Lidské oko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění, drobnosti |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19:
* [[Bělima]] (''sclera'') – tuhá, bílá vazivová blána (u dětí namodralá, ve stáří zažloutlá od kapének tuku). Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu oční koule. Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku.
* [[Rohovka]] (''cornea'') – orgán v přední části oka. Je inervována, ale není prostoupena cévami. Je vyklenutější než bělima (má podobu hodinového sklíčka). Při dotyku rohovky se vybavuje nepodmíněný [[Rohovkový reflex|reflex]] – sevření víček. Odchylka od kulovitého zakřivení rohovky způsobuje onemocnění zvané [[Astigmatismus (medicína)|astigmatismus]].
* [[Živnatka]]/[[Cévnatka]] (''uvea'') - obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk, Má hnědočervenou barvu a v zadní části je tvořena cévnatkou (''choroidea''). Vpředu přechází v řasnaté tělísko.
* [[Řasnaté tělísko]] (''corpus ciliare'') – paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění zakřivení čočky a tím i její [[
* [[Duhovka (oko)|Duhovka]] (''iris'') – má tvar kruhového terčíku z hladkého svalstva. Kruhový otvor uprostřed duhovky se nazývá [[zornice]] (zřítelnice, ''pupila''). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato pigmentová vrstva působí jako [[clona]] a zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí.
* [[Zornice]] (''pupila'') je kruhový otvor uprostřed duhovky, v němž je umístěna čočka.
* [[Čočka (oko)|Čočka]] (''lens'') – 4 mm silný orgán zavěšený na řasnatém tělísku. Čočka je průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky tak, aby se všechny paprsky, vycházející z téhož bodu, sešly v jednom bodě na sítnici, protože jen tak vznikne ostrý obraz.
* [[Sítnice]] (''retina'') – jemná několikavrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm. Jsou v ní umístěny jednak gangliové a bipolární nervové buňky jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky a čípky.
Řádek 32:
=== Přídatné oční orgány ===
* [[Spojivka]] (tunica conjuctiva) – slizniční blána sytě růžové barvy, která ohybem přechází na oční kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj [[rohovka|rohovky]]. [[Prostor]] mezi spojivkou víček a oční koulí se nazývá spojivkový vak.
* [[Slzná žláza]] – orgán uložený v dutině očnicové nad oční koulí. Otevírá se větším počtem vývodů do spojivkového vaku. Její sekret – slzy (''lacrimae'') – obsahují [[chlorid sodný]] a lysozym. Vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce. Slouží ke zvlhčování přední stěny oka a k ochraně před infekcí. Odtékají do slzného váčku vnitřní stranou oka a dále slzovodem do dutiny nosní.
* Horní a dolní [[oční víčko|víčko]] – volné okraje jsou opatřeny [[Řasa (oko)|řasami]], do jejichž pochvy ústí mazové žlázy (jejich zánět se nazývá ječné zrno a může být značně bolestivý)
Řádek 44:
* '''100-315 nm''' – absorbuje se převážně v rohovce, zbytek se rozptýlí v komorové vodě
* '''315-400 nm''' – absorbuje se převážně v čočce přeměnou proteinů
* '''400-1400 nm''' – prochází skrz čočku a dopadá na sítnici, kde při velké intenzitě může způsobit i vážné poškození. Intenzitu viditelného světla o vlnové délce 400-700 nm je oko schopné během 0,25 s zredukovat stažením panenky na snesitelné množství, ale na kratší vlnové délky již nedokáže zareagovat tak rychle
* '''více než 1400 nm''' – je absorbováno v rohovce a způsobuje silné slzení a zvyšování teploty a tlaku komorové vody.
Řádek 74:
== Reference ==
* {{Commonscat}}
<references/>
| |||