Řehoř I. Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava citačního aparátu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení paramtrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - křesťanský vůdce
|typ = Papež
|čestný prefix = Svatý
|jméno = Řehoř I. Veliký
|čestný sufix =
|titul = [[Seznam papežů|64. papež]]
|obrázek = Antonello da Messina 010.jpg
|velikost obrázku =
|alt =
|popis obrázku popisek = Idealizovaný portrét od Antonella da Messina
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|provincie =
|metropole =
|arcidiecéze =
|diecéze =
|sídlo = [[Řím]]
|datum jmenování =
|zvolen =
|uveden do úřadu = [[3. září]] [[590]] ([[Svěcení|konsekrace]])
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|pontifikát začal =
|pontifikát skončil = [[12. březen]] [[604]]
|emeritura =
|předchůdce = [[Pelagius II.]]
|nástupce = [[Sabinianus]]
|v opozici k =
|titulární kostel =
|heslo =
|heslo česky =
|obrázek znaku =
|velikost obrázku znaku =
|institut =
|hnutí =
|postulát =
|noviciát =
|sliby =
|dočasné sliby =
|doživotní sliby =
|opatská benedikce =
|změna =
|služby =
|nižší svěcení =
|jáhenské svěcení =
|světitel jáhna =
|kněžské svěcení =
|světitel kněze =
|biskupské svěcení =
|světitel biskupa =
|1. spolusvětitel biskupa =
|2. spolusvětitel biskupa =
|kardinálská kreace =
|kreoval =
|titul kardinála =
|další úřady =<!-- <div>
*úřad 1 (rok–rok)
*úřad 2 (rok–rok)
</div> -->
|zúčastnil se =<!-- <div>
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
|rodné jméno = Gregorius Anicius
|jméno v rodném jazyce =
|země =
|datum narození = asi [[540]]
|místo narození = [[Řím]]
|země narození = [[Byzantská říše]]
|křest =
|první svaté přijímání =
|biřmování =
|datum úmrtí = [[12. březen|12. března]] [[604]]<br />(ve věku 64 let)
|místo úmrtí = [[Řím]]
|země úmrtí = [[Byzantská říše]]
|příčina úmrtí =
|pochován = [[Bazilika svatého Petra]] (1606)
|hrob = <!-- alternativa k pochování -->
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|národnost =
|denominace =
|vyznání =
|osobní sídlo =
|rodiče = Gordianus, [[Svatá Silvie]]
|blízká osoba =
|manželka =
|děti =
|povolání =
|vzdělání =
|alma_mater =
|ovlivněn =
|ovlivnil =
|známý díky =
|významné dílo =
|podpis =
|velikost podpisu =
|podpis_alt =
|citát =
|řády a ocenění =
|poznámky =
|související články =
|website =
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
|datum beatifikace =
|místo beatifikace =
|beatifikoval =
|datum kanonizace =
|místo kanonizace =
|kanonizoval =
|svátek = [[12. březen|12. března]] nebo [[3. září]]
|uctíván církvemi = [[Římskokatolická církev]]<br />[[Pravoslaví|Pravoslavná církev]]<br />[[Anglikánství#Anglikánské společenství|Anglikánské společenství]]<br />[[Luteránství|Luteránské církve]]
|titul svatého =
|atributy = holubice u ucha, pero, tiára, chudí, kniha
|patron = dolů, zpěváků, hudebníků, studentů sborového a&nbsp;chorálního zpěvu, zedníků
|spolupatron =
|místo úcty =
|popření kultu =
|jméno papeže = Řehoř
|commons category = Gregorius I Magnus
|wikicitáty = Řehoř I. Veliký
}}
[[Soubor:Gregory I - Antiphonary of Hartker of Sankt Gallen.jpg|thumb|right|Řehoř I. při diktování Gregoriánského chorálu, (miniatura z Antifonáře ze St. Gallen, okolo roku 1000)]]
Řádek 137:
 
=== Význam ===
Zpětně se Řehořův úřad hodnotí jako téměř reprezentativní model výkonu papežství. Nezájem o intrikářství kvůli moci a touha řešit spory mírovou cestou byly odrazem snahy jednat v souladu s pokyny [[Řehole svatého Benedikta|benediktinské řehole]]. Chtěl, aby církev byla zároveň institucí významně pečující o nemocné a chudé, proto na počátku každého měsíce rozděloval část církevního majetku mezi lid.<ref name="Rendina121">''Příběhy papežů...'', s.&nbsp;121.</ref> Zároveň také věřil, že doba nesnází, zatížená množstvím různých pohrom, je předzvěstí blížícího se konce světa.<ref name="Rendina121"></ref>
 
Reformoval mešní [[liturgie|liturgii]] (vytvořil misál ''Sacramentarium Gregorianum'') a byl autorem mnoha vylepšení hudební vědy a notového záznamu. Je mu připisován vznik liturgického zpěvu, tzv. [[Gregoriánský chorál]] (''Cantus gregorianus''), který je po něm pojmenován, ačkoli jej zavedl až papež [[Vitalianus|Vitalián]] (†27. leden 672).
Řádek 147:
== Dílo ==
* ''Mravní výklady knihy Jób'' – soubor kázání a přednášek pro řeholníky
* ''Dialogy'' – Celkem čtyři knihy věnované jako výraz úcty lombardské královně Teolindě.<ref name="Vrána391"></ref> První kniha má 12 kapitol, druhá 38, třetí 38 a čtvrtá 62. Dohromady je všech kapitol jako žalmů v žaltáři. Dílo má formu dialogu s jáhnem Petrem. Ústřední postavou celého díla a tou, o které pojednává celá druhá kniha, je [[Benedikt z Nursie|sv. Benedikt z Nursie]]. Čtvrtá kniha rozebírá posmrtný život. První a třetí obsahují zmínky o dalších významných postavách (12 a 37). Dohromady je zmíněných osob padesát. Jako zdroje svých vědomostí Řehoř uvádí Konstantina (2. opata Monte Cassina), Simplicia (3. opata Monte Cassina), Valentiniána (opata v Lateránu) a Honoratia (opata v Subiacu). Geografický horizont vyprávění je položen do okolí [[Řím]]a – Enfide, Subiaco, Monte Cassino, Terracina. Popis života osob zmiňovaných v Dialozích – a to především sv. Benedikta z Nursie – nemůžeme chápat v dnešním historicko-biografickém smyslu. Jedná se o legendistický portrét podléhající konvencím (symbolismus) let [[593]] až [[594]], kdy byly knihy sepsány. V Dialozích také mnoho badatelů nachází první zmínku o [[řehole|Řeholi sv. Benedikta]]. Faktem ovšem zůstává jen to, že Řehoř Benedikta jmenuje za autora "řehole pro mnichy", která vyniká svou "umírněností" (lat. ''discretio'') a "srozumitelností". Dodnes neexistuje přímý doklad o tom, že tzv. Řehole sv. Benedikta, jejíž první dochovaný exemplář pochází z roku [[750]] z anglického prostředí (dnes uložen v [[Oxford]]u), je opravdu řeholí zmiňovanou Řehořem v&nbsp;Dialozích. V této době se totiž v Evropě užívalo hned několik řeholí.
* ''Homilie sv. Řehoře I.'' – posmrtně vydaná sbírka kázání, jedna z nejčtenějších knih středověku
* Řehořovi je připisováno autorství ''[[Božská liturgie|Liturgie předem posvěcených darů]]'', používané v pravoslavné církvi a katolické církvi byzantského ritu v postní době.
 
== Ikonografie ==
V umění je Řehoř obvykle zobrazován v rouchu s [[diadém]]em a dvojitým křížem. Dřívější zobrazení jsou však více pravděpodobné, s [[tonzura|tonzurou]] a v prostých šatech. Ortodoxní tradiční [[ikona|ikony]] zobrazují svatého Řehoře jako [[biskup]]a držícího evangelium a žehnajícího pravou rukou. Je zaznamenáno, že dovolil jeho vyobrazení se čtyřhrannou [[svatozář]]í. Často krmí chudé u svého stolu. Také „Řehořova mše" často znázorňuje: Řehoř slouží mši svatou, přitom se mu zjevuje Kristus jako muž bolesti; k tomu se později připojuje ještě [[očistec]], z něhož jsou ubohé duše vysvobozovány.
 
== Jméno ''"Dvojeslov"'' ==