Vrchotovy Janovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Městyse v okrese Benešov za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy
Řádek 23:
| infoaktual = 2015
| obrázek = Vrchotovy Janovice, zámek.jpg
| popisek obrázku = Zámek ve Vrchotových Janovicích
| znak = Vrchotovy Janovice znak.jpg
| vlajka =
Řádek 34:
Městys '''Vrchotovy Janovice''' leží v [[Okres Benešov|okrese Benešov]]. Má 895 obyvatel a [[katastrální území]] obce má rozlohu 2694 [[Hektar|ha]]. Leží v členité a lesnaté oblasti na rozhraní [[Benešovská pahorkatina|Benešovské pahorkatiny]] a Votické vrchoviny. Krajina je díky tomu mírně zvlněná s nejvyšším bodem Ohraženka ležícím v 577 m n. m. Obcí protéká [[Janovický potok (přítok Sázavy)|Janovický potok]], který vzniká spojením dvou zdrojnic pod vrchem Ohraženka a vlévá se do [[Sázava|Sázavy]].
 
Ve vzdálenosti 11 km západně leží město [[Sedlčany]], 14 km severovýchodně město [[Benešov]], 23 km východně město [[Vlašim]] a 30 km jihozápadně město [[Milevsko]].
V roce 1997 byla obec oceněna Bílou stuhou v anketě [[Vesnice roku]] za činnost pro děti a mládež.
Řádek 46:
V roce 1872 začal v Janovicích fungovat telegrafní úřad, pošta i četnická stanice. V průběhu [[První světová válka|1. světové války]] přicházeli do obce váleční zajatci, kteří byli nuceni pracovat na polnostech a pomáhat hospodářům i s kácením dřeva v okolních lesích. Po válce vznikl v Janovicích spolek usilující o výstavbu pomníku padlým hrdinům 1. světové války, který byl nakonec 29. října 1922 odhalen.<br />
Podle dochované kroniky z roku 1922, byl prvním starostou města MUDr. Josef Škvára. Po roce 1926 dochází k výstavbě tělocvičny pro jednotu [[Sokol (spolek)|Sokol]] a započala [[elektrifikace]] obce.
V roce 1930 měla obec 184 popisných čísel a 1081 obyvatel. Rozloha obce a panství čítala celých 1319 hektarů. V roce 1932 došlo k zahájení promítání v místním biografu. V roce 1942 vyšla vyhláška nařizující vystěhování obyvatel z obce za účelem vytvoření [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|německého vojenského cvičiště]]. Byla zřízena pobočka benešovské německé četnické stanice, která měla dohlížet nad vystěhovalci. Němečtí okupanti měli v plánu vytvořit zde velké cvičiště německých vojsk, které měl pojmout až 20000 vojáků. Vystěhování Vrchotových Janovic se odehrálo v dubnu 1944 v rámci poslední z 5 etap [[vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska]]). Z [[Bukovany (okres Benešov)|Bukovan]] sem byla přemístěna protitanková škola SS s názvem SS-Panzerjäger - (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz. V době německé okupace byla ve Vrchotových Janovicích zřízena jedna z poboček [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Flossenbürg]]. Zpočátku sem byli umisťováni lidé, kteří uprchli z totálního nasazení v Říši nebo osoby "nečistého" původu - manželé Židovek a potomci ze smíšených manželství. Od července 1944 k nim přibyli i političtí vězni. Do tábora v Janovicích byli cíleně přiváženi vězni, pocházející ze vzdálenějších částí Evropy - Rusové, Holanďané, Belgičané, Italové, Španělé nebo Francouzi. Pracovali na výstavbě tábora, budování nových hal a objektů SS a v dílnách, zařízených na opravy tanků. V prvním období byli mrtví vězni odváženi ke spalování do Prahy, později byli pohřbíváni u zdi zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích. Na hřbitově u kostela sv. Martina v centru Vrchotových Janovic se nachází hrob francouzských vězňů a pamětní deska. Počátkem května 1945 bylo zbylých osm desítek vězňů odvedeno z Janovic na nádraží v [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovicích]], kde byli naloženi do transportního vlaku, převážejícího vězně z [[Terezín|Terezína]]a, [[Osvětim|Osvětimi]]i a [[Praha|Prahy]]. Tento transport byl osvobozen 8. května 1945 u jihočeských [[Kaplice|Kaplic]]. Uvádí se, že do konce 2. světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3000 lidí. V roce 1982 byl v místě bývalého koncentračního tábora poblíž Nového rybníka u severozápadního okraje Janovic těmto obětem odhalen památník. Když v květnu 1945 němečtí vojáci opustili Janovice, zanechali zde vše, na čem pracovali - zásoby, zařízení dílen na opravu tanků, střelivo i funkční granáty. V roce 1945 vydal prezident Dr. [[Edvard Beneš]] [[Benešovy dekrety|dekret]], ve kterém se všichni vysídlení obyvatelé mohli vrátit do svých domovů a byli odškodněni na majetku.
 
Od [[22. červen|22. června]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=21&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 22. června 2007</ref>
Řádek 54:
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v&nbsp;roce, kdy ke změně došlo:
* 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim<ref>[http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]</ref>
* 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
* 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim