Franz Schubert: Porovnání verzí

| hnutí = [[RomantickáRomantismus (hudba)|romantismus]]

| reprezentativní díla = symfonie č. 7 h moll ''Nedokončená''<br /> cyklus písní ''Krásná mlynářka''<br />cyklus písní ''Zimní cesta''<br />smyčcový kvartet č. 14 d moll ''Smrt a dívka''<br />''Německá mše''

Franz Peter Schubert se narodil ve [[vídeň]]ské předměstské části [[Lichtental (Vídeň)|Lichtental]], dnes součásti obvodu [[Alsergrund]], v chudé učitelské rodině jako třinácté z patnácti dětí. Deset z jeho sourozenců však zemřelo ještě před dovršením prvního roku života. Původ jeho otce, Franze Theodora Schuberta, i jeho matky Elisabeth rozené Vietzové sahá na české území: otec pocházel z rolnické rodiny z vesničky Neudorf (nyní Vysoká -– část obce [[Malá Morava]]), okres Šumperk poblíž [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]], zatímco matka přišla do Vídně ze [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]], okres [[Jeseník]].

Franz Schubert za sebou zanechal rozsáhlé dílo, z něhož jen poměrně malá část byla vydána za jeho života tiskem a opatřena opusovým číslem. První souhrnné vydání celé Schubertovy hudební pozůstalosti uskutečnilo vydavatelství ''[[Breitkopf & Härtel|Breitkopf und Härtel]]'' až roku [[1884]]. Pro katalogizaci se proto používá seznam, který vypracoval hudební vědec [[Otto Erich Deutsch]] (1883–1967) a jeho první verzi uveřejnil pod titulem ''Franz Schubert – Thematic Catalogue of all his works in chronological order'' roku [[1951]]. Díla se podle Deutschova seznamu uvádějí písmenem D a číslem v katalogu.

V červenci [[1947]] skladatel 20. století [[Ernst Krenek]] diskutoval o stylu Schuberta, kdy se studem přiznal, že zprvu měl na Schuberta tehdy dost rozšířený názor, že to byl múzou obdařený vynálezce potěšujících melodií... avšak postrádající dramatickou sílu a pátravou inteligenci, kterou se lišili skuteční mistři jako [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bach]] nebo [[Ludwig van Beethoven|L. van Beethoven]]. Krenek dále napsal, že dosáhl úplně jiného úsudku po podrobném studiu Schubertových písní, do něhož se pustil na naléhání přítele a kolegy, skladatele [[Eduard Erdmann|Eduarda Erdmanna]]. Krenek poukazuje na klavírní [[sonáta|sonáty]] jako na dostatečný důkaz, že Schubert byl mnohem více, než jen bezstarostný kovář melodie, který by neznal a nestaral se o řemeslo [[kompozice]]. Každá Schubertova klavírní sonáta pak šla do tisku. A to díky Krenkovi, jenž vystavil velké množství jeho technických fines a poodhalil Schuberta jako umělce, který je smýšlením daleko od spokojenosti s pouhým litím svých mazlivých myšlenek do tradičních forem, ale naopak jako umělce s horlivou chutí experimentovat. Ta se ukazuje v Schubertově díle několikrát v široké paletě forem a žánrů, [[opera|operách]], [[liturgická hudba|liturgické hudbě]], [[komorní hudba|komorní]] a sólové hudbě a i na jeho symfonických pracích. Snad nejvíce familiérně se jeho dobrodružnost projevuje především originálním smyslem pro modulaci. Jako například v druhé části smyčcového kvintetu, kde moduluje z C dur přes E dur aby dosáhl Cis dur. Dále se objevuje také v neobvyklé [[instrumentace|instrumentaci]], což můžeme vidět třeba v jeho arpédžové sonátě, či v netradiční notaci kvintetu Pstruh.

Byl velmi ovlivňován klasickými sonátovými formami Beethovena a [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]] (jeho raná díla, mezi nimi zvláště 5. symfonie, jsou výrazně mozartovská), jeho formální struktura a chod jeho skladeb inklinují k tomu vzbudit dojem spíše melodického vývoje než harmonického dramatu. Kombinace klasické formy a táhlé romantické melodie propůjčuje jeho tvorbě jakýsi upovídaný styl: jeho 9. symfonie byla popsaná [[Robert Schumann|Robertem Schumannem]] jako běh k “nebeským délkám”. Schubertovy harmonické inovace zahrnují harmonické pohyby, kdy první část skončí v subdominantní tónině spíše, než v dominantní (jako například v posledním části Trout Quintet -– Pstruh). Schubert byl svými praktikami předchůdcem běžné romantické uvolněné techniky, namísto zvyšování napětí uprostřed pohybu, s vyvrcholením odloženým na samý konec.

* '''Mše č. 2 G dur (D 167)''' {{Audio|Schubert-mass in g. 1. kyrie.ogg|Kyrie}} -– {{Audio|Schubert-mass in g. 2. gloria.ogg|Gloria}} -– {{Audio|Schubert-mass in g. 3. credo.ogg|Credo}} -– {{Audio|Schubert-mass in g. 4. sanctus.ogg|Sanctus}} -– {{Audio|Schubert-mass in g. 5. benedictus.ogg|Benedictus}} -– {{Audio|Schubert-mass in g. 6. agnus dei.ogg|Agnus Dei}}

* '''Impromptu B dur, Op. posth. 142 (D 935) č. 3''' -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat1.ogg|Andante (téma)}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat2.ogg|Variace 1}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat3.ogg|Variace 2}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat4.ogg|Variace 3}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat5.ogg|Variace 4}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat6.ogg|Variace 5}} -– {{Audio|Schubert- Impromptu B-flat7.ogg|Variace 6}}

Je po něm pojmenován mezistátní vlak vyšší kvality [[railjet]] Praha-VídeňPraha–Vídeň.

* Hans-Joachim Hinrichsen: ''Untersuchungen zur Entwicklung der Sonatenform in der Instrumentalmu­sikInstrumentalmusik Franz Schuberts''. Tutzing 1994

* Ernst Hilmar (Hrsg.): ''Franz Schubert. Dokumente 1801-18301801–1830. Erster Band. Addenda und Kommentar''. (Veröffentlichungen des IFSI, 10/2), Tutzing 2003

* {{en}} [http://www.pianosociety.com/index.php?id=54 Piano Society -– Schubert, záznamy v MP3]

{{DEFAULTSORT:Schubert, Franz}}
[[Kategorie:Franz Schubert| ]]