Nový židovský hřbitov na Olšanech: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Žižkov za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - židovský hřbitov
| název = Nový židovský hřbitov na Olšanech
| šířka_infoboxu =
| obrázek = Praha, Vinohrady, Židovské hřbitovy.JPG
| velikost obrázku = 240px
| obrázek_popispopisek = Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň
| ritus =
| federace =
| židovská obec dnes =
| židovská obec původní =
| stát = {{vlajka a název|Česká republika}}
| stát_podcelek1_název = kraj
Řádek 17:
| zeměpisná šířka = 50.0813028
| zeměpisná délka = 14.4759583
| datum posvěcení =
| světitel =
| užívání = hřbitov udržován, pohřbívá se
| architekti =
| sloh =
| arch_typ =
| výstavba = {{nowrap|[[1889]]–[[1890]]}}
| kapacita = asi 100 000
| délka =
| šířka =
| web = http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494
| commons = Category:New Jewish Cemetery (Prague)
}}
'''Nový židovský hřbitov na Olšanech''', známý též jako '''Nový židovský hřbitov''',<ref name="Rozkošná">Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. ''Židovské památky Čech''. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0</ref> tvoří samostatnou část komplexu [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovů]] v Praze na [[Žižkov]]ě. Rozkládá se mezi ulicemi [[Jana Želivského]] a Izraelská na ploše 101 430 m<sup>2</sup>.<ref name="PŽH">Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. ''Pražské židovské hřbitovy ''. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3</ref> Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším [[Židovský hřbitov|židovským hřbitovem]] v České republice.<ref name="Rozkošná"/> Od roku [[1958]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Nový židovský hřbitov|ID=152306|datum=2012-1-31}}</ref>
 
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní [[Praha|pražský]] židovský hřbitov.<ref name="kehila">[http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494 pamatky.kehilaprag.cz]</ref>
 
== Historie ==
[[Hřbitov]] byl založen v roce [[1889]] na ploše 74 037 m<sup>2</sup> a slavnostně otevřen 6. července [[1890]].<ref name="PŽH"/> Stalo se tak poté, co byl uzavřen [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|starý žižkovský židovský hřbitov]]. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.<ref name="PŽH"/><br />
Ačkoli byl plánován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve [[1920-1929|20. letech]] rozšířen,<ref name="kehila"/> načež se v roce [[1933]] rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.<ref name="PŽH"/>
 
Řádek 46:
V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.<ref name="kehila"/> Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí [[holokaust]]u. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny [[Petschek|Petschků]], [[Jindřich Waldes|Waldesů]] a rodiny [[Bondy (příjmení)|Bondy]], spisovatelé [[Franz Kafka]], [[Jiří Orten]], [[Ota Pavel]], [[František R. Kraus]], [[Arnošt Lustig]], malíři [[Jiří Kars]], [[Max Horb]] a řada dalších.
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli [[Antonín Balšánek]], [[Josef Fanta]], Otto a Karl Kohnové, [[Jan Kotěra]], [[Fritz Lehmann]], [[Max Spielmann]], [[Jan Štursa]], [[Josef Zasche]] a další.
 
V roce [[2001]] byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané [[Židovská zahrada|Židovské zahrady]].