Klerofašismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Norik (diskuse | příspěvky)
m čeština
m typo
Řádek 1:
'''Klerofašismus''' je [[fašismus]] řízený [[Duchovenstvoduchovenstvo|klérem]] (duchovenstvem)<ref>ASCS, Akademia Praha 2000, str. 390</ref> nebo ideologický konstrukt kombinující prvky fašistické s [[Katolictvíkatolictví|katolickou]] náboženskou tradicí.
 
== Historie vzniku ==
Vznik pojmu klerofašismus (''{{cizojazyčně|it|clerico-fascismo}}'') je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v [[Itálie|Itálii]] a frakcí katolické strany PPI (''{{cizojazyčně|it|Partito Popolare Italiano}}'', Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] a jeho režim. Historik [[Walter Laquer]] vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho [[Pochod na Řím]] (říjen 1922) u "skupiny„skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu"fašismu“.<ref> Walter Laqueur, [http://www.laqueur.net/index2.php?r=2&rr=4&id=49 "''The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism"''], [[Oxford University Press]], 25. 10.2006 2006</ref>
 
Politolog [[Roger Griffin]] varuje před "hyperinflací„hyperinflací klerofašismu"klerofašismu“. Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro "podivné„podivné formy ideologií, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu, nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nepřijatelný koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkemúpadkem“."
Vznik pojmu klerofašismus (clerico-fascismo) je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v [[Itálie|Itálii]] a frakcí katolické strany PPI (Partito Popolare Italiano, Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] a jeho režim. Historik Walter Laquer vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho [[Pochod na Řím]] (říjen 1922) u "skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu".<ref> Walter Laqueur, [http://www.laqueur.net/index2.php?r=2&rr=4&id=49 "The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism"], [[Oxford University Press]], 25.10.2006 </ref>
 
Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v [[Československo|Československu]] třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény [[Jaroslav Durych|Jaroslava Durycha]], [[Jan Scheinost|Jana Scheinosta]], [[Bohdan Chudoba|Bohdana Chudoby]], [[Rudolf Ina Malý|Rudolfa Iny Malého]], ale také tehdejšího knížete [[Karel VI. Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]], píšícího pod jmény "Jindřich„Jindřich Středa"Středa“ a "Bojna"„Bojna“. V části případů šlo o vnímání fašismu jako "spásné"„spásné“ třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem. Cesty, která má zachránit katolickou civilizaci.".<ref> Martin C. Putna: ''Katolická publicistika třicátých30. let,: "kvalitativní„Kvalitativní“ demokracie" a fašismus -: Rudolf Ina Malý a časopis Tak;'', in: Václav Nekvapil a Rudolf Vévoda (eds.): Média, kultura a náboženství,. VOŠP Praha 2007, strs. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7</ref>
Politolog [[Roger Griffin]] varuje před "hyperinflací klerofašismu". Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro "podivné formy ideologií, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu, nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nepřijatelný koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem."
 
Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v [[Československo|Československu]] třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény [[Jaroslav Durych|Jaroslava Durycha]], [[Jan Scheinost|Jana Scheinosta]], [[Bohdan Chudoba|Bohdana Chudoby]], [[Rudolf Ina Malý|Rudolfa Iny Malého]], ale také tehdejšího knížete [[Karel VI. Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]], píšícího pod jmény "Jindřich Středa" a "Bojna". V části případů šlo o vnímání fašismu jako "spásné" třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem. Cesty, která má zachránit katolickou civilizaci.".<ref> Martin C. Putna: Katolická publicistika třicátých let, "kvalitativní demokracie" a fašismus - Rudolf Ina Malý a časopis Tak; in: Média, kultura a náboženství, VOŠP Praha 2007, str. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7</ref>
 
== Klerofašistické režimy ==
Označování konkrétních režimů za klerofašistické je problematické a je předmětem častých sporů. Jako příklady klerofašistických režimů se uvádějí [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]] [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]], [[Nezávislý stát Chorvatsko|ustašovské Chorvatsko]] [[Ante Pavelić]]e, vláda [[Engelbert Dollfuss|Engelberta Dollfusse]] v [[První Rakouská republika|Rakousku]], ale také [[Španělsko]] pod vládou [[Francisco Franco|Francisca Franca]]. Franco učinil tzv. národní katolicismus (''{{cizojazyčně|es|nacionalcatolicismo}}'') jedním z pilířů své ideologie, ale fašisté tvořili jen jednu část z jeho podporovatelů.
 
Označování konkrétních režimů za klerofašistické je problematické a je předmětem častých sporů. Jako příklady klerofašistických režimů se uvádějí [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]] [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]], [[Nezávislý stát Chorvatsko|ustašovské Chorvatsko]] [[Ante Pavelić]]e, vláda [[Engelbert Dollfuss|Engelberta Dollfusse]] v [[První Rakouská republika|Rakousku]], ale také [[Španělsko]] pod vládou [[Francisco Franco|Francisca Franca]]. Franco učinil tzv. národní katolicismus (''nacionalcatolicismo'') jedním z pilířů své ideologie, ale fašisté tvořili jen jednu část z jeho podporovatelů.
 
== Reference ==
{{překlad|en|Clerical fascism|238939821}}
<references />
 
{{Fašismus}}