Hišám: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}}
m fix
Řádek 12:
 
=== Vývoj situace na západní hranici chalífátu ===
V době Hišámově dosáhli muslimové v západní [[Evropa|Evropě]] největších územních zisků. Muslimský správce [[Al-Andalus|al – Andalusu]] [[Anbasa ibn Suhajm al–Kalbí]] opět obnovil vpády na území [[Franská říše|Franské říše]]. Jeho vojska obsadila celou [[SeptimanieSeptimánie|SeptimaniiSeptimánii]] a pronikla do údolí [[Rhôna|Rhôny]] až k [[Vogézy|Vogézám]] a [[Besançon|Besanconu]].<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 222. </ref>
 
V této politice pokračoval i jeden z jeho nástupců [[Abd ar-Rahmán ibn Abdulláh al-Gháfikí]]. Roku 732 uspořádal velkou výpravu při níž překročil [[Pyreneje]] a porazil vévodu Euda nedaleko [[Bordeaux]]. Jeho vojska poté pokračovala do nitra Franské říše až k [[Loira|Loiře]]. Eudo mezitím uprchl k franskému [[majordomus|majordomovi]] Karlovi a pod přísahou věrnosti ho požádal o pomoc. Muslimská a franská vojska se následně v říjnu 732 střetla v proslulé [[Bitva u Tours|bitvě u Tours a Poitiers]]. Abd ar – Rahmán při jednom z útoků padl a jeho vojsko poté ustoupilo na jih. Bitva je považována za jedno z rozhodujících střetnutí, která zastavila muslimskou expanzi proti [[Křesťanství|křesťanské]] Evropě.<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 223. </ref> Muslimové však nadále ovládali Septimanii a po několik let ještě pronikali hluboko do Franské říše podél toku Rhôny. Na čas dokonce ovládli i [[Arles]] a [[Avignon]].<ref name="Tauer 68">F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.68.</ref>