmy-trhy_mct dostupné online]
* Bobůrková E.: České titanové zuby dobývají svět. Euro. 3. 1. 2011, s. 34–35. [http://www.euro.cz/byznys/ceske-titanove-zuby-dobyvaji-svet-828870 dostupné online]
* [http://www.lasak.cz LASAK s.r.o. Stránky firma LASAK]
 
{{Portály|Chemie|Lidé}}