Verze z 24. 8. 2016, 13:57 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 117 349 editací po přesunu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 8. 2016, 14:36 editovat zrušit editaci Hnetubud (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 811 editací drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 41: Za [[Napoleonské války\|Napoleonských válek]] v roce 1812 město navštívil samotný [[Napoleon Bonaparte\|Napoleon]]. Na cestě do Německa v roce 1818 zde zemřel významný ruský generál [[Michail Bogdanovič Barclay de Tolly]], který se velkou měrou zasloužil za Napoleonovu porážku v ruském tažení. Mezi lety 1828 - 1835 bylo město napojeno na silniční síť a v roce 1860 se Insterburg stal železničním uzlem mezi [[Kaliningrad\|Köningsbergem]] a [[Kaunas]]em a mezi [[Sovetsk (Kaliningradská oblast)\|Tylží]] a [[Toruń\|Toruní]]. Díky dobrému dopravnímu spojení se začal ve městě rozvíjet průmysl. Vznikly zde slévárny, ocelárny a přádelny lnu. Rozvíjelo se i místní školství. V roce 1860 vzniklo gymnázium a dále ve městě fungovala zemědělská a zdravotní škola. V roce 1863 zde začala operovat tajná polská organizace, která zajišťovala zbraně Polákům pro připravované [[Lednové povstání]] proti ruské nadvládě. Po vzniku [[Německé císařství\|Německého císařství]] v roce 1871 se stal Insterburg především vojenskou základnou německé armády. V 1914 bylo ve městě na 2 000 vojáků. === 20. století === Na počátku ~~První~~první světové války bylo město na necelý měsíc obsazeno ruskými vojsky (mezi 24. srpnem a 11. zářím 1914) a následně se stalo hlavním stanem pro [[Paul von Hindenburg\|generála Hindenburga]]. Mezi světovými válkami došlo k dalšímu rozvoji města. Insterburg se stal sídlem místní správy, soudu, celního úřadu, pobočky říšské banky a obchodní komory. Hospodářství se rozrostlo se vznikem závodů na výrobu cukrovinek, octa, chemikálií a dílny na zpracování kůží. Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 vznikly ve městě velké kasárny a vojenské letiště. V roce 1939 došlo k rekonstrukci nejvýznamnějších památek města. Před vypuknutím války mělo město téměř 49 000 obyvatel. Za války byl Insterburg bombardován dne 27. července 1944 britským [[~~RAF~~Royal Air Force]]. Následně začala německá [[operace Hanibal]], které měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Z původních 50 tisíc zbylo ve městě v lednu 1945 pouze něco okolo 8 - 10 000, zejména těch co pracovali v továrnách a ve státních institucích. Sověti od 20. ledna 1945 město neustále bombardovali, čímž ho v podstatě srovnali se zemí. Rudá armáda vstoupila do města 22. ledna 1945. ===Pod sovětskou a ruskou správou === Po příchodu Rudé armády byl ve městě vytvořen internační tábor pod vedením [[NKVD]]. Pro tento účel sloužil místní hrad, z kterého se stal velký tranzitní tábor pro zbylé německé obyvatelstvo, které bylo nuceně posíláno v letech 1946 - 1949 do Německa. Táborem prošlo na 250 000 lidí a na 16 000 jich v táboře zahynulo. Po vyhnání německého obyvatelstva se do města začali stěhovat především Rusové z centrálních oblastí Ruska. Po válce připadlo město pod správu [[Sovětský svaz\|SSSR]] a bylo přejmenováno na ''~~Čerňagovsk~~Čerňachovsk'' podle hrdiny ~~sovětského~~Sovětského svazu [[Ivan Danilovič Čerňachovskij\|Ivana Daniloviče ~~Černjahovského~~Čerňachovského]], sovětského generála, který padl při dobývání [[Kaliningrad\|Köningsbergu]]. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho [[exkláva]]. Výrazně negativně se podepsalo na ekonomice Čerňagovsku přistoupení sousední Litvy a Polska do [[Evropská unie\|EU]] v roce 2004. Celá [[Kaliningradská oblast]] se dostala do výrazné izolace, začala se zhoršovat ekonomická situace obyvatel a růst nezaměstnanost. Dokonce poprvé od od konce války začal klesat počet obyvatel města. V roce 1996 německá organizace ''Lidový spolek péče o německé hroby obětí válek'' obnovila ve městě hřbitov z První světové války, na kterém leží 556 německých a 165 ruských padlých vojáků. Od té doby bylo na společném hřbitově pochována na 8 700 vojáků. Řádek 82: [[Traugott Buhre]] (1929–2009) herec [[Harry Boldt]] (born 1930) - olympijský vítěz v [[drezura\|drezuře]] *[[Jürgen Schmude]] (nar. 1936) - politik [[Sociálnědemokratická strana Německa\|SPD]] ==Galerie==

Čerňachovsk: Porovnání verzí