Ludvík IV. Bavor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| datum korunovace =
| tituly
| celé jméno
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| Královna =
| ▲| partner1 =[[Beatrix Svídnicko-Javorská]]
▲| partner2 =[[Markéta Holandská]]
▲| partner3 =
▲| partner4 =
▲| partner5 =
| rod =
▲| potomstvo =
▲| dynastie =[[Wittelsbachové]]
▲| hymna =
▲| motto =
▲| otec =[[Ludvík II. Hornobavorský]]
▲| matka =[[Matylda Habsburská]]
▲| narozen =[[1282]]/[[1287|7]]
▲| místo narození =
▲| úmrtí = [[11. říjen|11. října]] [[1347]]
▲| místo úmrtí =
| podpis=
| místo
|}}
'''Ludvík IV. Bavor''' ([[1282]]/[[1287|7]] [[Heidelberg]] – [[11. říjen|11. října]] [[1347]] Puch u Fürstenfeldbrucku) byl [[bavorsko|bavorský]] vévoda, falckrabě rýnský, od roku [[1314]] [[římský král]] a od roku [[1328]] také [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař Svaté říše římské]]. Znám je také jako Ludvík Bavor, ale toto označení mělo původně hanlivý nádech. Ludvíka IV. Bavorského nazval Ludvíkem Bavorem jeho odpůrce [[papež]] [[Jan XXII.]] ve slavném [[Sachsenhausenské odvolání|Sachsenhausenském odvolání]] z roku [[1324]]. Ludvík Bavor totiž znělo v latině podobně jako Ludvík Barbar (Ludovicus Bavarus – Ludovicus Barbarus).
Pocházel z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a byl synem vévody [[Ludvík II. Hornobavorský|Ludvíka II. zv. Přísného]] a jeho manželky [[Matylda Habsburská|Matyldy]], dcery římského krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Vládl v Rýnské Falci, odkud vystrnadil staršího bratra [[Rudolf I. Falcký|Rudolfa I. Falckého]]. Územní spory měl také se svými [[Habsburkové|habsburskými]] příbuznými.
Řádek 40:
Když byl po smrti císaře [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] roku [[1314]] zvolen římským králem jeden z jeho nepřátel [[Fridrich I. Habsburský|Fridrich Sličný]] z rodu Habsburků, zvolili si v říjnu téhož roku čtyři ze sedmi [[kurfiřt]]ů Ludvíka Bavora za protikrále, který byl následně v [[Bonn]]u (na rozdíl od tradičních [[Cáchy|Cách]]) korunován [[arcibiskup]]em [[Kolín nad Rýnem|kolínským]]. Na straně Bavora stál i český král [[Jan Lucemburský]], který přispěl k vítězství Ludvíka Bavora nad Fridrichem v rozhodující [[Bitva u Mühldorfu|bitvě u Mühldorfu]] [[28. září]] [[1322]], ve které byl Fridrich zajat. Po tříletém věznění pak oba sokové uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byl Ludvík uznán panovníkem a Fridrich propuštěn.
Jako jediný římský král se Ludvík dostal do sporu s [[papež]]em [[Jan XXII.|Janem XXII.]] Ten začal roku [[1323]] sporem o [[Milán]]. Papež poté uvalil na Ludvíka [[klatba|klatbu]], vyhlásil nad jeho územím [[interdikt]] a nakonec jej odvolal z [[trůn]]u. Tato opatření nebyla ale účinná a vyprovokovala Ludvíkovu odvetu. Roku [[1327]] zaútočil na [[Itálie|Itálii]] a o rok později přijal císařskou korunu z rukou římského hejtmana [[Sciarro Colonna|Sciarra Colonny]], čímž demonstroval nezávislost císařství na papeži. Ještě roku [[1328]] pak s pomocí shromáždění římských občanů nechal papeže sesadit a zvolit [[Papežské schizma|
V Říši se Ludvík soustředil především na posílení své rodové moci. Získal [[braniborsko|braniborské]] kurfiřtství pro svého mladšího syna. Toho následně oženil s [[Markéta Pyskatá|Markétou Pyskatou]], dědičkou [[tyrolsko|tyrolského]] hrabství a první manželkou [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]], pozdějšího markraběte moravského (jejich sňatek přitom nechal prohlásit za neplatný kvůli údajné [[impotence|impotenci]] manželově, čímž si znepřátelil celý [[Lucemburkové|lucemburský]] rod).
Řádek 63:
# [[Alžběta Bavorská (1329–1402)|Alžběta]] (1329–1402, [[Stuttgart]]), manželé:
## 1350 [[Cangrande II. della Scala]] († 1359)
## 1362 Oldřich z Württembergu († 1388)
# [[Vilém I. Bavorský|Vilém]] (1330–1388)
# Anežka (1335–1352)
| |||