Wikipedie

Tření: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rv
JOb (diskuse | příspěvky)
566 editací
Úprava termínů dle uvedené normy ČSN ISO 80000-4. Doplněno "zpravidla" v 1.odst., viz Diskuse.
Řádek 1:
{{různé významy|tento=[[mechanika|mechanice]]|druhý=[[ryby|rybách]]|stránka=tření (ryby)}}
'''Tření''' je jev, který vzniká při [[mechanický pohyb|pohybu]] [[těleso|tělesa]] v těsném kontaktu s jiným tělesem. Většinou jese ''třením'' míněnomíní tření mezi [[pevná látka|pevnými]] tělesy,. třeníTření s [[kapalina|kapalnými]] nebo [[plyn]]nými tělesy se označuje jako [[odpor prostředí]].
 
Při každém tření existuje [[třecí síla]], která působí vždy proti pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření). [[Práce (fyzika)|Práce]] potřebná k překonání třecí síly se mění třením převážně v [[teplo]] (přesněji řečeno v přírůstek [[vnitřní energie]], což se projeví zpravidla zvýšením [[teplota|teploty]]).
 
== Smykové tření ==
Řádek 9:
Třecí síla <math>F_\mathrm t</math> při smykovém tření má velikost:
:<math>F_\mathrm t = f F_\mathrm n \,</math>,
kde <math>f</math> je součinitelčinitel smykového tření, <math>F_\mathrm n</math> je [[Ortogonalita|kolmá]] [[tlaková síla]] mezi tělesy (např. [[tíha]] tělesa). (Název je ''činitel'', protože má rozměr 1.)
 
 
Smykové tření je pro poměrně velký rozsah rychlostí téměř [[konstanta|konstantní]]. Avšak při uvádění tělesa do pohybu (za jinak stejných podmínek) je tření větší než u tělesa pohybujícího se. Rozlišuje se proto smykové tření [[#klidové tření|klidové (''statické'')]] a za pohybu (''kinematické''). Stejným způsobem rozlišujeme také součinitelečinitele tření na statický <math>\mu_0</math> a kinematický <math>\mu</math>. Pro malé [[Rychlost|rychlosti]] lze závislost smykového tření na rychlosti zcela zanedbat a v takovém případě hovoříme o tzv. '''suchém (Coulombově) tření'''.
 
 
Řádek 18:
 
 
Závislost součinitelečinitele smykového tření na rychlosti se projevuje tím, že pokud se začne těleso pohybovat po [[nakloněná rovina|nakloněné rovině]], je [[zrychlení]] větší, než bychom očekávali pro daný součinitelčinitel tření za klidu <math>\mu_0</math>, neboť uvedením tělesa do pohybu došlo ke snížení hodnoty součinitelečinitele tření.
 
 
Velikost smykového tření nezávisí na [[obsah|velikosti plochy]] styku obou těles a je úměrná velikosti [[normálová síla|normálové síly]], přičemž koeficient úměrnosti (tedy součinitelčinitel smykového tření) na této normálové síle nezávisí. Toto tvrzení se označuje jako '''[[Třecí síla|Amontonsův zákon]]'''.
 
=== SoučinitelČinitel smykového tření ===
'''SoučinitelČinitel smykového tření''' je [[fyzikální veličina]], která udává poměr třecí síly a [[Ortogonalita|kolmé]] [[tlaková síla|tlakové síly]] mezi [[Těleso|tělesy]] při smykovém tření.
 
HodnotyHodnota součinitelečinitele smykového tření závisí na konkrétní dvojici [[Látka|látek]] na povrchu a drsnosti těles, mezi nimiž smykové tření probíhá. Je obvykle menší, než součinitelčinitel klidového tření.
 
==== Značení ====
* Značka:<ref name="ČSN">ČSN ISO 80000-4 Veličiny a jednotky - Část 4: Mechanika. Český normalizační institut, 1. duben 2007 (účinnost od 1. 5. 2007)</ref> <math>f, \mu</math>
* [[fyzikální jednotka|Jednotka]]:<ref name="ČSN" /> 1 ([[bezrozměrnábezrozměrová veličina]])
* Zjišťování: [[experiment]]álně a výpočtem ''f'' = ''F''<sub>t</sub> / ''F''<sub>n</sub> , kde ''F''<sub>t</sub> je třecí síla, ''F''<sub>n</sub> je kolmá tlaková síla mezi tělesy
 
==== Příklady hodnot součinitelečinitele smykového tření ====
{| class="wikitable"
|'''Rozhraní'''
Řádek 60:
Klidová [[třecí síla]] ''F''<sub>t</sub> má velikost:
:<math>F_\mathrm t = f_0 F_\mathrm n \,</math>,
kde ''f''<sub>0</sub> je [[#součinitelčinitel klidového tření|součinitelčinitel klidového tření]], ''F''<sub>n</sub> je [[Ortogonalita|kolmá]] [[tlaková síla]] mezi tělesy (např. [[tíha]] tělesa)
 
Klidové tření bývá větší než smykové tření mezi stejnými tělesy.
 
=== SoučinitelČinitel klidového tření ===
'''SoučinitelČinitel klidového tření''' je [[fyzikální veličina]], která udává poměr [[Třecí síla|třecí síly]] a kolmé tlakové [[Síla|síly]] mezi [[Těleso|tělesy]] při [[Klidové tření|klidovém tření]].
 
Hodnoty součinitelečinitele klidového tření závisí na konkrétní dvojici [[Látka|látek]] na povrchu těles, mezi kterými je klidové tření.
 
SoučinitelČinitel klidového tření bývá větší než součinitelčinitel smykového tření pro stejná tělesa.
 
==== Značení ====
* Značka:<ref name="ČSN" /> <math>f_0, \mu_0</math>
* [[fyzikální jednotka|Jednotka]]:<ref name="ČSN" /> 1 ([[bezrozměrnábezrozměrová veličina]])
* Zjišťování: [[experiment]]álně a výpočtem ''f''<sub>0</sub> = ''F''<sub>t</sub> / ''F''<sub>n</sub> , kde ''F''<sub>t</sub> je třecí síla, ''F''<sub>n</sub> je kolmá tlaková síla mezi tělesy.
 
==== Příklad hodnot součinitelečinitele klidového tření ====
{| class="wikitable"
|'''Rozhraní'''
|'''SoučinitelČinitel tření'''
|-
|[[ocel]]-ocel
Řádek 106:
Velikost valivého odporu ''F''<sub>t</sub> má velikost:
:<math>F_\mathrm t = \xi \frac{F_\mathrm n}{R}</math>,
kde ''ξ'' (ksí) je [[#rameno valivého odporu|rameno valivého odporu]], ''F''<sub>n</sub> je [[Ortogonalita|kolmá]] [[tlaková síla]] mezi tělesy (např. [[tíha]] tělesa), ''R'' je [[poloměr]] průřezu tělesa.
 
Valivý odpor je pro stejnou přítlačnou sílu ''F''<sub>n</sub> výrazně menší než smykové tření.
 
=== Rameno valivého odporu ===
'''Rameno valivého odporu''' ('''součinitel valivého tření''') je [[fyzikální veličina]], která udává poměr velikosti valivého odporu a [[Ortogonalita|kolmé]] [[tlaková síla|tlakové síly]] mezi [[Těleso|tělesy]] (podložkou a kolem) při jednotkovém [[poloměr]]u kola. (Název je ''součinitel'', protože nemá rozměr 1, ale L.)
 
 
Hodnoty ramena valivého odporu závisí na konkrétní dvojici [[Látka|látek]] těles, mezi kterými je valivý odpor.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tření“