Astronavigace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Princip: odk. |
m č. odkaz, typo |
||
Řádek 5:
Základní astronavigaci umožňuje pouhé pozorování oblohy, například určení světových stran podle Slunce či [[Polárka|Polárky]]. Pro přesnější navigaci se používá zaměření polohy nebeského tělesa na obloze a ta se pak srovnává s polohami tělesa vypočtenými pro určité místo k určitému datu. Základními pomůckami pro astronavigaci jsou proto nějaký druh [[úhloměr]]u, [[hodiny]] a vypočtené dráhy těles.
Potřebné [[úhel|úhly]] na obloze, nejčastěji [[Výška (astronomie)|úhlová výška]] tělesa nad [[obzor]]em, se dají měřit například [[Jakubova hůl|Jakubovou holí]], [[astroláb]]em nebo [[sextant]]em. K měření [[čas]]u je potřeba hodiny ukazující [[greenwichský střední čas]], případně čas jiného [[Časové pásmo|časového pásma]], nelze použít [[Sluneční čas|(sluneční) čas]] neznámého poledníku určený například [[Sluneční hodiny|slunečními hodinami]]. Informace o polohách nebeských těles pro konkrétní data, časy a zeměpisné polohy se každoročně vydávají ve [[Astronomická ročenka|specializovaných publikacích]].
== Určení polohy na příkladu zaměření poledne ==
Pozorovatel může zjistit svou zeměpisnou polohu, pokud pomocí [[sextant]]u a přesných kapesních [[Hodinky|hodinek]] zjistí, v kolik hodin [[Koordinovaný světový čas|greenwichského času]] a v jaké [[Výška (astronomie)|výšce]] bylo Slunce nejvýše nad [[obzor]]em.<ref>Běhounek, Fr.: V říši věčného ledu a sněhu. Čs. grafická Unie, Praha 1936. S. 43</ref>
'''[[Zeměpisná délka]]''' je dána úhlovou vzdáleností daného [[poledník]]u od [[Základní poledník|nultého (greenwichského) poledníku]]. Země se o 360° otočí za
Pro určení zeměpisné délky tedy stačí určit časový rozdíl v minutách mezi místním (zjištěným na hodinkách) a greenwichským (12:00 UTC) polednem a vydělit jej čtyřmi. Přičemž na východní polokouli nastává poledne dříve, na západní později než na nultém poledníku.
| |||