Vilém I. Oranžský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dillenburg je město, ne hrad.
Řádek 7:
Vilém byl nejstarším synem [[Vilém Nassavský|Viléma hraběte Nassavského]]. Po strýci [[René de Chalon]], princi oranžském, zdědil rozsáhlý majetek [[Burgundsko|burgundského]] feudálního rodu. Panství se rozprostírala ve Francii, Nizozemí a Německu. Ceněnou součástí burgundského dědictví bylo knížectví [[Orange]] na jihovýchodě Francie (tvořila je 3 větší města a asi 500 vesnic, dvorů a zámků). Državy [[René de Chalon|Reného de Chalon]] dále představovala panství ve svobodném hrabství burgundském ([[Franche-Comté]]) a bohatá panství a výnosné statky v [[Nizozemsko|Nizozemí]] (v Brabantsku, ve Flandrech, v Hennegavsku, v severních provinciích Holand, Zéland a Utrecht).
 
Příslušníci rodu hrabat nassavsko-dillenburských se brzy po [[Martin Luther|Lutherově]] vystoupení stali stoupenci [[reformace]]. V rodném [[Dillenburg]]u strávil Vilém prvních 11 let svého života. V rodinném prostředí luterské zbožnosti a káznikázně byl Vilém veden k ctnosti a získával základní vzdělání. Protože podle platných zákonů se dědicem po oranžském princi mohl stát pouze katolík, byla na základě rozhodnutí císaře [[Karel V.|Karla V.]] Vilémovi určena od jeho 12 let výchova v přísně katolickém duchu odděleně od luterského rodinného prostředí. Vilém byl vychováván nejprve v [[Breda|Bredě]] (od jara 1545), později v [[Brusel]]u.
 
== Boj za svobodné Nizozemí ==