|
== Historie ==
Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku [[První republika|Československa]] 28. října 1939 v [[Praha|Praze]], během níž byl těžce zraněn student [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařskéLékařské fakulty UKUniverzity Karlovy]] [[Jan Opletal]] a zabit pekařský dělník [[Václav Sedláček]].
Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky [[Schutzstaffel|SS]]. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž [[Němci]] stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na [[Albertov]]ě, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na [[Morava|Moravu]]. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v [[Berlín]]ěBerlíně konala porada za účasti [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých{{#tag:ref|V [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátě Čechy a Morava]] fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy: [[Univerzita Karlova|Německá universita Karlova v Praze]],<ref>[http://www.cuni.cz/UK-374.html Historie UK]</ref> [[České vysoké učení technické v Praze|Německá vysoká škola technická v Praze]]<ref>[http://intranet.cvut.cz/cs/historie Historie ČVUT v datech]</ref> a [[Vysoké učení technické v Brně|Německá technika v Brně]]<ref>[http://www.vutbr.cz/zivot-na-vut/fakta-o-vut/historie-vut/ Historie VUT v Brně]</ref><ref>[http://www.math.muni.cz/~sisma/dthb/dthbdej.html Historie německé techniky v Brně]</ref>.|group="pozn."}} vysokých škol na dobu tří let,{{#tag:ref|České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Někteří čeští studenti dokončili studium v [[Bratislava|Bratislavě]]. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.<ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2012/11/cesti-studenti-na-vysokych-skolach-v.html Čeští studenti na vysokých školách v Říši]</ref><ref>[http://nassmer.blogspot.cz/2011/03/cesti-zajemci-o-studium-v-risi-to-diky.html Čeští zájemci o studium v Říši to díky tlaku svých soukmenovců neměli lehké]</ref>.|group="pozn."}} zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace ([[Josef Adamec]], [[Jan Černý (student)|Jan Černý]], [[Marek Frauwirth]], [[Jaroslav Klíma]], [[Bedřich Koula]], [[Josef Matoušek]], [[František Skorkovský]], [[Václav Šaffránek]] a [[Jan Weinert]]) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.<ref name="www.valka">[http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11824.html]</ref>
Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v [[Brno|Brně]] a v [[Příbram]]i. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do [[Ruzyně|ruzyňských]] kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg]], odkud jich byla většina propuštěna koncem roku [[1942]], zbytek pak v lednu [[1943]]. Z těchto 1500 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.<ref name="www.valka"/>
Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané ''Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu'', jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.
|
