Velká sfinga v Gíze: Porovnání verzí

[[Soubor:Egypt.Giza.Sphinx.01.jpg|thumb|Velká sfinga v [[Gíza|Gíze]], <br>v pozadí [[Rachefova pyramida]]]]

[[Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM De Sfinx bij de piramides van Gizeh TMnr 60022551.jpg|thumb|[[Hippolyte Arnoux]]: Velká sfinga <br>v Gíze zpola zasypaná, 1870-19001870–1900]]

'''Velká sfinga v &nbsp;Gíze''' je velká socha, v &nbsp;podobě [[lev|lva]] s &nbsp;lidskou hlavou, nacházející se na [[Gíza|Gízské]] plošině v &nbsp;[[Egypt]]ě na západním pobřeží [[Nil]]u. Je to největší socha vytesaná z &nbsp;jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 &nbsp;m dlouhá, 19 &nbsp;m široká a 21 &nbsp;m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Řada [[egyptologie|egyptologů]] věří, že byla vytvořena starými Egypťany v &nbsp;3. &nbsp;tisíciletí př. &nbsp;n. &nbsp;l, v době [[stará říše|Staré říše]] za panování 4. &nbsp;dynastie, a to panovníkem [[Rachef]]em spolu s &nbsp;[[Rachefova pyramida|pyramidou]], ale někteří vědci upozorňují, že sfinga nese stopy po [[vodní eroze|vodní erozi]], způsobené silnými dešti či záplavami, které se v &nbsp;Egyptě vyskytovaly mezi lety [[15000 př. n. l.|15000]] - –[[7000 př. n. l.|7000 př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Krušina

| odkaz na autora =

| titul = Tajné dějiny světa &nbsp;1

| strany = 157 - 163157–163

</ref> a byla by tudíž o celé tisíce let starší. Sfinga má údajně znázorňovat právě panovníka IV. &nbsp;dynastie Rachefa (přibližně 2558- 25322558–2532 př.&nbsp;n.&nbsp;l.).

Podle výzkumu z &nbsp;roku 2005 (?) nechal sfingu postavit syn [[Cheops]]e, [[Radžedef]]. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Take prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a [[nemes]] z &nbsp;modrých a zlatých proužků.)

Sfinga v &nbsp;průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z &nbsp;[[Vápenec|vápencového]] podloží; časem pak došlo k &nbsp;částečnému zasypání [[Písek (materiál)|pískem]] a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1400 př.&nbsp;n.&nbsp;l., kdy se ji z &nbsp;pověření [[faraon]]a Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. [[Thutmose IV|Thutmose&nbsp;IV.]]. pak mezi tlapami nechal vztyčit [[Žula|žulovou]] [[Stéla|stélu]], která připomíná tuto událost.

Sfinze chybí původně asi jeden [[metr]] široký [[nos]]. Velmi rozšířená [[legenda]] tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v &nbsp;průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z &nbsp;doby před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovým]] tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému [[fanatik]]ovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za [[vandalismus]]. Zničení nosu se mělo odehrát v &nbsp;roce [[1378]].

V &nbsp;roce [[1817]] proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem [[Giovanni Battista Caviglia|Cavigliou]], které úplně odkryly její [[hruď]]. Úplně vykopána byla až v &nbsp;roce [[1925]].

[[Fotografie]] Sfingy z &nbsp;opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje v &nbsp;těsné blízkosti [[McDonalds]] a přilehlé neobyčejně rozsáhlé [[smetiště]] na samém okraji Gizy.