Sojuz 28: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
m link Československá kosmonautika a stylistika |
||
Řádek 32:
'''Sojuz 28''' byla sovětská [[kosmická loď]] typu [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]]. Na oběžnou dráhu Země ji [[2. březen|2. března]] [[1978]] vynesla raketa [[Sojuz-U]]. Na palubě lodi byla dvoučlenná posádka – sovětský kosmonaut a velitel lodi [[Alexej Alexandrovič Gubarev|Alexej Gubarev]] a [[Československo|československý]] kosmonaut-výzkumník [[Vladimír Remek]]. Jednalo se o čtvrtý let ke stanici [[Saljut 6]]. Den po startu se Sojuz 28 spojil se stanicí. Během týdenního pobytu návštěvníci pomáhali základní posádce – [[Jurij Romaněnko|Juriji Romaněnkovi]] a [[Georgij Grečko|Georgiji Grečkovi]] – v jejich vědeckém programu, provedli řadu televizních reportáží a také experimenty připravené československými odborníky z [[Československá akademie věd|ČSAV]].
Vladimír Remek byl první člověk ve [[vesmír]]u z jiného státu než ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] či [[Spojené státy americké|USA]]. Jednalo se o první misi programu [[Interkosmos]]
== Posádka ==
Řádek 53:
V prosinci 1976 dvojice budoucích československých kosmonautů zahájila výcvik ve [[Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina|Středisku přípravy kosmonautů]] v [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]], společně s polskou a východoněmeckou dvojicí.<ref name="pacner 2007 197 198"/> Běžný základní výcvik byl dvouletý, kosmonauti programu Interkosmos procházeli jeho zkrácenou půlroční verzí. V květnu 1977 složili závěrečné zkoušky a poté byli rozřazeni do posádek; jednu tvořili plukovník Alexej Gubarev s Vladimírem Remkem, druhá se skládala z Nikolaje Rukavišnikova a Oldřicha Pelčáka.<ref name="pacner 2007 199">Pacner (2007), s. 199.</ref>{{#tag:ref|Podle ruské encyklopedie AstroNote měla zprvu (od června 1977) druhá posádka složení [[Jurij Isaulov]], Oldřich Pelčák, přičemž Isaulova záhy nahradil Rukavišnikov.<ref name="ivanov isaulov"/>|group=pozn.}} Oba sovětští kosmonauti měli zkušenosti z kosmického letu, Alexej Gubarev měl za sebou let [[Sojuz 17|Sojuzem 17]] a měsíční pobyt na stanici [[Saljut 4]] v roce 1975, Nikolaj Rukavišnikov absolvoval dva lety celkem v délce osmi dnů – na [[Sojuz 10|Sojuzu 10]] roku 1971 a [[Sojuz 16|Sojuzu 16]] roku 1974.
V létě 1977 rovněž proběhla diskuze o pořadí letů mezinárodních posádek. Stanoveno bylo na Československo, Polsko, NDR. Vliv na něj měla patrně jak politická, tak vědecká kritéria.<ref name="pacner před"/> Prestižní postavení Čechoslováka snad mělo překrýt hořkost z okupace roku 1968. Podle vzpomínek tehdejšího polského ministra obrany generála [[Wojciech Jaruzelski|Jaruzelského]] se Poláci cítili ukřivděni, když jejich velikost a podíl na bojích 2. světové války nestačila na prvenství.
Od podzimu 1977 probíhala příprava na let v posádkách, v polovině února 1978 obě posádky úspěšně složily závěrečné zkoušky, ve kterých byla podle hodnocení instruktorů dvojice Gubarev–Remek o něco lepší.<ref name="pacner před"/> I u závěrečných zkoušek se projevila zákulisní rivalita,{{#tag:ref|Soupeření souviselo s existencí dvou sovětských oddílů kosmonautů – vojenského [[Oddíl kosmonautů CPK|oddílu Střediska přípravy kosmonautů]] a civilního [[Oddíl kosmonautů RKK Eněrgija|oddílu společnosti Eněrgija]].<ref name="přibyl výběr"/>|group=pozn.}} když obě soupeřící skupiny nařkly protistranu, že napovídala „své“ posádce.<ref name="přibyl výběr"/> Definitivní výběr letové posádky byl údajně konzultován i s československými politiky.<ref name="pacner 2007 204"/> Kosmonauti 18. února přiletěli na [[kosmodrom Bajkonur]]<ref>Pacner (2007), s. 203.</ref> a 26. února se dozvěděli konečné rozhodnutí – poletí Gubarev s Remkem.<ref name="pacner 2007 204">Pacner (2007), s. 204.</ref>
| |||