Bezrozměrná veličina: Porovnání verzí

'''BezrozměrnáBezrozměrová veličina''' je taková [[veličina]], která nemá v dané [[Fyzikální veličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|soustavě jednotek]] specifický [[Fyzikální rozměr veličiny|rozměr]] (přesněji řečeno má rozměr "jedna", resp. v algebře rozměrů jde o neutrální prvek). Neznamená to však, že nemůže mít specifickou jednotku, taková jednotka je však [[bezrozměrná jednotka|jednotkou bezrozměrnou]] (např. [[procento]], [[radián]], [[steradián]], [[decibel]], [[neper]]).

BezrozměrnáBezrozměrová veličina je obvykle definována jako [[násobení|součin]] či [[Dělení|podíl]] veličin, které sice mají rozměry, ale rozměrové koeficienty jednotlivých základních veličin se ve výsledku vzájemně vykrátí. Jindy může být definována jako součin nebo, podíl či funkce jiných bezrozměrných veličin. Obsahují-li vztahy popisující fyzikální zákony či definiční rovnice technických veličin [[exponenciální funkce|exponenciální]], [[logaritmus|logaritmické]] nebo [[goniometrická funkce|goniometrické]] funkce, jsou jejich argumenty také bezrozměrnýmibezrozměrovými veličinami.

Příkladem bezrozměrnýchbezrozměrových veličin jsou [[podobnostní číslo|podobnostní čísla]], [[bezrozměrná rychlost]], [[Tření#Součinitel smykového tření|součinitel smykového tření]], [[index lomu]], [[Koncentrace (chemie)#Molární zlomek|molární zlomek]], [[konstanta jemné struktury]], [[Lorentzův faktor]] nebo [[Boltzmannův faktor]].

Podobně jako u všech veličin neznamená rovnost rozměru stejný charakter veličiny (například [[teplo]] a&nbsp;[[moment síly]]),. nelzeS zacházetbezrozměrovými sveličinami bezrozměrnýminelze veličinamizacházet jako s pouhými [[číslo|čísly]], ale je třeba mít na zřeteli jejich skutečný charakter, daný definicí veličiny, nikoli jednotkou (např. [[úhel]] není totéž co [[Fáze (vlna)|fáze]], a proto radián nelze volně zaměňovat za 1 - vizte např. článek [[úhlová frekvence]]). Někdy se pro snazší a korektní zacházení doplňují v praxi jednotky bezrozměrnýchbezrozměrových veličin různými přívlastky či vyjadřují se jako podíly takto "upřesněných" stejných jednotek (''cykl'' za sekundu namísto reciproké sekundy; ''gramy složky na 100 gramů roztoku'' nebo ''hmotnostní'' procento namísto procenta u objemového zlomku apod.), zpravidla to však neodpovídá pravidlům pro veličiny a jednotky (např. příručce SI). Kvůli nespecifičnosti bezrozměrnýchbezrozměrových jednotek bývá někdy kritizována i současná podoba [[soustava SI|soustavy SI]].<ref>http://iopscience.iop.org/0026-1394/52/1/40/pdf/0026-1394_52_1_40.pdf - Dimensionless units in the SI</ref>

Zavedeme-li koherentní soustavu jednotek, tj. odvozené jednotky budou definovány pomocí jednotek základních [[fyzikální veličina#Jednotkové rovnice|jednotkovými rovnicemi]] bez dodatečných číselných koeficientů, můžeme se všemi veličinami dané soustavy zacházet jako s bezrozměrnýmibezrozměrovými. Není to však obvyklé, protože se tím ztrácí informace o kvalitativní stránce veličin.