Gérard z Ridefortu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
jiný Tripolis
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Řádek 8:
 
== Templářem ==
Brzy nato vstoupil do templářského řádu a jeho kariéra začala nabírat na obrátkách. Roku [[1183]] se stal [[senešal]]em a o dva roky později dokonce velmistrem. To bylo v době, kdy vrcholily stranické spory, které sužovaly křižácké státy.
 
Nemocný jeruzalémský král [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduin IV.]] určil za svého nástupce svého synovce [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]] a pro případ, kdy by tento, protože byl ještě malým dítětem, zemřel, ustanovil regentem království Raymonda z Tripolisu s tím, že nového krále by měli vybrat anglický a francouzský král spolu s císařem a [[Seznam papežů|papežem]]. Když však v září 1186 Balduin V. zemřel, korunu s Gérardovým přispěním uchvátila Balduinova sestra [[Sibyla Jeruzalémská|Sibyla]] a novým králem se stal [[Guy z Lusignanu]]. Vytvořily se tak dvě hlavní strany, které mezi sebou v dalších letech soupeřily. První kolem krále Guye, na jejíž stranu se přidal i Gérard a druhá kolem Raymonda z Tripolisu.
[[Soubor:Hattin.jpg|thumb|left|Bitva u Hattínu (středověká iluminace)]]
V zimě 1186-87 přiměl Gérard krále, aby zbraněmi donutil Raymonda k míru. Ten na to zareagoval vyjednáváním o příměří s muslimským vládcem [[Saladin]]em. Přímé konfrontaci zabránila snaha [[Balian z Ibelinu|Baliana z Ibelinu]], který přiměl krále, aby vyslal k Raymondovi vyjednavače. Členem tohoto poselstva byl i Gérard z Ridefortu. Mezitím Saladin vyslal do tripolského hrabství s Raymondovým souhlasem průzkumnou hlídku. Když se o tom Gérard dozvěděl, ihned dal poslat pro posily, aby se s nimi střetl. Ačkoliv muslimů bylo asi 7000 a křesťanů jen 140, nedbal Gérard rad k ústupu a 1. května zaútočil. Tato bitva se označuje jako [[bitva u Cressonských pramenů]] a pro křesťany skončila strašlivým masakrem. Z bitvy vyvázl pouze zraněný Gérard a dva templáři.
 
Saladin mezitím shromažďoval síly k velkému útoku na [[Jeruzalémské království]]. Křesťanské vojsko se soustředilo v [[Akkon]]u, kde s k němu přidal i uzdravený Gérard. Král Guy pak 2. července 1187 zaujal s armádou obranné postavení u města [[Seforie]]. Saladinovi se podařilo obsadit Tiberiadu, město hraběte Raymonda, kde zůstala uvězněna jeho žena. Hrabě přesto králi radil, aby zůstal tam, kde je, protože Saladinovo vojsko je příliš silné. Gérard, pravděpodobně jen kvůli nenávisti k Raymondovi, však krále přiměl, aby opustil výhodné postavení a pochodoval vstříc Saladinovi. Křesťanské vojsko se 4. července dostalo do pasti na vyprahlé pláni u [[Bitva u Hattínu|Hattínu]] a bylo naprosto poraženo. Uniknout se podařilo jen hrstce křižáků. Král Guy, Gérard z Ridefortu a další přední muži padli do zajetí. Saladin nechal všechny zajaté templáře pobít, s výjimkou Gérarda, kterého v září 1187 propustil výměnou za templářský hrad v [[Gaza|Gaze]].<ref name = "Barber137">{{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | titul = Noví rytíři : dějiny templářského řádu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 433 | isbn = 80-7203-764-1 | strany = 137}}</ref> O rok později byl propuštěn i král Guy.
Řádek 30:
{{posloupnost|co=[[Velmistři řádu templářů]]
|kdy=[[1185]]–[[1189]]
|pred předchůdce =[[Arnold z Torrojy]]
|po nástupce =[[Robert ze Sablé]]}}
 
{{Portály|Středověk|Křížové výpravy}}
 
[[Kategorie:Velmistři řádu templářů]]
[[Kategorie:Křesťané druhé křížové výpravy]]