České země za vlády Přemyslovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Depalec (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 147.33.10.156 |
link |
||
Řádek 15:
Na nově dobytých územích nechal Boleslav stavět hrady, do nichž dosazoval své správce ([[kastelán]]y), vojenské posádky, a při nichž zřizoval [[archipresbyterát]]y. Prostřednictvím této hradské správy pevně ovládal a řídil celou zemi.
Tento postup mu umožnila skutečnost, že se postavení Přemyslovců ve středních Čechách za jeho třicetiletého panování natolik upevnilo, že si mohl dovolit vybírat od zdejších obyvatel pravidelné daně. Daň představovala poplatek za ochranu, kterou kníže svému lidu poskytoval. Ze získaných prostředků zřídil a vydržoval početnou a dobře vyzbrojenou [[družina|družinu]] (uvažuje se až o několika tisících bojovníků). Upevnění moci uvnitř státu umožnilo Boleslavovi zahájit výboje, během nichž připojil [[Slezsko]], [[Krakov]]sko a Moravu. Otázkou zůstává, jak opravdu významným mezníkem bylo
Po smrti [[Boleslav II.|Boleslava II.]] (999) se postavení českého státu v důsledku rozbrojů mezi jeho následníky spojených s [[pohanská rekce|pohanskou reakcí]] značně zhoršilo. Slabosti panovnické moci využil polský kníže [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]] a na český trůn dosadil záhadného příbuzného Přemyslovců [[Vladivoj]]e (vládl 1002–1003). Kníže chtěl upevnit svoje nejisté postavení, proto požádal německého krále, aby mu udělil Čechy v [[léno]]. Tím umožnil začlenění českého státu do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
| |||