Vernamova šifra: Porovnání verzí

[[Claude Shannon|C. E. Shannon]] v roce [[1949]]. Důkaz je založen na tom, že náhodný posun v abecedě se rovná nahrazení zcela náhodným písmenem, a šifrovýšifrovaný text proto nelze odlišit od zcela náhodné posloupnosti. Považujeme-li tajnou zprávu za náhodnou veličinu <math>A</math> a klíč za náhodnou veličinu <math>B</math>, která má [[rovnoměrné rozložení]] a je ''nezávislá'' na <math>A</math>, pak zašifrovaná zpráva je také náhodou veličinou s rovnoměrným rozložením, která je ''nezávislá'' na <math>A</math>. Jinými slovy šifrový text ''neobsahuje žádnou informaci'' o původní zprávě, a proto útočník v principu nemá šanci cokoli zjistit.