Staré Brno: Porovnání verzí

Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území [[V Jirchářích]], [[U Svaté Anny]], téměř celá katastrální území [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]] a [[Silniční]], polovina katastrálního území [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]] a menší části katastrálních území [[Křížová]] a [[Město Brno]]. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina [[Pisárky|Pisárek]] a asi třetina [[Štýřice|Štýřic]]. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení [[Ústřední hřbitov v Brně|brněnského ústředního hřbitova]] na původně [[Horní Heršpice|hornoheršpických]] pozemcích roku [[1883]] byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na '''Staré Brno I'''. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území [[Staré Brno II. díl]], které mělo charakter oddělené [[exkláva|exklávy]]. Roku [[1915]] byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem '''Staré Brno a Vídeňka'''. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku [[1942]] byla k tomuto katastru připojeno katastrální území [[U Svaté Anny]], západní část katastrálního území [[Jircháře]] a malá část katastrálního území [[Křížová]].

 

 

== Reference ==