Václav Vojtěch ze Šternberka: Porovnání verzí

== Původ a mládí ==

Narodil se na zámku v Bechyni jako druhorozený syn [[František Karel ze Šternberka|Františka Karla ze Šternberka]] (1612-1648), nejvyššího sudího Českého království. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali [[Jan Norbert ze Šternberka|Jan Norbert]] a [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]]. Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan (†1672).

 

V roce 1661 byl Václav Vojtěch se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při [[Švédské obléhání Prahy|vpádu Švédů]]. V letech 1662-1664 absolvoval Václav Vojtěch [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]] po Evropě, téměř rok studoval na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]], poté procestoval Holandsko, [[Španělské Nizozemí]] a Francii, další rok pobýval na různých místech v Itálii, přes Německo se pak vrátil do Čech.

[[Soubor:http://www.bildarchivaustria.at/Preview/5319682.jpg|náhled|Václav Vojtěch ze Šternberka]]

 

== Majetek a stavební aktivity ==

Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách ([[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]]) a na Litoměřicku ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]]). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal Dietrichsteinům a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství [[Horažďovice]] poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.

 

 

Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669-1671, stavební práce zde ale probíhaly až do konce 17. století. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí éru Václava Vojtěcha ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se Václav Vojtěch věnoval i rozvoji města [[Nepomuk|Nepomuku]] v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Křtitele. Pro město Nepomuk získal od císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.

 

Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které Václav Vojtěch koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V osmdesátých letech 17. století byl přestavěn horažďovický [[Horažďovice (zámek)|zámek]], alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal Václav Vojtěch postavit kapli sv. Anny jižně od města.

 

 

Nejvýznamnější stavební památkou na Václava Vojtěcha ze Šternberka je zámek v Troji. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem [[Ovenec|Zadní Ovenec]] zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi|G. D. Orsi]] a [[Jan Baptista Mathey|J. B. Mathey]], alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře Abrahama Godyna. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal Václav Vojtěch pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích. <ref>PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303-305</ref>

[[Soubor:https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Troja_2.jpg|náhled|Zámek Troja]]

 

V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]]v Praze na Hradčanech. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako [[Giovanni Battista Alliprandi|G. B. Alliprandi]] nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.

 

== Kariéra a rodina ==

 

Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu (†1719) ze staré severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena [[Kaple sv. Kláry (Troja)|kaple sv. Kláry]]. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672-1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále hraběte [[Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu|Aloise Harracha]].

 

Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností<ref>HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha, 2013, s. 434, 444</ref>. Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do [[Svěřenství|fideikomisu]] zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec [[František Leopold ze Šternberka]] (1680-1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693-1763).

Ve funkci prezidenta apelačního soudu vystupuje Václav Vojtěch ze Šternberka v [[Alois Jirásek|Jiráskově]] románu [[Psohlavci]]. Ve filmových verzích románu jej v roce 1931 hrál [[Karel Jičínský]], v roce 1955 [[Bedřich Vrbský]].