Saavedrova pozice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.31 - wikilinks
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m oprava vložení šachovnice; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Šachová notace}}
{{Šachovnice|=
| tright
| '''Saavedrova pozice'''
|=
 
8 | | | | | | | | |=
7 | | | | | | | | |=
6 | |kl|pl| | | | | |=
5 | | | |rd| | | | |=
4 | | | | | | | | |=
3 | | | | | | | | |=
2 | | | | | | | | |=
1 |kd| | | | | | | |=
a b c d e f g h
 
8 | | | | | | | | |=
7 | | | | | | | | |=
6 | |kl|pl| | | | | |=
5 | | | |rd| | | | |=
4 | | | | | | | | |=
3 | | | | | | | | |=
2 | | | | | | | | |=
1 |kd| | | | | | | |=
|Bílý na tahu vyhraje
}}
Řádek 55 ⟶ 53:
 
== Historie ==
{{Chess diagram small|=
| tleft
| Fenton – Potter, 1875
|=
 
8 | | | | | | | |rl|=
7 | | | | | | | | |=
6 | |pl| |kl| | | | |=
5 |pl|rd| | | | | |
| | | | | | |=kd|
4 | | | | | | |kd| |=pd
3| | | | | | | |
| | | | | | |pd |=
|
2 | | | | | | | | |=
1 | | | | | | | | |=
a b c d e f g h
|
}}
[[Kompoziční šach|Studie]] má dlouhou historii. Její původ je v&nbsp;partii Fenton&nbsp;–&nbsp;Potter z&nbsp;roku 1875. Z&nbsp;pozice, která je zobrazená na druhém diagramu, [[šachová partie|partie]] pokračovala '''1.&nbsp;Vxh3 Kxh3 2.&nbsp;Kc6 Vxa5 3.&nbsp;b7 Va6+''' a hráči se dohodli na remíze.<ref name="Krabbé"> {{Citace elektronické monografie
Řádek 77 ⟶ 74:
| url = http://www.xs4all.nl/~timkr/chess/saavedra.htm
| titul = The Discovery of the Saavedra
| vydavatel =
| datum přístupu = 2008-01-25
| jazyk = anglicky
Řádek 83 ⟶ 80:
[[Johannes Zukertort]] však v&nbsp;{{Cizojazyčně|en|''City of London Chess Magazine''}} poznamenal, že bílý mohl partii dovést k&nbsp;výhře následujícími tahy: 4.&nbsp;Kc5 (nikoliv 4.&nbsp;Kb5 Va1, protože bílý by nemohl svého pěšce proměnit kvůli hrozbě 5.&nbsp;...&nbsp;Vb1+) 4.&nbsp;...&nbsp;Va5+ 5.&nbsp;Kc4 Va4+ 6.&nbsp;Kc3 (nebo 6.&nbsp;Kb3 Va1 7.&nbsp;Kb2) 6.&nbsp;...&nbsp;Va3+ 7.&nbsp;Kb2. Nyní bílý může proměnit pěšce v&nbsp;dámu, přičemž dáma proti věži znamená teoretickou výhru (postup vedoucí k&nbsp;vítězství v&nbsp;takové situaci již dříve ukázali ve své studii (publikované v&nbsp;září 1853 v&nbsp;{{Cizojazyčně|en|''The Chess Player''}}) [[Josef Kling]] a [[Bernhard Horwitz]].
 
{{Chess diagram small|=
| tright
| G.&nbsp;E.&nbsp;Barbier, 1895
|=
8 | | | | | | | | |=
7 | | |pl| | | | | |=
6 | |kl| | | | | |kd|=
5 | | | |rd| | | | |=
4| | | | | | | |
| | | | | | | |=
3| | | | | | | |
| | | | | | | |=
2 | | | | | | | | |=
1 | | | | | | | | |=
a b c d e f g h
|Černý na tahu, bílý vyhraje
}}
Řádek 103 ⟶ 99:
 
== Inspirace ==
{{Šachovnice|=
| tleft
| Mark Liburkin, 1931
|=
 
8 | | | | | | | | |=
7 | | | | | | | | |=
6 | | |pl| | | | | |=
5 | |pl|rd| | | | |
| | | | | | | |=
4 | | | | | | | | |=
3 | nl| | | | | | | |=
2 |nlkd| | | kl| | | | |=
1 |kd| | |kl| | | | |=
a b c d e f g h
|Bílý na tahu vyhraje
}}