Plumlov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Osobnosti: + Anna Marie Šemberová
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy
Řádek 11:
| počet obyvatel = 2379
| obyvatelé datum = 1. 1. 2014<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014
| url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00298FFF/$File/1300721403.xlsx
| datum vydání = 2014-04-30
| datum přístupu = 2014-07-08
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
Řádek 30:
| starosta = Adolf Sušeň
| obrázek = Zámek Plumlov, okres Prostějov (04).jpg
| popisek obrázku = zámek Plumlov
| znak = Plumlov CZ CoA.jpg
| vlajka = Plumlov CZ flag.gif
Řádek 105:
 
== Pamětihodnosti ==
[[FileSoubor:Kostel Nejsvětější Trojice - pohled zezadu, Plumlov, okres Prostějov.jpg|thumb|left|Kostel Nejsvětější Trojice]]
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Plumlově}}
{{Viz též|Plumlov (zámek)}}
* '''Zámek Plumlov''' - dominanta obce a širokého okolí, postaven v [[manýrismus|manýristickém]] stylu v letech [[1680]]-[[1688]] vedle původního [[Plumlov (hrad)|plumlovského hradu]]. Projektantem stavby byl [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]]. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se [[štuk]]ovou a [[freska|freskovou]] výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku [[1801]], kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku [[1850]] je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
{{Viz též|Plumlov (hrad)}}
* '''Hrad Plumlov''' byl založen ve druhé polovině [[13. století]] pravděpodobně českým [[panovník|králem]] [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] nebo jeho levobočkem [[Mikuláš I. Opavský|Mikulášem]], vévodou opavským. Po roce [[1310]] prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Ten jej v roce [[1322]] prodal Vokovi z Kravař. Rod [[Páni z Kravař|pánů z Kravař]] drží hrad až do roku [[1466]], kdy vymírá po meči a hrad přechází na [[Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice|Jana Heralta z Kunštátu]], manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřího z Kravař]]. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na [[Vratislav I. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]], manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem [[16. století]] byl hrad přestavěn v [[renesance|renesanční]] zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v [[Prostějov]]ě a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku [[1586]]. Hrad byl zbořen v letech [[1801]] - [[1805]]. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.