Antonín Podlaha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Spisy (výběr): sporck a jeho kresby link pdf |
m sjednocení paramtrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
|velikost obrázku =
|alt =
|
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]
|metropole =
|arcidiecéze = [[Arcidiecéze pražská|pražská]]
|diecéze =
|sídlo =
|datum jmenování =
|zvolen = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|uveden do úřadu =
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|pontifikát začal =
|pontifikát skončil =
|emeritura =
|předchůdce =
|nástupce =
|v opozici k =
|titulární kostel =
|heslo =
|heslo česky =
|obrázek znaku = Biskup Podlaha Antonín CoA.jpg
|velikost obrázku znaku =
|institut =
|hnutí =
Řádek 40:
|změna =
|služby =
|nižší svěcení =
|jáhenské svěcení =
|světitel jáhna =
|kněžské svěcení = [[5. červenec|5. července]] [[1888]]
Řádek 49:
|1. spolusvětitel biskupa = [[Josef Doubrava]]
|2. spolusvětitel biskupa = [[Wenzel Frind|Václav Antonín Frind]]
|kardinálská kreace =
|kreoval =
|titul kardinála =
|další úřady =<!-- <div>
*úřad 1 (rok–rok)
*úřad 2 (rok–rok)
</div> -->
|zúčastnil se =<!-- <div>
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
|rodné jméno =
|jméno v rodném jazyce =
|země =
|datum narození = {{Datum narození|1865|1|22}}
|místo narození = [[Praha]]
Řádek 74:
|příčina úmrtí =
|pochován = [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
|hrob = <!-- alternativa k pochování -->
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|národnost =
|denominace =
|vyznání =
|osobní sídlo =
|rodiče =
|blízká osoba =
|manželka =
Řádek 124:
Pocházel z významné pražské středostavovské rodiny Antonína Podlahy (narozeného roku 1826 v [[Křečovice|Křečovicích]]) a jeho ženy Aloisie, rozené Černické (*1836). Narodil se jako druhý potomek ze tří sourozenců<ref>Národní archiv, Konskripční seznamy pražského policejního ředitelství z let 1850-1914.</ref>. Po maturitě na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu v Praze]] studoval na Karlově univerzitě nejprve v roce 1883-84 práva, pak přešel na teologii. V roce [[1888]] byl vysvěcen na [[kněz]]e a nastoupil na dva roky jako kaplan do Rokycan, pokračoval pět měsíců v Kojetíně, odkud odešel do Prahy, kde první rok dělal kaplana u sv. Haštala. Od roku [[1891]] se stal [[adjunkt]]em na [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Teologické fakultě Univerzity Karlovy]], dále tam působil v alumnátu, a pak dlouhá léta přednášel. 8. listopadu [[1894]] získal [[doktor teologie|doktorát teologie]]. Roku 1895 vyučoval náboženství na novoměstském gymnasiu, odkud byl povolán na Strakovu akademii pro zchudlé šlechtice jako [[prefekt]] a spirituál. Od roku 1899 učil na malostranském reálném gymnasiu. V arcibiskupském semináři dále přednášel biblistiku (napsal středoškolskou učebnici ''Katolická liturgika'' a populární učebnice náboženství ''Veliký katechismus'', ''Biblická dějeprava'' a další, které vyšly v mnoha vydáních. Roku [[1901]] byl na téže fakultě jmenován docentem dějin křesťanského umění. V roce [[1903]] byl zvolen [[kanovník]]em [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Metropolitní kapituly pražské]] a v roce [[1930]] jejím [[děkan]]em. Jeho zásluhy ve vědních oborech církevní historie, dějiny umění, umělecká topografie, ochrana památek, archeologie a [[kodikologie]] byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]] (dopisujícím členem se stal 4. 12. [[1903]], mimořádným 1. 12. [[1915]]), od [[1. leden|1. ledna]] [[1906]] byl mimořádným členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1 | strany = 236}}</ref>
Řadu let byl okresním konzervátorem a redaktorem [[Soupis památek|''Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém'']], které vydávala Archeologická komise při [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]] a sám byl autorem nebo spoluautorem čtrnácti svazků této základní edice českých památek. Dále sepsal sedm svazků ''Posvátných míst království Českého'', které vyšly česky nákladem Dědictví Sv. Jana Nepomuckého, v latině napsal šest svazků edic rukopisů z archivu Metropolitní kapituly v Praze. Za účasti [[Josef Tumpach|Josefa Tumpacha]] napsal pět svazků [[Český slovník bohovědný|''Českého slovníku bohovědného'']], který zůstal nedokončen (vyšla jen písmena A-E), dále dvoudílný spis o F. Nietzschem a tři svazky ''Pramenů církevních dějin českých''. Vydával katalogy rukopisů, prvotisků, hudebnin a knihovny Metropolitní kapituly pražské a bibliografický přehled jejích prelátů. Z francouzštiny přeložil pět svazků Biblických dějin F. Vigourouxe a další spisy. Byl členem redakce časopisu ''Památky archeologické a místopisné'', v němž nejčastěji publikoval stati svého základního výzkumu. Spolu s [[Eduard Šittler|Eduardem Šittlerem]] organizoval výstavy o církevních památkách, zejména o mariánských obrazech, o českých národních patronech a lidovém chrámovém umění; vydávali k nim katalogy nebo obrazová alba (Obrazy marianské 1904, Album svatojánské 1896, Album svatovojtěšské, 1897). Jeho bibliografie zahrnuje celkem 110 knižních titulů a množství článků.
Byl vůdčím organizátorem činnosti ''Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta'' v Praze. Věnoval se jednak dostavbě [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]], v jejímž novém triforiu byla instalována jeho busta, dále vedl archeologické výzkumy včetně královské hrobky a předchozích staveb na tomto místě, vytvořil ideový program nové výzdoby katedrály a zpracoval její umělecké sbírky. Spolu s Karlem Chytilem vydal ''Korunovační klenoty Království českého'', spolu s Eduardem Šittlerem dvě práce o Svatovítském pokladu, Loretánském pokladu a dvojici průvodců: ''Ilustrovaný průvodce Metropolitním chrámem sv. Víta'' a ''Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis'', které vyšly v několika jazycích a vydáních v letech 1909-1948. Spolu s Antonínem Štormem připravil na rok 1929 jubilejní Svatováclavskou výstavu a proponoval kolektivní Svatováclavský sborník, který vyšel v kompletní třísvazkové verzi až po jeho smrti [[1934]] pod redakcí Karla Gutha. Když se roku [[1929]] dostavěný chrám otevíral, byl pověřen tímto symbolickým aktem.
Kromě extenzivní činnosti kněžské (jako světicí biskup pražský pokřtil či biřmoval několik desítek tisíc dětí), obrovské práce vědecké a organizační se věnoval také charitativním projektům. Od roku 1905 stál v čele dívčího sirotčince, a pro tělesně postižené založil jedny z prvních „chráněných dílen“ na výrobu bohoslužebných potřeb.<!-- kde / pro kolik cca osob? -->
Řádek 134:
Po jeho smrti byly sbírka i knihovna rozprodány v aukci, přičemž předkupní právo z veřejných institucí využily zejména Národní muzeum a Obrazárna vlasteneckých přátel umění, méně Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a další.<ref name="Sběratelství">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
| titul = [[Sběratelství (kniha 1983)|Sběratelství]]
| vydavatel = Svoboda
Řádek 141:
| kapitola = Galerie a sbírky v Čechách a na Moravě
| strany = 150
| isbn =
}}</ref>
Řádek 150:
* A. Podlaha: ''Posvátná místa království Českého : dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém''. Praha: Dědictví sv. Jana Nep. 1907-1913, [http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:82190ff0-f88b-11e3-97df-5ef3fc9bb22f dostupné on-line]
* A. Podlaha, ''Průvodce metropolitním chrámem sv.Víta''. 3. vyd. Praha: Metropolitní kapitula 1917
* A. Podlaha, ''Soupis památek historických a uměleckých v Království českém''. Okresy: Benešov, Český Brod, Karlín, Kralovice, Mělník, Milevsko, Příbram, Rokycany, Sedlčany, Vinohrady. Praha: Archeologická komise 1901-1912
* A. Podlaha, ''Soupis památek historických a uměleckých v Praze''. Hradčany: I. Metropolitní chrám sv. Víta; II. Poklad svatovítský a kapitulní knihovna. Praha: Archeologická komise 1901-1912
* A. Podlaha, ''Velký katechismus katolického náboženství''. 7. vydání. Praha: Státní nakladatelství 1947
* A. Podlaha - V. Tumpach. ''Bibliografie české katolické literatury náboženské 1828-1913'' I.-IV. Praha: Dědictví sv. Prokopa 1912-1917
Řádek 173:
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 594}}
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 313–314}}
* ''Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Díl 4, sv. II, U–Ž, dodatky A–Ž.'' Praha : Academia, 2008. Heslo ''Podlaha Antonín'' (s. 1951–55).
* Antonín Podlaha: ''Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum...''. Praha 1912, s.377–382.
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 550}}
* ''Ottův slovník naučný'', sv. 19, str. 1013; sv. 28, s. 1035.
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 8, s. 1167.
* [[Karel Chytil]]: ''Antonín Podlaha'', Praha, ČAVU 1933.
* ''Biskup Antonín Podlaha český kněz, archeolog a historik''. Smuteční schůze k uctění jeho památky, Praha 1932.
Řádek 190:
=== Externí odkazy ===
* {{Otto|heslo=Podlaha Antonín}}
* {{NK ČR|jk01100219}}
* [http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/podlha.html Životopis na stránkách FF MUNI]
* [http://abicko.avcr.cz/2007/12/16/antonin-podlaha-1865-1932-.html Životopis v Akademickém bulletinu]
Řádek 204:
{{Autoritní data}}
{{portály|Historie|Křesťanství|Literatura|Umění}}
{{DEFAULTSORT:Podlaha, Antonín}}
| |||