Habsburkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení; kosmetické úpravy
Řádek 3:
| jméno =Habsburská dynastie
| znak =Familienwappen Habsburg-Stroehl.jpg
| popispopisek =Původní erb hrabat z Habsburku
| země =[[Svatá říše římská]]<br />[[Rakousko]], [[České země]], [[Chorvatsko]]<br />[[Uhersko]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]], etc.
| mateřská dynastie =
Řádek 33:
== Historie rodu ==
{{Dějiny Rakouska}}
Habsburský rod pochází z území dnešního [[Švýcarsko|Švýcarska]], své jméno si kolem roku [[1100]] dal podle svého sídla, hradu [[Habsburg (hrad)|Habsburg]] (podle legendy ''[[Habsburg (hrad)|Habichtsburg]]'', Jestřábí hrad, v dnešním [[Aargau|kantonu Aargau]]), kde asi od 11./12. do [[13. století]] Habsburkové sídlili. Zachovala se tzv. ''Acta Murensia'', důležitá kronika z roku 1160 z [[klášter Muri|kláštera Muri]] v níž je zapsána [[genealogie]] rodu, který údajně pochází od [[Guntram Bohatý|Guntrama zv. Bohatý]], který žil zřejmě v druhé polovině [[10. století]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krieger
| jméno = Karl-Friedrich
| odkaz na autora = Karl-Friedrich Krieger
| titul = Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493)
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2003
| stránky = 17
| isbn = 80-7203-453-7
}}</ref>
 
Řádek 49:
Rudolfův vnuk [[Rudolf Habsburský|Rudolf]] zvaný Kaše usedl roku [[1306]] jako první člen dynastie na český trůn. Po jeho předčasné smrti se však Habsburkové museli spokojit pouze s rakouskými državami.
 
Nejmladší bratr tohoto českého krále Rudolfa rakouský vévoda [[Albrecht II. Moudrý|Albrecht II.]] (nejmladší ze čtyř bratrů) měl 3 syny z nich jen nejstarší [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] (v roce 1359 vydal padělané [[Privilegium maius]], které ho mělo povýšit na [[arcivévoda|arcivévodu]]) nezanechal potomků, a tak vévodský titul přešel na mladšího [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]]
 
Ten roku [[1373]] a znovu [[1379]] rozdělil vládu kvůli častým třenicím s nejmladším bratrem Leopoldem tak, že posléze vládl v Horních i Dolních Rakousích Albrecht III. a [[Leopold III. Habsburský|Leopold III.]] ve zbývajících zemích ([[Korutany]], [[Štýrsko]], [[Tyrolsko]], atd.). Vznikly tak starší albrechtinská a mladší leopoldinská linie rodu.
 
Roku [[1611]] se stal českým králem [[Matyáš Habsburský]], který se již před svým nástupem zavázal, že za svého života se nebude zabývat nástupnickou otázkou, ale na nátlak katolické církve už v roce [[1617]] předložil Ferdinandovu kandidaturu. Matyáš ani jeho dva bratři neměli potomky a v úvahu tak přicházeli dědicové ze španělské nebo štýrské habsburské větve. Španělé se nároků na střední Evropu vzdali, a tak byl vybrán [[Ferdinand II. Štýrský]].<br />
Ferdinand II. se narodil 9. července [[1578]] ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] jako syn arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla Štýrského]] a [[Marie Anna Bavorská (1551–1608)|Marie Anny Bavorské]]. V mládí ho vychovávala jeho matka v rodném Štýrském Hradci. Její výchova byla přísně [[katolictví|katolická]] a v letech [[1590]]–[[1595]] studoval mladý Ferdinand na [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] akademii v [[Bavorsko|bavorském]] [[Ingolstadt]]u. Tam jsou pravděpodobně kořeny jeho pozdějšího bigotního katolicismu. Miloval hudbu, divadlo a lov, avšak traduje se, že nebyl příliš statečný a nejraději trávil čas v klidu v rodinném kruhu. Ferdinand II. byl prý dobromyslný, přívětivý, velkorysý a zbožný, ale do života českých zemí zasáhl neobyčejně tvrdě a krutě, jako žádný jiný z Habsburků, vysloužil si zde přízvisko „krvavý“ a dokonce stál i za zavražděním [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]].
 
Řádek 60:
== Albrechtinská linie ==
{{Podrobně|Albrechtovská linie}}
Roku [[1437]] získali Habsburkové vnukem [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]], kterým byl [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht II.]] (manžel princezny [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]]) z albrechtovské linie rodu znovu českou a poprvé také uherskou královskou korunu (od roku [[1526]] je obě drželi trvale).
 
Albrecht II. ale v českých zemích a Uhersku, stejně tak jako v Římskoněmecké říši nevládl dlouho. Již po dvou letech vlády zemřel roku [[1439]]. Jeho dědicem se stal syn [[Ladislav Pohrobek|Ladislav V.]], který získal přídomek Pohrobek. Ten vládl jen do roku [[1457]], kdy zemřel a tím vymřela albrechtinská linie habsburského rodu po meči. Dědičkami království se staly jeho sestry [[Anna Habsburská (1432–1462)|Anna]] a [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta]] resp. mladší Alžběta, která se provdala za polského krále a litevského velkoknížete [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV]].
Řádek 66:
== Leopoldinská linie ==
{{Podrobně|Leopoldovská linie}}
Syn [[Leopold III. Habsburský|Leopolda III.]] [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošt Habsburský]] byl prvním rakouským panovníkem po Rudolfu IV. který používal (neoprávněně) titul a hodnost arcivévody. Jeho syn a vnuk Leopolda III. [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] z leopoldské linie se stal po smrti českého krále Albrechta II. roku [[1440]] římským králem a o dvanáct let poté v roce [[1452]] byl jako poslední [[císař]] korunován v [[Řím]]ě.
 
Z funkce římského císaře také v roce [[1453]] uznal platnost dosud nelegálního [[Privilegium maius]], které povyšovalo Rakouské vévodství na arcivévodství (jediné v Říši). Tento titul se poté stal charakteristickým právě pro habsburskou dynastii.
Řádek 127:
* [http://www.heraldica.cz/ghmags/2000/ghmag_2000_3-4_article-1_appendix.htm Otakar Vinař:Z genealogie českých králů – Cesta Habsburků na český trůn (1278–1526)]
* {{de}} [http://www.chh.de.free.fr/archiv/Sonstiges/habsburg.php Genealogický strom Habsburků do Marie Terezie]
* {{en}} [http://www.literature.at/elib/www/wiki/index.php/The_Hapsburg_Monarchy_%28Henry_Wickham_Steed%29 ''The Hapsburg Monarchy'' (Wickham Steed, 1913)] eLibrary Austria Project
* [http://www.ludviksalvator.cz/ arc. Ludvík Salvátor Toskánský – člen Toskánské linie Habsburků]
* {{de}} [http://epub.ub.uni-muenchen.de/2630/ Heyden, Jakob van der: Aquila Austriaca. das ist historische Beschreibung und Abbildungen aller römischen Kaiser und Könige, welche von Rudolpho I. biß auff Leopoldum I. auß dem Hause der Graven von Habspurg sind erwöhlet worden. Nürnberg: Fürst, 1660]