Renáta Tyršová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek) |
Rozšířen životopis, doplněny zdroje. |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
[[Soubor:Renata Tyrsova 1914 Langhans.png|thumb|R. Tyršová v roce 1914]]▼
| jméno = Renáta Tyršová-Fügnerová
| velikost obrázku =
| popisek =
| datum narození = {{Datum narození|1854|7|31}}
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1937|2|22|1854|7|31}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| citát =
}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Jindřich Fügner]]}}
Řádek 7 ⟶ 15:
}}
'''Renáta Tyršová''', roz. '''Fügnerová''', ([[31. červenec|31. července]] [[1854]] [[Praha]] – [[22. únor]]a [[1937]] tamtéž) byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka.
== Dílo ==▼
==Život==
===Dětství a mládí===
Renáta Tyršová byla dcera zakladatele [[Sokol (spolek)|Sokola]], obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti [[Jindřich Fügner|Jindřicha (Heinricha) Fügnera]] a jeho manželky Kateřiny, rozené Turecký.<ref>Policejní přihláška rodiny Fügnerů[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=cbc11c073abb934a18b5e5e841560a5ecb8acc911b75eb8593aa8e2273666cdd&action=image&record=10]</ref>
Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renatě Fügnerové poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně (česky a německy), otec s ní hovořil německy a matka česky; později ji další učitelé vzdělávali v kreslení a hře na piano; znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí náboženská výchova nebyla poskytnuta.<ref name="rozinkova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rozinková
| jméno = Kateřina
| odkaz na autora =
| titul = Renáta Tyršová a její role ve výtvarné kritice a teorii poslední čtvrtiny 19. století
| vydavatel = Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění
| místo = Praha
| rok = 2013
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120140245
| počet stran =
| isbn =
}}</ref>
Situace se změnila, když otec Renaty 15. 11. 1865 zemřel; od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání přítel a spolupracovník [[Jindřich Fügner|Jindřicha Fügnera]] [[Miroslav Tyrš]]; věnoval se zejména dějinám umění. Mladá Renáta Fügnerová se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost; zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v [[Sokol (spolek)|Sokole]], kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.<ref>Národní listy, 5.4.1871, s.3 ''Zprávy spolkové''[http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ae876087-435d-11dd-b505-00145e5790ea]</ref>
V roce 1871 požádal Tyrš o jeji ruku.<ref name="rozinkova"></ref>
===Žena Miroslava Tyrše===
28. srpna 1872 se Renáta Fügnerová, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]].<ref>Policejní přihláška manželů Tyršových[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=8a95d65a35080428a9ef8e8a471c7ce7304aaa1c46566d5756f244c26d06233d&action=image&record=1]</ref> Manželství zůstalo bezdětné a Renáta Tyršová se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména do Itálie, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění.
První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v pouhých dvaceti letech, se věnoval obrazu [[Jaroslav Čermák (malíř)|Jaroslava Čermáka]] ''Raněný Černohorec''.<ref>Národní listy, 12.12.1874, s.3 ''Renata Tyršová: Raněný Černohorec''[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7394753]</ref> V roce 1878 zveřejnila v časopise [[Lumír]] studii o [[Rubens|Petru Paulu Rubensovi]].<ref>Lumír 1878, č. 7-8, s.100-103 a s.117-211, ''Renata Tyršová: Petr Pavel Rubens''[http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:b202cbfb-435d-11dd-b505-00145e5790ea#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:51a13932-435e-11dd-b505-00145e5790ea]</ref>
Manželství trvalo 12 let, 18. srpna 1884 [[Miroslav Tyrš]] tragicky zemřel.
===Další život - angažovaná vdova===
Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v pouhých 30 letech. Byla jedinou dědičkou [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]] a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho díle v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v [[Sokol (spolek)|Sokole]]. Byla též činná v [[Národní rada československá|Národní radě československé]] i v řadě národních spolků.<ref group="p">Hmotně byla Renáta Tyršová, jako vdova po zakladateli Sokola, zajištěna rentou a další příjmy jí plynuly z vlastní publikační činnosti.</ref>
Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby výzvu ''Ve prospěch českého čtení''.<ref>Národní listy, 10.12.1885, s.2[http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ae876087-435d-11dd-b505-00145e5790ea]</ref>
Již v roce 1886 vyšel její slovní doprovod k [[Josef Mánes|Mánesovým]] ilustracím k [[Rukopis královédvorský|Rukopisu Kralodvorskému]],<ref>''Rukopis Kralodvorský'', vydal F. Šimáček, 1886, s. I.-VIII.[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=27685]</ref> další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce [[Jindřich Fügner|Jindřicha Fügnera]] a manžela [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]]).
Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání; roce 1907 byla jmenována "inspektorkou pro české dívčí školy výrobní"<ref>Technický obzor, 16.1.1907, s.16[http://k4.techlib.cz/search/i.jsp?language=cs&pid=uuid:ae7b2bb9-435d-11dd-b505-00145e5790ea&q=&fq=document_type:periodical#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:280fc940-435f-11dd-b505-00145e5790ea]</ref>
Další oblastí zájmu Renaty Tyršové byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském [[Rudolfinum|Rudolfinu]].<ref>Národní listy, 24.6.1886, s.3, ''Moravské vyšívání v Rudolfinu''[http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ae876087-435d-11dd-b505-00145e5790ea]</ref> Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici ''Česká chalupa''.<ref group="p">Část této expozice nechala Renáta Tyršová vystavit v Paříži v roce 1892 pod názvem ''L´Exposition Industrielle des
Arts de la Femme''. Na expozici dohlížela Zdenka Braunerová, která v té době v Paříži žila. O deset let později byly výrobky znovu vystaveny v Paříži a v Rusku</ref> <ref name="rozinkova"></ref> Folkloru věnovala Renáta Tyršová několik svých publikací.
V roce 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].<ref>Forum UK: Renata Tyršová - doktorka filozofie - byť "jen" čestná[http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14183.html]</ref> V době [[insigniáda|insigniády]] (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty, kteří vyvolali nepokoje.<ref>Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8176217]</ref>
Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově [[Sokol Pražský|Sokola pražského]] na Sokolské třídě.<ref>Národní listy, 14.2.1937, s.9, ''75 let Sokola Pražského''[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6909492]</ref>
==Renáta Tyršová v umění a literatuře==
K životním jubileům Renaty Tyršové vycházely za jejího života oslavné sborníky a články v tisku. Roku 1907 vytvořil její portrét Max Švabinský.[http://www.ghmp.cz/online-sbirky/detail/4089/?&page=5], v roce 1928 byla podobizna vytištěna barevným ofsetem. K 70. narozeninám byla vydána pohlednice s portrétem od Jakuba Obrovského. Busta Renaty Tyršové od sochařky [[Karla Vobišová-Žáková|Karly Vobišové-Žákové]] je umístěna v [[Tyršův dům|Tyršově domě]] v Praze.<ref>Karel Žák: Před 120 lety se narodila první česká sochařka[http://www.praha2.cz/str-6-Pred-120-lety-se-narodila-prvni-ceska-socharka.html]</ref>
Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2005 monografii od Ireny Štěpánové.
▲== Dílo (výběr) ==
* ''Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', 1918
* ''Nauka o kroji'', 1923
Řádek 14 ⟶ 72:
* ''Miroslav Tyrš: Jeho osobnost a dílo'', 3 části, 1932–1934
==
=== Reference ===
<references />
===Poznámky===
<references group="p"/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Štěpánová
Řádek 26 ⟶ 92:
| isbn = 80-7185-693-2
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rozinková
| jméno = Kateřina
| odkaz na autora =
| titul = Renáta Tyršová a její role ve výtvarné kritice a teorii poslední čtvrtiny 19. století
| vydavatel = Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění
| místo = Praha
| rok = 2013
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120140245
| počet stran =
| isbn =
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Křápková
| jméno = Petra
| odkaz na autora =
| titul = ROLE UMĚNÍ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ POHLEDEM RENÁTY TYRŠOVÉ A ZDENKY BRAUNEROVÉ
| vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia
| místo = Brno
| rok = 2010
| url = https://is.muni.cz/th/146369/ff_m/RoleUmeni-TyrsovaaBraunerova.doc
| počet stran =
| isbn =
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Wikizdroje|autor=Renata Tyršová}}
* {{NK ČR|jk01140587}}
| |||