Džibutsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
Jazyky.
Řádek 19:
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 151
| jazyk = [[francouzština]] (úřední), [[arabština]] (úřední), [[somálština]], afar[[afarština]]
| náboženství = [[muslim]]ové 94%, [[Křesťanství|křesťané]] 6%
| nejvyšší hora = [[Moussa Ali]]
Řádek 47:
 
== Lidé a dějiny ==
Dvě hlavní džibutské etnické skupiny hovoří hamitským[[hamitské jazykemjazyky|hamitskými jazyky]] [[afarština|afarštinou]] a [[somálština|somálštinou]] a mají společné náboženství, kterým je [[islám]]. Sever obývají danakilští [[Afarové]], etnikum obývající oblast od 3. století, na jihu převládají [[Isové]], pozdější přistěhovalci ze [[Somálsko|Somálska]]. Ve druhé polovině 1. tisíciletí bylo strategicky významné území dnešního Džibutska ovládnuto [[Arabové|Araby]], díky nimž přijala země [[islám]], později se však stalo součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], ale skutečný vliv měl v oblasti [[Zanzibar|Zanzibarský sultanát]], který provozoval zejména obchod s otroky. Přítomnost [[Francie|Francouzů]] v oblasti se datuje od roku [[1859]], kdy si koupili přístav [[Obok]]; výrazněji se však tato skutečnost projevila až od roku [[1881]], kdy zde byla založena Francouzsko-etiopská obchodní společnost. Stálou přítomnost [[Francie]] si v následujícím období vynutilo jednak soupeření s [[Spojené království|Velkou Británií]] v tzv. [[Africký roh|Africkém rohu]], jednak potřeba zajistit si cestu k nově nabytým koloniím na [[Madagaskar]]u a ve východní [[Asie|Asii]]. V roce [[1888]] byly místní spory s Británií ukončeny podpisem britsko-francouzské smlouvy, která vytyčila hranici mezi oběma koloniemi mezi Zeilou a nově založeným přístavem [[Džíbútí|Džibuti]], nad nímž Francouzi ustavili [[protektorát]]. Roku [[1896]] bylo anektováno okolí a byla vytvořena kolonie '''Francouzské Somálsko'''. V letech [[1940]] až [[1942]] bylo území okupováno [[Itálie|Itálií]]. Od roku [[1946]] bylo zámořským územím [[Francie]]; v roce [[1967]] byla rozšířena místní samospráva a území bylo přejmenováno na [[Francouzské území Afarů a Isů]]. Samostatnost získalo Džibutsko [[27. červen|27. června]] [[1977]].
 
[[Francie]] důrazně hájila své investice do vojenské základny, ale v plebiscitu v roce 1977 se 85 % obyvatel vyslovilo pro nezávislost. Hlavní důvod, proč [[Francie]] držela dnešní Džibutsko tak dlouho, spočíval v jeho strategické hodnotě - kolonii zbudovali [[Francouzi]] při vjezdu do [[Rudé moře|Rudého moře]] na konci [[Adenský záliv|Adenského zálivu]] jako protiváhu britskému Adenu. Poloha a fyzicko-geografické podmínky země vždy hrály v dějinách Džibutska důležitou úlohu. [[Francouzi]] původně plánovali, že do hlavního města povede transafrická a transsaharská železniční trať až ze [[senegal]]ského [[Dakar]]u, ovšem nakonec se podařilo uskutečnit pouze spojení [[Džíbútí|Džibuti]] a etiopského hlavního města. Prvním prezidentem nové republiky se stal '''Hasan Gouled Aptidon'''. Úředním jazykem je [[francouzština]] společně s [[arabština|arabštinou]]. Francouzská vojenská pomoc (v zemi se také nachází základna cizinecké legie) zajišťuje džibutskou nezávislost a neutralitu v neklidné oblasti [[Africký roh|Afrického rohu]]. Džibutský prezident je z etnické skupiny [[Isové|Isů]]. V čele vlády pak stojí ministerský předseda z etnické skupiny [[Afarové|Afarů]]. Od roku 1992 je rovněž povolena činnost více politických stran. [[Afarové]] pokládají sami sebe za znevýhodněnou menšinu. [[Isové]] tyto nároky odmítají, nicméně se však snaží politickou opozici neutralizovat.