Verze z 2. 10. 2015, 19:51 editovat RPekař (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 24 799 editací m →‎Původ: linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 2. 2016, 16:17 editovat zrušit editaci 90.182.5.123 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Přežitek či Anachronismus''' (z [[řečtina\|řeckého]] ''ana'' – proti a ''chronos'' – [[čas]]) je umístění nějaké věci, představy nebo jevu do jiné doby než té, kam skutečně patří. Může znamenat také ~~přežitek,~~ zastaralý zvyk nebo názor. == Původ == [[Soubor:Socrates and Plato.jpg\|thumb\|Středověký písař nakreslil Sokrata samozřejmě jako současníka]] Dojem ~~anachronismu~~přezitku může vznikat jen v kulturách, které mají výrazné povědomí o historii a kladou na historický vývoj velký důraz. Ve starší evropské kultuře až do 19. století bylo zcela běžné, že se postavy dávné historie zobrazovaly v soudobých krojích, dávná města vypadala jako současná a nikomu to nepřipadalo podivné nebo dokonce směšné. Takových anachronismů je plná starší literatura (např. [[William Shakespeare\|Shakespeare]]) i výtvarné umění, kde se biblické postavy, světci i hrdinové běžně zobrazovali jako současníci. Teprve [[historismus (historie)\|historismus]] 19. století probudil obecné povědomí o historické proměnlivosti kultury a společnosti a začal vyžadovat „historicky věrné“ zobrazení minulých událostí a postav. Tak v české „generaci Národního divadla“ se umělci snažili zobrazovat Praotce Čecha nebo Záboje v domnělých slovanských krojích 8. století, které si ovšem museli vymyslet. Na [[Mikoláš Aleš\|Alšových]] kresbách jsou bojovníci oblečeni jako černohorští horalé jeho doby, mají [[neolit]]ické mlaty a k nim kovové ozdoby z raného středověku. Teprve tento důraz na historickou věrnost tak probudil i vnímání anachroničnosti. == Typy anachronismů == ~~Anachronismus~~Přezitek je tedy cizorodý, nedobový čili '''''~~anachronický~~přežitý ''''' prvek, nápadný svou nečasovostí. Vzniká nejčastěji mimovolně, tím, že člověk naivně promítá představy, skutečnosti a hodnocení své doby do minulosti. Tak ukázal [[Emanuel Rádl]] ve „Válce Čechů s Němci“, že je anachronické promítat do středověku moderní představu národa a třeba se ptát, zda byl [[Karel IV.]] Lucemburčan, Francouz nebo Čech. [[Soubor:'Robur_the_Conqueror'_by_Léon_Benett_14.jpg\|thumb\|left\|Ilustrace z Verneova ''Robura dobyvatele'' říká víc o své době (1885) než o budoucnosti]]

Anachronismus: Porovnání verzí