Wikipedie

František Xaver Josef Beneš: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Literatura: + 1 (diplomka)
Není pravda, že byl křtěn též Josef (opraven zdroj - matrika N). Tvrzení o německé rodině nedoloženo. Německé vzdělání ano + zdroj.
Řádek 9:
| citát =
}}
'''František Xaver Beneš''', křtěný '''František Xaver Josef Beneš''' ([[6. srpen|6. srpna]] [[1820]] [[Český Dub]]<ref name="matrika">[http://matrikyvademecum.soalitomerice.cz/matriky_lite/vademecum/permalink?xid=1373909ddd7cea03b9b8d%3A4e496e4e%3A12216bae987%3A-759f&scan=144 Matrika N Český dub, L20/10, 1813-1835, snímek 144, Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[20. květen|20. května]] [[1888]] [[Praha]]) byl český [[archeolog]] a konzervátor historických památek.
 
== Život ==
Narodil se v rodině písaře na okresním úřadě (Oberamt Schreiber) Josefa Beneše a matky Anny, rozené Laubrové.<ref name="matrika"></ref>
 
PocházelStudoval zvýhradně německéna rodinyněmeckých školách (proto měl později obtíže s českým pravopisem, i když češtinu zjevně ovládal).<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f2a63031-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6c0e3f4a-435f-11dd-b505-00145e5790ea Národní listy, 25.12.1935, příloha, s.15, ''V. Štech: Přes ostnaté dráty'']</ref> Chodil do hlavní školy v [[Plzeň|Plzni]], potom pokračoval na gymnáziu a technice. Roku 1837 nastoupil do práce v [[cukrovar]]u [[Dobrovice]]. O dva roky později přešel do cukrovaru v [[Suchdol (okres Kutná Hora)|Suchdole u Kutné Hory]], přičemž měl možnost na stážích poznat výrobu cukru i v dalších závodech na Moravě i v Německu. Postupně se vypracoval na pozici ředitele. V letech 1854 – 57 byl ředitelem cukrovaru [[Trmice]].<ref name="Svet1871">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Xav. Beneš | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1871 | měsíc = 7 | ročník = 5 | číslo = 29 | strany = 339 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8577850 | issn =}}</ref>
 
Již od mládí se zajímal o historii a archeologii. K jeho učitelům patřili [[Anton Müller]] a [[Josef Jungmann]], v pozdějších letech i [[Jan Erazim Vocel]]. První článek, o historii vinařství v Čechách, uveřejnil roku 1836 v lužickém časopise Opora. Za sepsání dějin města [[Mimoň|Mimoně]] v roce 1845 dostal čestné občanství. Roku 1854 byl jmenován konzervátorem kraje [[čáslav]]ského. Roku 1857, po přestěhování do Prahy, jej úřady vyslaly na stáž do Itálie, aby se seznámil se starořímskými vykopávkami. Poté se zapojil do památkové péče v Čechách.<ref name="Svet1871" /> Zajistil kvalitní rekonstrukci [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|kostela v Sedlci]], [[Chrám svaté Barbory|chrámu svaté Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnského chrámu]] a [[Prašná brána|Prašné brány]]. Podílel se i na obnově [[Bazilika svatého Jiří|Baziliky svatého Jiří]]. Jako člen Jednoty svatovítské uspořádal výstavu klenotů. Spolu s [[Antonín Baum|Antonínem Baumem]] pořádal archeologické sbírky [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name="ZlPha1888">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František X. Jos. Beneš, archeolog a spisovatel český | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1888 | měsíc = 5 | ročník = 5 | číslo = 27 | strany = 430 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/5.1887-1888/27/430.png | issn =}}</ref> Byl také známým znalcem [[genealogie]] a [[heraldika|heraldiky]]. Jeho články se pravidelně objevovaly v časopise [[Památky archeologické]].<ref name="Svet1871" />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Xaver_Josef_Beneš“