New Horizons: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - nestandardní věk |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
| cospar = 2006-001A
| název = New Horizons
|
|
| katalog = 28928
| start = [[19. leden|19. ledna]] [[2006]]
Řádek 94:
=== Průlet okolo Pluta ===
[[
Okolo [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluta]] sonda proletěla [[14. červenec|14. července]] [[2015]].<ref name="space">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wall
Řádek 107:
Sledování Pluta začalo pět měsíců před největším přiblížením. Dálkové snímkování pořídilo globální mapu Pluta a [[Charon (měsíc)|Charona]] s rozlišením 40 km. Kolem trpasličí planety proletěla v minimální vzdálenosti 12 500 km 14. července 2015 v 11:49:57 greenwichského času. Kolem Charonu proletěla ve vzdálenosti cca 27 000 km rychlostí přibližně 14 km/s o zhruba 4 minuty později než okolo Pluta. Během největšího přiblížení přístroje pořídily snímky s rozlišením až 25 m/pixel, čtyřbarevnou celkovou mapu viditelné strany s rozlišením 1,6 km, celkovou infračervenou spektrální mapu s rozlišením 7 km/pixel a pro vybrané oblasti až na méně než 100 m/pixel.
Vzhledem ke vzdálenosti sondy od Země a prakticky nemožnému operativnímu ovládání vlastní sondy, byla celá průletová sekvence, včetně činností všech pozorovacích přístrojů, dopředu naprogramována a zcela autonomní. V časovém okně +/- 12 h okolo nejtěsnějšího průletu navíc sonda nekomunikovala se Zemí, ale aktivně nastavovala svou pozici tak, aby co nejvhodněji směřovala pozorovací přístroje směrem na jednotlivé objekty systému Pluta.
Data pořízená sondou jsou vysílána zpět na Zemi rychlostí zhruba 1 kilobit/s. Aby signál astronomové vůbec zachytili, musejí využívat přesně namířené radioteleskopy o průměru 60 metrů.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sonda-new-horizons-odhali-oponu-pluta-muze-skryvat-cokoliv/r~23978396296b11e598af002590604f2e/ Sonda zahlédla Pluto. Obraz neznámého světa dorazil na Zemi]</ref> Kompletní přenos naměřených dat bude díky nízké přenosové rychlosti trvat více než 16 měsíců. Vědecky nejcenější data jsou navíc vysílána prioritně tak, aby se snížila případná ztráta vědeckého materiálu v případě neočekávané poruchy sondy.
Řádek 113:
=== Plánovaný průběh letu ===
Expedice pak má pokračovat až do roku [[2020]], pokud bude prodlouženo financování mise.<ref name="space"/> Během této doby se bude pohybovat oblastí [[Kuiperův pás|Kuiperova pásu]] k objektům, které byly v září 2014 vybrány jako další potenciální cíle mise. K tělesům o velikosti několik desítek km by sonda měla doletět v lednu 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika
|poznámka =
|autor = Vladimír Pecha
|titul
|periodikum = Kosmonautix.cz
|datum vydání = 2014-12-06
Řádek 132:
* Sonda nese [[kompaktní disk]] se 430 000 jmény zájemců, kousek lodi [[SpaceShipOne]][http://www.space.com/astronotes/astronotes.html] a vedle dalších předmětů i vlajku Spojených států.
* Vedoucí vědců [[Alan Stern]] potvrdil, že sonda nese i ampuli s popelem objevitele Pluta - [[Clyde Tombaugh|Clyda Tombaugha]].
* Snímkováním a průzkumem Pluta, sonda provedla historicky nejvzdálenější průzkum hmotného tělesa - ve vzdálenosti cca 4,9 miliardy km.
* Vzhledem ke vzdálenosti sondy od Země bylo jednosměrné zpoždění radiové komunikace cca 4,5 hodiny.
* Pro velkou vzdálenost od slunce není sonda napájena solárními panely, ale radioizotopovým generátorem, záložním kusem z mise [[Cassini]].
| |||