Valdštejnové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Další osobnosti rodu: provázání, opr. provázání
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení; kosmetické úpravy
Řádek 3:
| znak = POL_COA_Waldstein.svg
| znak velikost = 150px
| popispopisek = Erb Valdštejnů
| země = České království
| mateřská dynastie = [[Markvartici]]
| tituly =
| zakladatel = Jaroslav z Hruštice
| mýtický zakladatel=
| rok založení = [[13. století]]
| konec vlády =
| meč =
| přeslice =
| poslední vládce =
| současná hlava =
| větve rodu = Dětenská, rotštejnská, lomnická ([[Brtničtí z Valdštejna|brtničtí Valdštejnové)]], štěpanická, duchcovská
|}}
Řádek 21:
[[Soubor:Wappen Waldstein Ende des 16. Jh.JPG|thumb|Erb pánů z Valdštejna v 16. století]]
[[Soubor:Waldstein family coat of arms on Duchcov castle.JPG|thumb|Verze erbu z roku 1628 na zámku [[Duchcov (zámek)|Duchcov]]]]
'''Valdštejnové''' (často psáno '''Waldsteinové''') jsou starý [[Česko|český]] [[Šlechta|šlechtický]] rod, větev [[Markvartici|markvartického rozrodu]], jejíž jméno je odvozeno od hradu [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]].
 
Valdštejnové zastávali po celé generace mnoho významných postů ve správě země a vlastnili statky po celých [[Čechy|Čechách]], mj. [[Duchcov]], [[Mnichovo Hradiště]], [[Miletín]], [[Albrechtice]], [[Heřmanice]], [[Hostinné]], [[Újezd]], [[Libštejn (hrad)|Libštejn]], [[Malá Skála|Malou Skálu]]. [[Albrecht z Valdštejna]] vlastnil dočasně také vévodství Frýdlantské, Meklenburské, Zaháňské či Hlohovské.
Řádek 36:
| místo = Liberec
| rok = 1957
| kapitola = Valdštejn
| strany = 38
| isbn =
}}</ref> Jaroslav se psával s predikátem z Hruštice v letech 1238–1239. Pocházel z bohaté a vlivné rodiny Markvarticů, kteří získali za službu Přemyslovcům rozsáhlá panství v severních Čechách. Otcem Jaroslava byl Markvart z Března, purkrabí v Děčíně, matkou byla Hostilka. Jaroslav, zakladatel Valdštejnů, měl tři bratry, mladšího Markvarta z Března, Chvala a zakladatele rodu [[Lemberkové|Lemberků]] [[Havel z Lemberka|Havla z Lemberka]].
 
Řádek 44:
Jaroslav z Hruštice, později s predikátem z Valdštejna měl tři dnes známé syny. Dětenská a rotštejnská větev brzy vymřely, ale linie, kterou založil syn Zdeněk se velmi rozrostla. Na zámku v Mnichově Hradišti je obraz, kde je vyobrazen bájný předek Valdštejnů, kterak přichází do vojenského ležení Přemysla Otakara II. se svými 24 syny. Je to zřejmě nadsázka, nicméně rodinu měl opravdu rozsáhlou.<ref name="HaZ-77">Hrady a zámky 1957, str.77 </ref> Jaroslavův syn Vok získal po dělení majetku kraj pod Kozákovem a postavil si zde svůj hrad [[Rotštejn]]. I tento Vok měl tři syny vč.dalšího Voka, který si hrad ponechal a kvůli němu se dostal do soudních pří se všemi okolními příbuznými.<ref name="HaZ-35">Hrady a zámky 1957, str.35 </ref>
 
Na Valdštejnu zůstali Valdštejnové zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského na [[Litevské velkoknížectví|Litvu]]. Dalším byl Jan z Valdštejna, který půjčil markraběti Karlovi 1500 kop grošů. Z Karla byl později král [[Karel IV.]]<ref name="HaZ-38">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref>
 
Z lomnické větve vzešli [[Brtničtí z Valdštejna|Brtničtí Valdštejnové]], jejichž příslušník Hynek zastával vysoké funkce, jeho bratr Jindřich vlastnil [[Brtnice|Brtnici]] a [[Heraltice]]. Jeho syna Zdeňka zvolili v roce [[1619]] v [[Brno|Brně]] stavovským direktorem. Hlavní štěpanická větev se v 15. století hojně rozvětvila do dalších rodových větví.
Řádek 81:
== Erb ==
Nejprve měli jako ostatní rody pocházející z rozrodu Markvarticů lva, později přijali čtvrcený štít, ve kterém se střídali zlatí a modří lvi v opačně zbarvených polích. Později lvům přidali na hlavy korunky. [[Adam z Valdštejna]] v roce [[1621]] obdržel doprostřed štítu císařského orla, který drží ve spárech kotvu a palmovou ratolest.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pakostová
| příjmení2 =
| jméno = Tereza
| jméno2 =
| titul = Erby světských držitelů litomyšlského panství a velkostatku
| vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pomocných věd historických a archivnictví
| místo = Brno
| rok = 2009
| kapitola = 4.7 z Valdštejna-Vartemberka
| strany = 53
| isbn =
}}</ref> V roce [[1758]] přidali ještě erb [[Vartenberkové|Vartenberků]].