Wikipedie

Václav Vojtěch ze Šternberka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ kat, prolinky, vizualizace
základní úpravy a opravy, obr. odkazy, kategorie, portály, nadpisy
Řádek 1:
'''Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka''' ([[9. únoraúnor]]a [[1643]], [[Bechyně]] – [[25. leden|25. ledna]] [[1708]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] šlechtic ze starobyléhoz rodu [[Šternberkové|Šternberků]]. Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] zastával několik nejvyšších úřadů ve správě [[České království|Českého království]], proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba [[Troja (zámek)|zámku v Troji]].
 
== Původ a mládí ==
Narodil se na [[Bechyně (zámek)|zámku v Bechyni]] jako druhorozený syn [[František Karel ze Šternberka|Františka Karla ze Šternberka]] (1612-1648), nejvyššího sudího [[České království|Českého království]]. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali [[Jan Norbert ze Šternberka|Jan Norbert]] a [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]]. Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan (†1672).
 
 
V roce 1661 byl Václav Vojtěch se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při [[Švédské obléhání Prahy|vpádu Švédů]]. V letech 1662-1664 absolvoval Václav Vojtěch [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]] po Evropě, téměř rok studoval na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]], poté procestoval [[Nizozemsko|Holandsko]], [[Španělské Nizozemí]] a [[Francie|Francii]], další rok pobýval na různých místech v [[Itálie|Itálii]], přes [[Německo]] se pak vrátil do Čech.
[[Soubor:http://www.bildarchivaustria.at/Preview/5319682.jpg|náhled|Václav Vojtěch ze Šternberka]]
 
== Majetek a stavební aktivity ==
Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách ([[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]]) a na [[Litoměřicko|Litoměřicku]] ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]]). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal [[Dietrichsteinové|Dietrichsteinům]] a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství [[Horažďovice]] poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.
 
=== Zelená Hora a Horažďovice ===▼
 
▲=== Zelená Hora a Horažďovice ===
Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669-1671, další stavební práce zde ale probíhaly až do konce 17. století. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí jeho éru Václava Vojtěcha ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se Václav Vojtěch věnoval i rozvoji města [[Nepomuk|Nepomuku]]u v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Křtitele. Pro město Nepomuk získal od císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.
 
Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které Václav Vojtěch koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V osmdesátých80 letech 17. století byl přestavěn horažďovický [[Horažďovice (zámek)|zámek]], alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal Václav Vojtěch postavit kapli sv. Anny jižně od města.
=== Zámek Troja a Šternberský palác ===▼
[[Soubor:Zámek Troja 2.jpg|thumb|Zámek Troja]]
NejvýznamnějšíJeho nejvýznamnější stavební památkou na Václava Vojtěcha ze Šternberka je [[Troja (zámek)|zámek v Troji]]. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem [[Ovenec|Zadní Ovenec]] zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi|G. D. Orsi]] a [[Jan Baptista Mathey|J. B. Mathey]], alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře [[Abraham Godyn|Abrahama Godyna]]. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal Václav Vojtěch pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích. <ref>PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303-305</ref> ▼
 
▲=== Zámek Troja a Šternberský palác ===
 
V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] v Praze na [[Hradčany|Hradčanech]]. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako [[Giovanni Battista Alliprandi|G. B. Alliprandi]] nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey. ▼
▲Nejvýznamnější stavební památkou na Václava Vojtěcha ze Šternberka je zámek v Troji. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem [[Ovenec|Zadní Ovenec]] zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi|G. D. Orsi]] a [[Jan Baptista Mathey|J. B. Mathey]], alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře Abrahama Godyna. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal Václav Vojtěch pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích. <ref>PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303-305</ref>
[[Soubor:https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Troja_2.jpg|náhled|Zámek Troja]]
 
▲V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]]v Praze na Hradčanech. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako [[Giovanni Battista Alliprandi|G. B. Alliprandi]] nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.
 
== Kariéra a rodina ==
S čerstvým hraběcím titulem a jako příslušník starobylé šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl Václav Vojtěch od mládí předurčen ke kariéře ve státních službách. Vedle čestných hodností c. k. komořího a tajného rady byl od mládí členem [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelského sboru]] Českého království. V letech 1690-1696 byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a v této funkci proslul jako předseda tribunálu, před nímž [[Chodové]] hájili svá práva proti vrchnosti. Následně byl Václav Vojtěch [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]] (1696-1704) a nakonec [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] Českého království (1704-1708). V roce 1699 obdržel [[Řád zlatého rouna]].
 
Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu (†1719) ze staré severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena [[Kaple sv. Kláry (Troja)|kaple sv. Kláry]]. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672-1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále hraběte [[Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu|Aloise Harracha]].
 
Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností<ref>HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha, 2013, s. 434, 444</ref>. Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do [[Svěřenství|fideikomisu]] zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec [[František Leopold ze Šternberka]] (1680-1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693-1763).
 
== Zajímavosti ==
Ve funkci prezidenta apelačního soudu vystupuje Václav Vojtěch ze Šternberka v [[Alois Jirásek|Jiráskově]] románu [[Psohlavci]]. Ve filmových verzích románu jej v roce 1931 hrál [[Karel Jičínský]], v roce 1955 [[Bedřich Vrbský]].
 
== OdkazyLiteratura ==
=== Reference ===▼
<references>▼
</references>
 
=== Literatura ===
* Ottův slovník naučný, 24. díl, Praha, 1907 (reprint 2001) ISBN 80-7203-367-0
* KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených, Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
Řádek 46 ⟶ 41:
* Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 6. díl - Praha a okolí, Praha, 1987
 
▲=== Reference ===
[[Kategorie:Šternberkové]] ▼
▲<references />
[[Kategorie:Čeští šlechtici]] ▼
 
{{Portály|Lidé|Česko|Novověk}}
▲[[Kategorie:Šternberkové]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Čeští hofmistři]]
[[Kategorie:Čeští sudí]]
[[Kategorie:ČeštíNarození místodržícív Bechyni]]
[[Kategorie:Narození 1643]]
▲[[Kategorie:ČeštíÚmrtí šlechticiv Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 1708]]
[[Kategorie:Muži]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Vojtěch_ze_Šternberka“