Niels Stensen: Porovnání verzí

'''Niels Stensen''' ([[11. leden|11. ledna]]^{([[gregoriánský kalendář|greg.]])} / 1. ledna^{([[juliánský kalendář|jul.]])} [[1638]], [[Kodaň]] - [[5. prosinec|5. prosince]]^{([[gregoriánský kalendář|greg.]])} / 25. listopadu^{([[juliánský kalendář|jul.]])} [[1686]], [[Schwerin]]), [[latina|latinsky]] zvaný '''Nicolaus Steno''' či '''Stenonis''',<ref name="tedeum">{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2010-12-23}}</ref> byl [[Dánsko|dánský]] [[přírodovědec]], průkopník v oblasti [[anatomie]], [[geologie]] a [[paleontologie]], apozději [[katolictvíkatolicismusí|katolický]] [[kněz]] a biskup.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Je považován za jednoho z největších [[vědec|vědců]] své doby. Většinu svého života strávil mimo Dánsko, hlavně v [[Itálie|Itálii]], [[Německo|Německu]] a [[Nizozemsko|Nizozemsku]], během svých cest poznal mnoho evropských vědců a [[filozof]]ů.

[[Soubor:Steensen - Elementorum myologiae specimen, 1669 - 4715289.tif|thumb|upright=0.8|Zuby žraloka a jeho paleontologických předků. ''Elementorum myologiae specimen'', 1669]]

| datum přístupu = 2010-12-23}}</ref> Předkové jeho otce byli [[luteránství|luteránští]] [[pastor|pastoři]], ale Sten Pedersen se vyučil zlatníkem a odešel do Kodaně. Mnoho svých prací, z nichž mnohéněkteré se dochovaly dodnes, také dodal na dvůr [[Seznam hlav dánského státu|dánského krále]] [[Kristián IV. Dánský|Kristiána IV.]]<ref name="tedeum" /> Kromě Nielse měli jeho rodiče také dceru Annu, která se narodila v roce 1636.<ref name="de">{{Citace elektronické monografie

</ref> Z jeho deníků víme, že v otcově dílně dělal své první optické i chemické pokusy a vyráběl si i příslušná zařízení (mikroskop, optickou lavici).<ref name="whonamedit" /> V roce [[1644]] zemřel Nielsův otec a o rok později si jeho matka vzala zlatníka jménem Peter Lesle. Ten však za další dva roky zemřel také. Stensenova matka si pak po roce vzala dalšího zlatníka Johanna Stichmanna.<ref name="de" /> Od svých deseti let studoval na Školeproslavené Panny Marie ([[dánština|dánsky]]:škole ''Vor Frue Skole'', dnes ''Gefion Gymnasium'')<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2010-12-25}}</ref>, gymnáziu, kde získal [[humanismus|humanitní]], [[matematika|matematické]] a [[lingvistika|jazykové]] vzdělání.<ref name="neurosurgery" /> Mezi lety 1654 a 1655 zemřelořádil nav Kodani [[mor]], na nějž zemřelo asi 8&nbsp;000 obyvatel Kodaně, mezi nimi i přes 200 žáků z Vor Frue Skole.<ref name="whonamedit" /> Roku [[1656]] Stensen ukončil studium na gymnáziu zkouškou a začal studovat medicínu na [[Kodaňská univerzita|Kodaňské univerzitě]],. kde však vydržel jenZa dva roky, protoževšak potézačali začaloŠvédové [[obléhání Kodaně]]obléhat ŠvédyKodaň, univerzita musela být zavřena a studenti byli povoláni na obranu města.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Hned po vyhlášení míru roku 1660 se Stensen vydal na studijní cestu a většinu života strávil v cizině.

První zastávkou byl [[Rostock]], brzy potom však Stensen pokračoval dále do [[Nizozemsko|Nizozemska]]. V březnu [[1660]] přijel do [[Amsterdam|Amsterodamu]], kde si pod profesorem Gerhardem Bläesem rozšířil své znalosti anatomie.<ref name="whonamedit" /> Brzy učinil svůj první objev. Při pitvě ovčí hlavy objevil [[příušní vývod]], který byl po něm pojmenován Stensenův vývod (latinsky: ''ductus Stenonianus'').<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Bläes si však objev přivlastnil a Stensen po sporu s ním odešel na [[Universiteit Leiden|Leidenskou univerzitu]]. I nadále zkoumal žlázy v hlavě a výsledky poté publikoval ve vědecké práci ''Anatomická pozorování ústních žláz a nově objevených vývodů''. Tuto práci obhájil na Leidenské univerzitě na začátku července [[1661]] a 6. prosince téhož roku dokončil další práci – rukopis ''Observationes Anatomicae'' (česky ''Anatomická pozorování'').<ref>Kermit (cit.name="whonamedit" v ref. 2), s. 24.</ref>