Josef Ressel: Porovnání verzí

Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková byla Češka. Do školy chodil v [[Chrudim]]i a v roce [[1806]] odešel vystudovat gymnázium do [[Horní Rakousy|hornorakouského]] [[Linec|Lince]]. Po úspěšném zakončení studia byl v roce [[1809]] byl přijat na dělostřeleckou školu v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v [[Mariabrunn]]u u Vídně. Po absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slovinsko|Slovinska]] v [[Kraňsko|Kraňsku]], kde se zasloužil o zalesnění [[kras]]ové oblasti. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů.

 

[[Soubor:Ressel-Denkmal-Vienna.jpg|náhled|vlevo|Pomník Josefa Ressla před budovou Technické univerzity ve [[Vídeň|Vídni]]]]

V Kostanjevici na řece [[Krka]] poprvé testoval svůj vynález [[Lodní šroub|lodního šroubu]]. V roce [[1821]] byl přeložen do [[Terst]]u, kde se stal lesmistrem a úspěšně pokračoval v testech. V roce [[1827]] získal patent a v roce [[1829]] dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti [[Uzel (jednotka)|uzlů]]. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce [[1866]] mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]].