Josef Štefan Kubín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Závěr života: typo |
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
}}
[[Soubor:Kubín N CZEC0004D Matriky-Church-books-Jičin-70-3347-1857-1871 00284.jpg|thumb|J. Š. Kubín, záznam o narození a křtu]]
'''Josef Štefan Kubín''' ([[7. říjen|7. října]] [[1864]] [[Jičín]] – [[31. říjen|31. října]] [[1965]] [[Praha]]<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1965/11/2/1.png Rudé právo, 2.11.1965, s.1, ''Národní umělec J.Š.Kubín zemřel'']</ref>) byl středoškolský [[Učitel|pedagog]], [[folklór|folklorista]], sběratel lidových vyprávění a pohádek, [[etnografie|etnograf]], [[dialektologie|dialektolog]], literární [[publicistika|publicista]] a [[spisovatel]].
== Život ==
=== Mládí a studia ===
Narodil se v Jičíně, jako syn obuvnického mistra Jana Kubína (1832-1921) a jeho manželky Anny, rozené Vágnerové (1823-1891).<ref>[http://195.113.185.42:8083/070-03347.zip Matrika narozených, Jičín sign. 70-3347, 1857-1871, s.282 (snímek 284)]</ref><ref group="p">Zdroje uvádějí i jiná otcova povolání. Např. Lexikon české literatury ho zmiňuje jako "malého obchodníka". Podle vzpomínke J. Š. Kubína měl otec krámek s ovocem a malou dílnu.</ref> Měl starší sestru Annu (1862-1934, provdaná Krupková). V [[Jičín]]ě prožil dětství a absolvoval gymnázium (1875-1884).<ref name="rubes">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Rubeš
Řádek 34:
| jazyk =
}}
</ref> Po maturitě začal studovat v Praze medicínu, ale po roce přestoupil na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filozofickou fakultu]], kterou dokončil v roce [[1890]].
=== Pedagog ===
Jako středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a němčiny vyučoval v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] (1891-1892), [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] (1892-1902), [[Jičín]]ě (1902-1909) a [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] (1909-1911). Na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici působil v letech 1911-1925.<ref name="rubes"
V době pedagogické praxe se literární tvorba Josefa Štefana Kubína neomezovala jen na učební pomůcky (jazykové učebnice a slovníky). Po odchodu z Prahy se soustředil na systematický sběr lidových písní a na zápisy lidových pohádek, pověstí a veselých příbehů. Texty zaznamenával především v Kladsku a Podkrkonoší. Byly uspořádány podle vypravěčů a vesnic a doplněny charakteristikami vypravěčů.<ref name="forst"
=== Soukromý život ===
Josef Štefan Kubín byl ženat dvakrát. S první manželkou, Růženou (Rosou) rozenou Ždichyncovou (1875-??) se oženil 4.9.1893 v Českých Budějovicích, kde byl v té době profesorem.<ref>[https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=2778 Matrika oddaných Č. Budějovice (sv. Mikuláš), s.409 (snímek 412)]</ref> Manželství bylo soudně rozvedeno v roce 1909. Synové Vlastimil a Milan (narozeni 1894 a 1895) žili po rozvodu s matkou v Jičíně,<ref name="soupis">[http://www.ahmp.cz/index.html?wstyle=2&catalogue=1 Soupis pražských obyvatel, Vyhledávání: Kubín Josef, 1864]</ref><ref group="p">Třetí syn Vladimír v osmi měsících zemřel.</ref> s otcem se ale stýkali.
S druhou manželkou Augustou, rozená Žaloudkovou (1883-??), se Josef Štefan Kubín seznámil během svého působení v Mladé Boleslavi. Když v roce 1911 získal profesorské místo v Praze, Augusta Žaloudková ho následovala a 12. 6. 1912 se jim narodila dcera Vlasta. I když bylo jeho předchozí manželství rozloučeno, nesměl se jako katolík znovu oženit. Svatba s Vlastou Žaloudkovou se proto konala až po Kubínově vystoupení z římskokatolické církve, 4. 11. 1919 (civilní sňatek v Praze); manželé spolu prožili přes padesát let.<ref name="soupis"
Dcera Vlasta byla jako členka ilegální komunistické buňky v roce 1940 zatčena; zemřela v roce 1942 v nacistické věznici, pravděpodobně na záškrt.<ref name=rubes2">[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/5/o-cem-dilo-nehovori-/ Dějiny a současnost 2008, Zdeněk Rubeš: ''O čem dílo nehovoří. Tragická kapitola v životě Josefa Štefana Kubína'']</ref>
=== Odchod "na odpočinek" ===
Josef Štefan Kubín odešel na odpočinek (ukončil pedagogickou dráhu) v roce 1925. Vzhledem k jeho dlouhověkosti se však jednalo o počátek periody intenzivní tvorby a publikace.<ref group="p">Databáze NK ČR uvádí 47 publikací vydaných v letech 1925-1947, většinou pohádek.</ref> V tomto období (do roku 1948) vznikla také jeho nejdůležitější díla - pentalogie ''Jivínské rapsodie'', ''Zlatodol pohádek'' a další. Na rozdíl od dvacátých let jsou jeho dětské pohádkové knihy pojaty s vyšším podílem autorství, nejednalo se již jen o převod folklórních textů do literárního jazyka.<ref name="forst"
=== Závěr života ===
Po únorovém převratu v roce 1948 patřil Josef Štefan Kubín mezi spisovatele, které si tehdejší režim oblíbil a veřejně oceňoval (viz níže "Ocenění") a on sám se stal v roce 1949 členem KSČ.<ref name="rubes"
Zemřel v Praze ve 101 letech. Byl pochován ve vyšehradském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]]. Jeho osobní fond je uložen v Památníku národního písemnictví.<ref>[http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/974-kubin-josef-stefan/ Památník národního písemnictví, osobní fond Josefa Štefana Kubína]</ref>
== Dílo ==
Pro původní dílo Josefa Štefana Kubína je charakteristický svérázný jazyk, nářeční slova, příměry a pořekadla, předjímající styl [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančury]], [[Jaromír John|Jaromíra Johna]], [[Jan Drda|Jana Drdy]], [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] či [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]].<ref name="forst"
=== Časopisy ===
Příspěvky Josefa Štefana Kubína se objevují v časopisech zhruba od počátku 20. století, jako Květy, Malý čtenář, Lumír. Přispíval i do deníků jako [[Národní politika<ref>{{Kramerius|ABA001|8598506 |Např. Národní politika, 8.7.1914, s.1, Česká píseň v Kladsku. v systému Kramerius}}</ref> a Lidové noviny. Po druhé světové válce jsou jeho příspěvky tištěny v Rudém právu, Literárních novinách, Svobodném slovu, Dikobrazu aj.<ref name="forst"
=== Folklor, pohádky (sebrané a umělé) ===
(První vydání, výběr)
* ''Povídky kladské'' (vydala Společnost národopisného musea českoslovanského, Praha, 1908-1910)
Řádek 68:
* ''Pohádky z Kladska'' (vydal P. Plaček, Pacov 1916)
* ''České Kladsko'' (vydal Československý cizinecký úřad, Praha, 1919)
* ''Lidové povídky z českého Podkrkonoší. Podhoří západní'' (vydala Česká akademie věd a umění, Praha, 1922-1923
* ''V moci kouzla'' (původní pohádky z Podkrkonoší, ilustr. Art. Scheiner, vydaly Českomor. podniky tisk. a vyd., Praha, 1923 nebo 1924)
* ''Dárek od pohádky'' (ilustrace [[Artuš Scheiner]], vydaly Českomor. podniky tisk. a vydav., Praha, 1924 nebo 1925)
* ''V čarodějném kole'' (ilustroval [[Jiří Trnka]], vydal J. Otto, Praha, 1941)
* ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání pohádek díl 1, vydala Mladá fronta, Praha, 1948)
* ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání - umělých pohádek] díl 2, vydala Mladá fronta, Praha, 1949)
=== Vlastní próza ===
(První vydání, výběr)
* ''Kudrlinky'' (kniha českého humoru, ilustrace a obálka [[Josef Čapek]], vydal Max Forejt, Praha, 1928)
* ''Hrozná chvíle'' (jivínské rapsodie I., vydala Družstevní práce, Praha, 1941)
* ''Blesky nad hlavou'' (jivínské rapsodie II., Družstevní práce, Praha, 1942)
Řádek 84:
* ''Stíny jdou za námi'' (nové jivínské rapsodie, vydal Fr. Borový, Praha, 1946)
=== Překlady a jazykové učebnice ===
(První vydání, výběr)
* ''Píseň o Rolandu"" (přeložil Josef Kubín, vydal J. Otto, Praha, 1892?)
* ''Poznámky a slovníček k francouzským pohádkám'' (sestavil Josef Kubin, vydal Emil Šolc, Praha, po r. 1900)
* ''Morceaux choisis de prose française'' (výbor francouzské prosy pro střední školy české s poznámkami a slovníčkem, vydal Emil Šolc,
* ''Nový kapesní slovník francouzsko-český a česko-francouzský'' (Nouveau dictionnaire manual français-tchèque et tchèque-français, vydal Lorenz, Třebíč, 1902 a 1905)
* ''Contes populaires français'' (pohádky, pro střední školy české s poznámkami a slovníčkem, Knihkupectví a nakladatelství Emila Šolce, Telč, 1906)
* ''Premier (Deuxième) cours de leçons françaises composé pour l’instruction des étudiants tchèques, Vocabulaire français-tchèque'' (vydala Unie, Praha, 1908 a 1906)
* ''A. Assolant: Slavný Honza'' (přeložil J. Kubín, ilustroval F. Horník, vydal Jos. R. Vilímek, Praha, 1911)
* ''Praktická škola francouzská; parlez vous français'' (vydal Jindřich Lorenz, Třebíč, 1920)
* ''Slovník slovenskočeský (diferenciální)'' (vydala Česká grafická Unie, Praha, 1920)
* ''Kniha pohádek pro dospělejší mládež'' (z různých jazyků vybral a přel. Jos. Š. Kubín, ilustrace [[Josef Lada]], vydala Unie, Praha, 1924)
=== Filmografie ===
Podle děl Josefa Štefana Kubína (především pohádek) byla natočena řada filmových povídek, televizních inscenací a seriálů. Převážně se jednalo o animované filmy.<ref>[http://www.fdb.cz/lidi/108950-josef-stefan-kubin.html Filmová databáze FDb.cz, Filmografie J.Š.K.]</ref>
== Ocenění ==
=== Za života ===
* Jeho odborná i literární práce byla oceněna francouzským ministerstvem školství za jazykové publikace o [[francouzština|francouzštině]], slovníky, učebnice, konverzační příručky a výbory spisovatelů.
* V roce [[1934]] se stal za vědecké zásluhy členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]]<ref>Výroční zpráva Královské české společnosti nauk, 1934, s.59, dostupné online v NK ČR</ref>
* V roce 1946 se stal členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], v roce [[1958]] čestným členem Národopisné společnosti
* V roce [[1962]] prvním čestným členem mezinárodní společnosti International Society for Folk Narrative Research.<ref>[http://www.isfnr.org/index2.html Webová stránka ISFNR (anglicky)]</ref>
* Titul [[zasloužilý umělec|zasloužilý]] umělec obdržel v roce (1954), Řád práce 1962 a [[národní umělec]] při příležitosti stých narozenin v roce 1964<ref name="rubes"
=== Posmrtně ===
* Ulice a mateřská školka Josefa Štefana Kubína jsou v Jičíně
* Ulice Kubínova je v Praze, Ostravě, Litoměřicích, Příboru a České Vsi
* Je pochován ve vyšehradském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]]
== Zajímavost ==
Druhé křestní jméno Štefan začal používat až po vzniku Československa, na počest druhého národa; tehdy se rozhodl, že přijme jméno od prvního Slováka, se kterým se seznámí. Podle Kubínových vzpomínek jím byl podomní obchodník Štefan Uherka.<ref name="forst">{{Citace monografie
| příjmení = Forst
Řádek 129:
| jazyk =
}}
</ref>
Jako připomínka se uděluje každoročně ocenění za pozoruhodný kulturní počin na území jičínského okresu, nazvané ''Jivínský Štefan''.<ref group="p">Josef Štefan Kubín nazýval Jičín ve svých dílech "Jivín".</ref> Cenou je dřevěná soška, kterou vytvořili Renata a Martin Lhotákovi. Uděluje se každoročně 25. února za počin uplynulého roku a za dlouhodobé zásluhy.<ref>[http://jivinskystefan.webnode.cz/o-nas/ Jivínský Štefan]</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
Řádek 187:
{{Portály|Literatura}}
{{DEFAULTSORT:Kubín, Josef Štefan}}
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti]]
Řádek 199 ⟶ 200:
[[Kategorie:Úmrtí 25. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Jičíně]]
[[Kategorie:Narození 7. října]]
| |||