Katedrála na Wawelu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Baziliky minor; přidána Kategorie:Baziliky minor v Polsku za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení souřadnic (náhrada zastaralé {{Geo dms}}); kosmetické úpravy
Řádek 38:
== Popis ==
=== Popis zevnějšku ===
Trojlodní gotická katedrála na obdélném půdoryse se třemi věžemi a věncem kaplí kolem je postavena z bílého vápence a cihel. Na severovýchodní straně k ní přiléhá Zikmundova věž ze 14. století, postavená jako část opevnění hradu Wawel, s helmovou střechou ze 16. století. Ve třetím patře věže visí zvon [[svatý Zikmund|svatého Zikmunda]] o průměru 2,5 metru a váze asi 10 tun. Byl objednán Zikmundem Starým v roce [[1520]] u norimberského zvonaře Hanse Behema. Na severozápadě přiléhá nejvyšší „Hodinová věž“, gotická stavba z cihel s barokní helmicí ze 17. století. První hodiny byly instalovány roku 1521. K jihozápadnímu rohu katedrály přiléhá „Vikářská věž“ se čtyřmi zvony, zvaná také „Věž stříbrných zvonů“. Spodní část věže je pozůstatek románské katedrály a vedle věže je východ z královské hrobky.
 
Na severovýchodě se ke katedrále přimyká pokladnice a kapitulní knihovna. Na jihu se se nachází renesanční kaple dynastie Wasů a renesanční [[Zikmundova kaple]] s pozlacenou střechou. Slouží jako pohřební kaple posledních [[Jagellonci|Jagellonců]] a vznikla v letech [[1524]] až [[1533]]. Na její východní stěně visí stříbrný triptych Panny Marie, dílo umělců z [[Norimberk]]u.
 
=== Popis vnitřku ===
U vchodu do katedrály visí [[mamut]]í kost, velrybí žebro a kel [[nosorožec|nosorožce]], které snad měly chránit katedrálu před zlem. Vnitřek katedrály byl pozdějšími úpravami silně pozměněn, v lodi a [[presbytář]]i se však zachovala gotická okna a křížové klenby. Na stěnách lodi jsou dřevěné sochy čtyř Učitelů církve (kolem 1500), na různých místech flanderské [[gobelin]]y ze 2. poloviny 17. století. Uprostřed lodi v křížení je barokní mauzoleum (''confessio'') [[Stanislav I. ze Szczepanowa|svatého Stanislava]] z roku 1629, sarkofág pobitý stříbrným plechem s baldachýnem. Presbytář je od barokně přestavěného ochozu oddělen plnými stěnami. Vnitřní zařízení katedrály je z doby její barokizace ze 17. a 18. století. Autory barokního zařízení jsou většinou italští umělci jako: Giovanni Trevano, Giovanni Battisti Gisleni, Francesco Placidi a Kacper Bazanka. Tvůrci předbarokního inventáře jsou [[Veit Stoss]], Bartholomeo Berrecci, Giovanni Maria Padovano a Santi Gucci. Hlavní oltář je barokní z roku 1650 s obrazem [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na kříži. Na obou stranách stojí raně barokní chórové lavice z roku 1620. Na jednom z [[oltář]]ů se nachází [[krucifix]] ze 14. století. Varhany jsou z roku 1785.
 
=== Pohřbení v katedrále ===
Řádek 70:
==== Další osobnosti ====
* [[Tadeusz Kościuszko]] (1746-1817), vojevůdce a generál
* [[Józef Antoni Poniatowski|Józef Poniatowski]] (1763-1813), generál
* [[Adam Mickiewicz]] (1798-1855), básník a spisovatel
* [[Juliusz Słowacki]] (1809-1849), romantický básník a dramatik
* [[Cyprian Kamil Norwid]] (1821-1883, zem z jeho hrobu ve Francii), básník a malíř
* [[Józef Piłsudski]] (1867-1935), velitel a vrcholný politik
* [[Władysław Sikorski]] (1881-1943), generál a exilový premiér
* [[Adam Stefan Cardinal Sapieha|Adam Stefan Sapieha]] († 1951), krakovský arcibiskup a kardinál
* [[Lech Kaczyński]] ([[Prezident Polska|polský prezident]], 1949-2010) a jeho manželka [[Maria Kaczyńska]]
 
== Kapitula ==
Kapitula byla založena [[kněžna Ziębicka|kněžnou Ziębickou]]. Budova pochází z 15. století a původně zde bydleli kanovníci. Roku 1775 přestavěna na archiv a knihovnu s cennými rukopisy a inkunábulemi, která patří k nejstarším v Polsku.
 
== Odkazy ==
{{Souřadnice|50.0546389|19.9354167|zobrazení=top}}
{{Geo dms|50|3|16.7|N|s|19|56|7.5|E|v|Display=Title_type:city_region:PL}}
 
=== Reference ===
Řádek 91:
=== Literatura ===
* ''Krakau: Ein Führer durch Symbole, Sehenswürdigkeiten und Attraktionen''. Krakov : Wydawnictwo GAUSS, 2011
* Jabloński, R. ''Kraków and Surroundings''. Warsaw : Festina Publishers, 2005, ISBN 83-920325-2-7.
 
=== Externí odkazy ===