Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
Řádek 34:
Během bouřlivého roku [[1929]] se za pomoci vojenských kruhů chopil moci král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]] (reakce na zavraždění dvou [[Chorvati|chorvatských]] poslanců v létě [[1928]] v parlamentu) a změnil nejen název, ale také především politické prostředí své země. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů [[KSJ|Komunistické strany Jugoslávie]]. Změny postihly i samosprávní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti bánovinami, popírajícími historické hranice jednotlivých krajů. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jednom slovinské.
 
Následníkem trůnu se stal nezletilý [[Petr II. Karađorđević]] ([[1923]]-[[1970]]), kterému v roce [[1934]] bylo pouhých jedenáct let. Do nabytí plnoletosti měl být zastupován svým strýcem [[Pavel Karađorđević|Pavlem Karađorđevićem]], avšak politická situace v [[Evropa|Evropě]] to neumožnila. Ihned po napadení [[Polsko|Polska]] [[Německo|Německem]] se{{Doplňte zdroj}} silně zradikalizovaly [[Chorvati|chorvatsko]]-[[srbové|srbské]] vztahy, které se tehdejší politická reprezentace země snažila umírnit podpisem dohody Maček-Cvetković. Z jednotně fungujícího státu byla vyčleněna [[chorvatská bánovina]], která se jako autonomní jednotka stala základem pro později fašistický chorvatský stát.
 
=== Druhá světová válka ===