Avigdor Lieberman: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy
+ministr obrany; přepracování struktury; náprava překrouceného citátu podle odkazovaného zdroje
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno = Avigdor Lieberman<br />{{Cizojazyčně|he|אביגדור ליברמן}}
| obrázek = Avigdor Lieberman - 2011.jpg
| velikost obrázku = 180px
| popisek = Avigdor Lieberman na fotografii ze září 2011.
| pořadí = 20. a 2224.
| úřad = [[ministr zahraničních věcíobrany Izraele|ministr zahraničních věcíobrany]]
| od = [[1130. listopadkvěten|30. května]]u [[20132016]]
| do = úřadující
| do = [[14. květen|14. května]] [[2015]]
| předchůdce = [[BenjaminMoše NetanjahuJa'alon]]
| nástupce = [[Benjamin Netanjahu]]
| pořadí2 = 20. a 22.
| od2 = [[31. březen|31. března]] [[2009]]
| úřad2 = [[ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničních věcí]]
| do2 = [[18. prosinec|18. prosince]] [[2012]]
| předchůdce2od2 = [[Cipi11. Livnioválistopad]]u [[2013]]
| do2 = [[14. květen|14. května]] [[2015]]
| předchůdce2 = [[Benjamin Netanjahu]]
| nástupce2 = [[Benjamin Netanjahu]]
| od3 = [[31. březen|31. března]] [[2009]]
| pořadí3 = 29.
| úřad3do3 = [[ministr18. dopravyprosinec|18. Izraeleprosince]] [[2012]]
| od3předchůdce3 = [[28.Cipi únor]]a [[2003Livniová]]
| nástupce3 = [[Benjamin Netanjahu]]
| do3 = [[6. červen|6. června]] [[2004]]
| pořadí4 = 29.
| předchůdce3 = [[Cachi Hanegbi]]
| nástupce3úřad4 = [[Me'irministr Šítritdopravy Izraele]]
| od4 = [[28. únor]]a [[2003]]
| do4 = [[6. červen|6. června]] [[2004]]
| předchůdce4 = [[Cachi Hanegbi]]
| nástupce4 = [[Me'ir Šítrit]]
| datum narození = [[5. červen|5. června]] [[1958]] ({{Věk|1958|6|5}} let)
| místo narození = {{flagicon|SSSR}} [[Kišiněv]], [[Sovětský svaz]]
Řádek 31 ⟶ 37:
| poznámky =
}}
'''Avigdor Lieberman''' ({{Vjazyce|he}} {{Audio|Avigdor lieberman.ogg|{{Cizojazyčně|he|אביגדור ליברמן}}}}, [[rodné jméno|rodným jménem]] '''Evet Lvovič Lieberman''', {{vjazyce|ru}} {{cizojazyčně|ru|Эве́т Льво́вич Ли́берман}}; * [[5. červen|5. června]] [[1958]] [[Kišiněv]], [[Sovětský svaz]]) je [[izrael]]ský politik, [[Ministr obrany Izraele|ministr obrany]], předseda strany [[Jisra'el bejtenu]] a poslanec [[Kneset]]u. V minulosti zastával ve vládě [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] posty [[ministr dopravy Izraele|ministra dopravy]] a národní infrastruktury.<ref name="novinky"/> V letech 2009 až 2012 a 2013 až 2015 zastával post [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministra zahraničních věcí]].
 
Lieberman v minulosti vyzval, aby Izrael změnil své hranice a předal území osídlené [[izraelští Arabové|izraelskými Araby]] [[Palestinská autonomie|Palestinské samosprávě]], výměnou za bloky [[izraelské osady|izraelských osad]] na palestinských území.<ref name="čejka"/>{{Citace monografieZároveň požaduje, aby všichni [[Izraelci|obyvatelé Izraele]], včetně často antisionistických [[charedim]] a izraelských Arabů, podepsali věrnost státu nebo přišli o své právo volit a být voleni.<ref name="aktualne.cz"/> Navzdory jeho podpoře „dvoustátnímu řešení“<ref name="haarec2009"/> jej mnohá média označují jako ultrapravicového politika a ultranacionalistu. Mnozí komentátoři označují jeho názory jako „protiarabské.“<ref name="rosenberg"/>
 
== Biografie ==
Narodil se v tehdejším [[Sovětský svaz|sovětském]] městě [[Kišiněv]], které je dnes hlavním městem [[Moldavsko|Moldavska]]. Jako mladík pracoval jako vyhazovač v nočním klubu<ref name="aktualne.cz"/> a jako rozhlasový hlasatel v [[Baku]]. V roce 1978 emigroval jako dvacetiletý do Izraele, kde si odsloužil povinnou vojenskou službu v [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných silách]]. Poté studoval mezinárodní vztahy a politické vědy na [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě]], kde získal titul [[bakalář]].
 
Je ženatý a se svou manželkou Ellou (rozenou Cipkinovou) má tři děti. Žije v osadě [[Nokdim]] na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]].
 
==Politická činnost==
V roce 1979 byl podle tvrzení dvou svědků několik měsíců členem [[rasismus|rasistické]] strany [[Kach]].<ref name="galili"/> On sám ovšem členství v této organizaci popírá. V letech 1983 až 1988 pomáhal založit sionistické fórum pro sovětské židovstvo a byl členem výboru Jerusalem Economic Corporation a tajemníkem jeruzalémské pobočky odborového svazu [[Histadrut]]. V letech 1993 až 1996 byl hlavním tajemníkem [[Likud]]u a v letech 1996 až 1997 tajemníkem kanceláře premiéra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]]. V roce 1999 založil stranu Jisra'el bejtenu a byl redaktorem novin Joman Jisra'eli („Izraelský deník“). Lieberman podporuje izraelský vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]].<ref name="haarec2007"/>
 
V roce 1999 byl zvolen do [[Kneset]]u a zastával funkci předsedy izraelsko-moldavské parlamentní přátelské ligy. V březnu 2001 byl jmenován [[ministr národní infrastruktury Izraele|ministrem národní infrastruktury]], ale březnu 2002 na ministerský post rezignoval. V lednu 2003 byl opět zvolen do Knesetu za společnou kandidátku [[Národní jednota|Národní jednoty]] a Jisra'el bejtenu a v únoru byl jmenován ministrem dopravy. V květnu 2004 však z vlády odešel kvůli nesouhlasu s plánem premiéra [[Ariel Šaron|Šarona]] na [[Izraelský plán jednostranného stažení|stažení Izraele z Pásma Gazy]].
 
V říjnu 2006 podepsal Lieberman a tehdejší premiér [[Ehud Olmert]] koaliční dohodu, na jejímž základě se Lieberman stal vicepremiérem a ministrem strategických záležitostí.<ref name="novinky"/> [[Vláda Státu Izrael|Izraelskou vládu]] však opustil v lednu 2008 poté, co Jisra'el bejtenu vystoupil z vládní koalice na protest proti jednání s [[Palestinci|palestinskými Araby]].<ref name="čejka"/> Ve [[Volby do Knesetu 2009|volbách do Knesetu v únoru 2009]] se Liebermanova strana stala třetí největší parlamentní stranou a Lieberman byl vnímán jako faktický vítěz voleb, který určí složení příští izraelské vlády. Podle koaliční dohody, kterou uzavřel Lieberman za Jisra'el bejtenu s [[Likud]]em, se Lieberman stal [[ministr zahraničních věcí Izraele|izraelským ministrem zahraničí]].
 
=== Podezření z ekonomické kriminality ===
Lieberman byl počátkem dubna 2009 vyslýchán kriminální policií a útvarem pro boj s organizovaným zločinem pro podezření z účasti na rozsáhlých ekonomických zločinech – praní špinavých peněz, úplatkářství, zpronevěry a zneužití důvěry. Obvinění se týká období, kdy řídil ministerstvo dopravy.<ref name="turecek"/> Vyšetřovatelé podle serveru Ynet.co.il rozkryli šest až osm fiktivních společností a velký počet účtů, kterými měly „vyprané“ peníze proudit do strany [[Jisra'el bejtenu]]. Jedním z těchto kont je bankovní účet na [[Kypr]]u, patřící Liebermanově dceři Michal.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul = Izraelský ministr Lieberman prý pral špinavé peníze|url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=644018|periodikum = Aktuálně.cz|datum vydání = 2009-08-03}}</ref>
 
Počátkem srpna 2009 policie doporučila státní prokuratuře obžalovat Liebermana z uplácení, praní špinavých peněz a zastrašování svědků. Doporučení musí schválit generální prokurátor a v případě obžaloby by mu hrozil trest 31 let odnětí svobody. Lieberman jakoukoliv vinu odmítl.<ref name="ceskenoviny"/> Koncem prosince však podal demisi na post ministra zahraničních věcí.<ref name="ihned"/> V listopadu 2013 ho soud osvobodil. Zprávu o tom uvítal ministerský předseda Benjamin Netanjahu, který oznámil, že se Lieberman vrátí do úřadu ministra zahraničí.<ref name="vor"/>
 
===Ministr obrany===
V parlamentních volbách v lednu 2013 mezitím obhájil svůj poslanecký mandát. Mandát obhájil rovněž ve [[Volby do Knesetu 2015|volbách v roce 2015]].<ref name="toi2015"/> Jeho strana se však v roce 2015 do vládní koalice nezapojila; teprve v květnu 2016 se Lieberman dohodl s premiérem Netanjahuem na vstupu Jisra'el bejtenu do koalice a převzal po [[Moše Ja'alon]]ovi post [[Ministr obrany Izraele|ministra obrany]].
 
== Kontroverze ==
V rámci předvolební kampaně řekl Lieberman na shromáždění před voliči dne 8. března 2015, v kontextu arabských Izraelců nebo Izraelců nesouhlasící s jeho politikou:
{{citát|Ti, kteří jsou s námi si zaslouží vše, ale ti, kteří jsou proti nám, si zaslouží, aby jejich hlavy byly useknuty sekerou.|<ref name="cohen"/><ref name="moore"/>}}
Na témže shromáždění též řekl, že „ti, kteří na [[Palestinský exodus|al Nakba]] vyvěsí černou vlajku na vyjádření zármutku nad založením Izraele, sem [do Izraele] nepatří“ a „celkem ochotně je daruji vůdci [[Palestinská autonomie|PA]] [[Mahmúd Abbás|Mahmúdu Abbásovi]]“.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Avigdor Lieberman|279221210}}
<references>
<ref name="čejka">{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
Řádek 43 ⟶ 80:
| isbn = 978-80-87029-39-8
| strany = 220
}}</ref>
}}</ref> Zároveň požaduje, aby všichni [[Izraelci|obyvatelé Izraele]], včetně často antisionistických [[charedim]] a izraelských Arabů, podepsali věrnost státu nebo přišli o své právo volit a být voleni.<ref name="aktualne.cz">{{Citace elektronické monografie
<ref name="aktualne.cz">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gazdík
| jméno = Roman
Řádek 51 ⟶ 89:
| datum vydání = 2009-2-7
| datum přístupu = 2009-3-24
}}</ref>
}}</ref> Navzdory jeho podpoře „dvoustátnímu řešení“<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="haarec2007">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Avigdor Lieberman: Israel should press to join NATO, EU
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/808111.html
| datum vydání = 2007-1-1
| datum přístupu = 2009-3-24
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="haarec2009">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Lieberman: I support creation of viable Palestinian state
Řádek 58 ⟶ 105:
| datum přístupu = 2009-3-24
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref> jej mnohá média označují jako ultrapravicového politika a ultranacionalistu. Mnozí komentátoři označují jeho názory jako „protiarabské.“<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="rosenberg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rosenberg
| jméno = M. J
Řádek 68 ⟶ 116:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="galili">{{Citace elektronické monografie
 
V říjnu 2006 podepsal Lieberman a tehdejší premiér [[Ehud Olmert]] koaliční dohodu, na jejímž základě se Lieberman stal vicepremiérem a ministrem strategických záležitostí.<ref name="novinky">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
| titul = PROFIL: Avigdor Lieberman
| url = http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/161015-profil-avigdor-lieberman.html
| datum přístupu = 2009-3-24
}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Izraelskou vládu]] však opustil v lednu 2008 poté, co Jisra'el Bejtejnu vystoupil z vládní koalice na protest vůči jednání s [[Palestinci|palestinskými Araby]].<ref name="čejka"/> Ve [[Volby do Knesetu 2009|volbách do Knesetu v únoru 2009]] se Liebermanova strana stala třetí největší parlamentní stranou a Lieberman je vnímán jako faktický vítěz voleb, který určí složení příští izraelské vlády. V minulosti zastával ve vládě [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] posty [[ministr dopravy Izraele|ministra dopravy]] a národní infrastruktury.<ref name="novinky"/> Podle koaliční dohody, kterou uzavřel Lieberman za Jisra'el Bejtejnu s [[Likud]]em, se Lieberman stal [[ministr zahraničních věcí Izraele|izraelským ministrem zahraničí]].
 
== Biografie ==
Narodil se v tehdejším [[Sovětský svaz|sovětském]] městě [[Kišiněv]], které je dnes hlavním městem [[Moldavsko|Moldavska]]. Jako mladík pracoval jako vyhazovač v nočním klubu<ref name="aktualne.cz"/> a jako rozhlasový hlasatel v [[Baku]]. V roce 1978 emigroval jako dvacetiletý do Izraele, kde si odsloužil povinnou vojenskou službu v [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných silách]]. Poté studoval mezinárodní vztahy a politické vědy na [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě]], kde získal titul [[bakalář]].
 
V roce 1979 byl podle tvrzení dvou svědků několik měsíců členem [[rasismus|rasistické]] strany [[Kach]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Galili
| jméno = Lilly
Řádek 88 ⟶ 125:
| datum přístupu = 2009-3-24
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref> On sám ovšem členství v této organizaci popírá. V letech 1983 až 1988 pomáhal založit sionistické fórum pro sovětské židovstvo a byl členem výboru Jerusalem Economic Corporation a tajemníkem jeruzalémské pobočky odborového svazu [[Histadrut]]. V letech 1993 až 1996 byl hlavním tajemníkem [[Likud]]u a v letech 1996 až 1997 tajemníkem kanceláře premiéra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]]. V roce 1999 založil stranu Jisra'el Bejtejnu a byl redaktorem novin Joman Jisra'eli („Izraelský deník“). Lieberman podporuje izraelský vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]].<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="novinky">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| vydavatel = [[Novinky.cz]]
| titul = Avigdor Lieberman: Israel should press to join NATO, EU
| titul = PROFIL: Avigdor Lieberman
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/808111.html
| url = http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/161015-profil-avigdor-lieberman.html
| datum vydání = 2007-1-1
| datum přístupu = 2009-3-24
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="ceskenoviny">{{Citace elektronického periodika|periodikum = České noviny|odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář|url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/policie-doporucila-zalovat-sefa-izraelske-diplomacie-z-korupce/390994|titul = Policie doporučila žalovat šéfa izraelské diplomacie z korupce|datum vydání = 2009-08-03}}</ref>
 
<ref name="ihned">{{Citace elektronického periodika
V roce 1999 byl zvolen do [[Kneset]]u a sloužil jako předseda izraelsko-moldavské parlamentní přátelské ligy. V březnu 2001 byl jmenován [[ministr národní infrastruktury Izraele|ministrem národní infrastruktury]], ale březnu 2002 na ministerský post rezignoval. V lednu 2003 byl opět zvolen do Knesetu za společnou kandidátku [[Národní jednota|Národní jednoty]] a Jisra'el Bejtejnu a v únoru byl jmenován ministrem dopravy. V květnu 2004 však z vlády odešel kvůli nesouhlasu s plánem premiéra [[Ariel Šaron|Šarona]] na [[Izraelský plán jednostranného stažení|stažení Izraele z Pásma Gazy]].
 
Je ženatý a se svou manželkou Ellou (rozenou Cipkinovou) má tři děti. Žije v osadě [[Nokdim]] na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]].
 
== Podezření z ekonomické kriminality ==
Lieberman byl počátkem dubna 2009 vyslýchán kriminální policií a útvarem pro boj s organizovaným zločinem pro podezření z účasti na rozsáhlých ekonomických zločinech – praní špinavých peněz, úplatkářství, zpronevěry a zneužití důvěry. Obvinění se týká období, kdy řídil ministerstvo dopravy.<ref>[[Břetislav Tureček]], Katarína Brezovská, Miroslav Panuška: [http://www.rozhlas.cz/izurnal/zahranici/_zprava/566759 Nového šéfa izraelské diplomacie vyslýchala sedm hodin policie], [[Český rozhlas]], 3.4.2009</ref> Vyšetřovatelé podle serveru Ynet.co.il rozkryli šest až osm fiktivních společností a velký počet účtů, kterými měly „vyprané“ peníze proudit do strany [[Jisra'el Bejtejnu]]. Jedním z těchto kont je bankovní účet na [[Kypr]]u, patřící Liebermanově dceři Michal.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul = Izraelský ministr Lieberman prý pral špinavé peníze|url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=644018|periodikum = Aktuálně.cz|datum vydání = 2009-08-03}}</ref>
 
Počátkem srpna 2009 policie doporučila státní prokuratuře obžalovat Liebermana z uplácení, praní špinavých peněz a zastrašování svědků. Doporučení musí schválit generální prokurátor a v případě obžaloby by mu hrozil trest 31 let odnětí svobody. Lieberman jakoukoliv vinu odmítá.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = České noviny|odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář|url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/policie-doporucila-zalovat-sefa-izraelske-diplomacie-z-korupce/390994|titul = Policie doporučila žalovat šéfa izraelské diplomacie z korupce|datum vydání = 2009-08-03}}</ref> Koncem prosince však podal demisi na post ministra zahraničních věcí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 115 ⟶ 144:
| url = http://zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-58970230-izraelsky-sef-diplomacie-podal-demisi-kvuli-obvineni-z-podvodu-a-zneuziti-duvery?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed
| issn =
}}</ref>
}}</ref> V listopadu 2013 ho soud osvobodil. Zprávu o tom uvítal ministerský předseda Benjamin Netanjahu, který oznámil, že se Lieberman vrátí do úřadu ministra zahraničí.<ref>{{Citace elektronického periodika|url = http://voiceofrussia.com/news/2013_11_06/Israel-s-Liebermann-to-take-up-foreign-minister-post-8512/|titul = Israel’s Liebermann to take up foreign minister post|jazyk = en|datum vydání = 2013-11-06|periodikum = The Voice of Russia}}</ref>
<ref name="turecek">[[Břetislav Tureček]], Katarína Brezovská, Miroslav Panuška: [http://www.rozhlas.cz/izurnal/zahranici/_zprava/566759 Nového šéfa izraelské diplomacie vyslýchala sedm hodin policie], [[Český rozhlas]], 3.4.2009</ref>
 
<ref name="toi2015">{{Citace elektronické monografie
V parlamentních volbách v lednu 2013 mezitím obhájil svůj poslanecký mandát. Mandát obhájil rovněž ve [[Volby do Knesetu 2015|volbách v roce 2015]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = All 120 incoming Knesset members
Řádek 124 ⟶ 153:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="vor">{{Citace elektronického periodika|url = http://voiceofrussia.com/news/2013_11_06/Israel-s-Liebermann-to-take-up-foreign-minister-post-8512/|titul = Israel’s Liebermann to take up foreign minister post|jazyk = en|datum vydání = 2013-11-06|periodikum = The Voice of Russia}}</ref>
 
<ref name="cohen">[http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/192309#.VQMdTo6G-So Liberman: Disloyal Arab-Israelis 'Should Be Beheaded']</ref>
== Kontroverze ==
<ref name="moore">[http://www.newsweek.com/behead-arab-israelis-opposed-state-says-foreign-minister-312276 Behead Arab-Israelis Opposed to State, Says Foreign Minister]</ref>
V rámci předvolební kampaně řekl Lieberman na shromáždění před voliči dne 8. března 2015, v kontextu arabských Izraelců nebo Izraelců nesouhlasící s jeho politikou:
</references>
{{citát|Ti, kteří jsou s námi si zaslouží vše, ale ti, kteří jsou proti nám, si zaslouží, aby jejich hlavy byly useknuty sekerou.|<ref>[http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/192309#.VQMdTo6G-So Liberman: Disloyal Arab-Israelis 'Should Be Beheaded']</ref><ref>[http://www.newsweek.com/behead-arab-israelis-opposed-state-says-foreign-minister-312276 Behead Arab-Israelis Opposed to State, Says Foreign Minister]</ref>}}
Na témže shromáždění též řekl, že „ti, kteří na [[Palestinský exodus|al Nakba]] vyvěsí černou vlajku“ (ve vyjádření dne smutku či soucitu s palestinským exodem), „sem [do Izraele] nepatří“ a „ochotně a s potěšením je daruji vůdci [[Palestinská autonomie|PA]] [[Mahmúd Abbás|Mahmúdu Abbásovi]]“.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Avigdor Lieberman|279221210}}
<references />
 
=== Externí odkazy ===