Regina Rázlová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Filmové a televizní role: {{copyvio část|zdroj=http://www.csfd.cz/tvurce/1300-regina-razlova/?biography=20949}} |
rv, text byl na ČSFD přidán o rok později než do Wikipedie |
||
Řádek 25:
== Filmové a televizní role ==
Filmovým debutem Reginy Rázlové byla účast v krátkém studentském filmu SVATEBNÍ NOC (1968), vzápětí se stala součástí zlatého fondu československé kinematografie, když svůj herecký talent prokázala v kultovní komedii UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA (1969) po boku Pavla Landovského.
Následovalo několik menších rolí (například v komedii ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ, 1969), načež dostala další velkou roli v moralizující, do dnešních dnů ale zcela zapomenuté komedii TATÍNEK NA NEDĚLI (1971). Hlavní roli zavražděné laborantky Králové si pak zahrála v poměrně zdařilé kriminálce ZATYKAČ NA KRÁLOVNU (1973).
Spolupracovala také se slovenským filmem, kde opět ztvárnila postavy atraktivních a provokujících mladých žen (TIE MALÉ VÝLETY, 1972, PÁNI SA ZABÁVAJÚ a.j.). Z dnešního pohledu si Reginu Rázlovou pamatujeme především z rolí lékařek, které hrála ve třech dodnes populárních, i když kvalitativně nevyvážených komedií HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU? (1974), PARTA HIC (1976) a TEN SVETR SI NESVLÍKEJ (1980).
Po nástupu do Národního divadla přestala Rázlová úplně pracovat pro film, nadále se ale uplatňovala v televizi, s níž měla zkušenost od počátku 70. let. Výraznou postavu například ztvárnila ve třech navazujících dílech seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1975–1979) jako agentka-vyzvědač Hana Bízová. Následně ji bylo možno vidět v dalších seriálech. Hrála také v řadě inscenací, hlavní roli Xeny Longenové v životopisném televizním filmu XENA (1980). Na dlouhou dobu naposledy se objevila před kamerou ve fantastickém dětském televizním filmu PUTOVÁNÍ PO BLAŽENÝCH OSTROVECH (1988).
== Pedagogická kariéra ==
| |||