Říše Jüan: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 12871851 uživatele 183.27.94.193 (diskuse) zrušena; nechme obě metropole
pryč dějepisářský přítomný čas, který může působit zavádějícím způsobem
Řádek 41:
{{Čínský text}}
{{Různé významy|tento=státu|druhý=dynastii|stránka=Dynastie Jüan}}
'''Říše Jüan''' ({{Čínsky|znaky=元朝|pchin-jin=Yuáncháo}}, {{Vjazyce|mn|Их Юан Улс}}, plným názvem Velká říše Jüan, doslova Velký počátek) byla [[Mongolové|mongolská]] říše zahrnující [[Mongolsko]] a [[Čína|Čínu]], existující v letech 1271–1368. Založena byla [[Čingischán]]ovým vnukem chánem [[Chubilaj]]em, který do roku 1279 dokončil dobytí Číny. Oslabení jüanské moci v Číně a nespokojenost obyvatelstva vyústila roku 1351 v [[povstání rudých turbanů]], které skončilo vznikem čínské [[říše Ming]], jejíž armády roku 1368 vytlačily jüanská vojska z většiny Číny včetně hlavního města – [[Peking]]u. Říše a [[dynastie Jüan]], nynínásledně omezená na Mongolsko je pak nazývána [[Severní Jüan]].
 
== Vznik ==
[[Soubor:YuanEmperorAlbumKhubilaiPortrait.jpg|thumbnáhled|Veliký chán [[Chubilaj]]]]
Koncem 50. let 13. století byla [[mongolská říše]] na vrcholu moci. Její východní polovině vládl veliký chán [[Möngke]]. Západ, kromě [[Írán]]u kontrolovaného Möngkeho bratrem [[Hülegü|Hülegim]], ovládal chán [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] [[Berke]]. Möngke roku 1258 vyrazil do války s jihočínskou [[Říše Sung|říší Sung]]. Dobýval sungské opěrné body na západě země, v [[S’-čchuan]]u, zatímco mongolský generál [[Urjanchadaj]] útočil z [[Jün-nan]]u, Mönkgeho bratr [[Chubilaj]] v čele další armády útočil na Sungy ze severu, na středním toku [[Jang-c’-ťiang]], a nejmladší bratr [[Arik-buka]] z hlavního města říše [[Karakorum]]u spravoval [[Mongolsko]].
 
Řádek 54:
 
== Země a lidé ==
[[Soubor:Asia in 1335 cs.svg|thumbnáhled|leftvlevo|Asie roku 1335, říše Jüan červeně]]
Říše Jüan při svém vzniku zahrnovala dnešní [[Mongolsko]] a jižní [[Sibiř]], [[Mandžusko]], přilehlé oblasti [[Dálný východ|Dálného východu]], severní Čínu od [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]] až k řece [[Jang-c’-ťiang]] a jihozápadní Čínu až k hranicím [[Vietnam]]u. Podléhal jí i [[Tibet]] a [[Korea]]. Chubilaj dobyl zbytek Číny a části [[Myanmar]]u a [[Thajsko|Thajska]].
 
Řádek 85:
 
=== Náboženství ===
[[Soubor:Yuan porcelain buddha.JPG|thumbnáhled|Soška bódhisattvy Kuan-jin z bílého [[porcelán]]u z období dynastie Jüan]]
V jüanské éře se v Číně začal výrazněji šířit [[islám]], přítomný zejména na severozápadě a jihozápadě od tchangských dob.<ref>Rossabi (1994), s. 460.</ref> Také [[nestoriánství]] a [[katolictví]] zažily období tolerance. Buddhismus, zvláště jeho tibetský směr, vzkvétal, zatímco soupeřící [[taoismus|taoisté]] byli leckdy perzekvováni.
 
Řádek 132:
== Politika a ekonomika ==
=== Chubilajova vláda ===
[[Soubor:Liu-Kuan-Tao-Jagd.JPG|thumbnáhled|Chubilaj na lovu. Čínský dvorní malíř Liou Kuan-tao, cca 1280.]]
Po vítězství ve válce s Arik-bukou Chubilaj začal vládnout s velkou sebedůvěrou. Roku 1266 přikázal postavit novou metropoli na místě dnešního [[Peking]]u. Za ťinské vlády se město nazývalo Čung-tu (中都, Střední hlavní město), od roku 1272 byl přejmenován na Ta-tu (大都, Velké hlavní město), mongolsky Dajdu, turecky Chánbalyk. Už roku 1264 Chubilaj změnil éru vlády na Č'-jüan (至元). Přejíce si vládnout nad celou Čínou a snažíce se získat mandát nebes, roku 1271 přijal císařský titul vyhlásil novou říši Jüan, která se o několik let později stala prvním nečínským státem vládnoucím nad celou Čínou. Roku 1272 se Ta-tu oficiálně stalo hlavním městem říše Jüan.
 
Řádek 150:
V kontrastu ke svým předchůdcům, Chubilaj strukturu vládních úřadů převzal od čínských států a změnil je směrem k větší centralizaci moci.
 
[[Soubor:Aide aux pauvres en Chine.jpeg|thumbnáhled|leftvlevo|Pomoc potřebným v Číně. Miniatura z ''Knihy o velikém chánu'' (kolem 1330).]]
Chubilaj posílil svoji moc cestou centralizace vlády – zaujal postavení absolutního vládce, v kontrastu ke svým předchůdcům. Říši rozdělil na [[Čínské provincie|provincie]], každá zahrnovala území dvou až tří dnešních čínských provincií. Jeho model rozdělení státu na provincie se stal vzorem i pro následující [[říše Ming]] a [[Říše Čching|Čching]]. Chubilaj reformoval také mnohé další státní a hospodářské struktury, především daňový systém. Snažil se Čínu ovládat tradičními čínskými postupy, a uznal, že k fungování státní správy v Číně je nutno využívat služeb čínských poradců a úředníků, třebaže se na ně nespoléhal absolutně. Číňané ovšem byli politicky diskriminováni. Téměř všechny důležité posty byly obsazeny Mongoly. Společnost byla rozdělena na čtyři skupiny: Mongoly, [[Se-mu]]y, severní Číňany a jižní Číňany.
 
Řádek 157:
Jüanská vláda zavedla dvojí systém zdanění. Na severu kombinovala daň z hlavy se odvody v zrnu, materiálu a povinné práci. Na jihu odváděli rolníci dvakrát ročně pozemkovou daň a řemeslníci daň ze zisku. Velký kanál byl rekonstruován, význam si podržel i námořní obchod. Námořní cesta byla používána i pro dovoz obilí z povodí Jang-c’-ťiang do metropole (ročně 175 tisíc tun rýže) řízený dopravním úřadem (cchao-jün š'-s', 漕運使司). Kvetl vnitroasijský dálkový obchod. Nicméně zisky z něho zůstaly v rukou nečínských obchodníků, případně mongolské vládnoucí elity a nepřispěly k bohatství obyvatelstva země, pouze vedly k zvýšení rozdílů mezi bohatými a chudými, což nepřispělo ke stabilitě státu. Papírová měna byla dlouho stabilní, časem však neuvážená emise způsobila inflaci.<ref name="theobald economy"/>
 
[[Soubor:Yuan dynasty banknote with its printing plate 1287.jpg|thumbnáhled|Jüanská [[státovka]] z roku 1287 (vpravo) a její tisková forma.]]
Roku 1273 vláda uvedla do oběhu [[Státovka|státovky]] známé jako ''čchao'' (钞). Papírové peníze byly v Číně využívány i dříve; od roku 960 je tiskla vláda říše Sung, kvůli nedostatku mědi k odlévání mincí. Nicméně za Sungů obíhaly zároveň s mincemi. Říše Jüan byla prvním státem užívajícím papírové peníze jako dominantní prostředek směny. Papír na peníze se získával z kůry [[morušovník]]ů.
 
Řádek 185:
 
=== Severní Jüan ===
[[Soubor:Mongolia 1500 AD.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Následnické státy mongolské říše, stav v 15. století]]
Po pádu Jing-čchangu roku 1370 se jüanský císař stáhl do Mongolska. Podle čínské historiografie dynastie Jüan ztratila mandát nebes a jejím legitimním nástupcem se stala od roku 1368 dynastie Ming. Jüanským vládcům v Mongolsku pro odlišení přidělili název „[[Severní Jüan]]“. Mongolští císaři Severní Jüan se ovšem nadále považovali za legitimní vládce nejen Mongolska, ale i Číny a v dynastii Ming viděli uzurpátory.