Klasická řádová architektura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +Portály
→‎Renesance a baroko: úprava vysvětlení vysokého řádu a rustiky
Řádek 39:
== Renesance a baroko ==
Součástí humanistického návratu k antice v Itálii patnáctého století bylo i intenzivní studium antické architektury. Jako rozbuška proto zapůsobil objev a vydání tiskem Vitruviových Deseti knih o architektuře. [[Renesance|Renesanční]] architekti používali Vitruvioných pravidel velmi důsledně a snažili se také vytvářet pravidla tam, kde Vitruvius pravidla nezanechal. Renesance je tak místem velmi čilé teoretické práce. V rychlém sledu za sebou vychází řada knih o architektuře ([[Palladio]], [[Alberti]], [[Vignola]], [[Serlio]]), které se staly takřka povinnou výbavou každého architekta i vzdělaného šlechtice.
Novým jevem se stala vícepatrová a vícestupňová architektura:
* [[vysoký řád]]
 
Nové prvky v architekruře využívající klasické řády:
[[Manýrismus]] především rozšířil řádové tvarosloví o nový řád:
* [[rustikový řád]]
 
* [[vysoký řád]] – sloupy (polosloupy, [[pilastr]]y) procházejí přes dvě (i více) pater
Rustikový řád byl chápán jako řád „země“. v řádové superpozici byl kladen nejníže a byl v té době nesmírně oblíbený. Často byl používán nejen pro architektonické ztvárnění přízemí jednotlivých staveb, ale také pro různé [[grotta|grotty]] a další vybavení zahrad.
 
* pásová [[rustika]] ([[bosáž]]) – přes architektonické prvky včetně sloupů probíhají vystupující, hrubě opracované pásy nebo je efekt hrubě opracovaného kamene imitováno omítkou
[[baroko|Barokní]] architekti, například [[Francesco Borromini]] nebo náš [[Jan Blažej Santini]] používali řádovou architekturu velice nedogmaticky, ale přitom nikoli libovolně, nýbrž nesmírně rafinovaně a s přesně vypočteným záměrem.
 
Rustikový řád byl chápán jako řád „země“. v řádové superpozici byl kladen nejníže a byl v té době nesmírně oblíbený. Často byl používán nejen pro architektonické ztvárnění přízemí jednotlivých staveb, ale také pro různé [[grotta|grotty]] a další vybavení zahrad.
 
[[baroko|Barokní]] architekti, například [[Francesco Borromini]] nebo náš [[Jan Blažej Santini]] používali řádovou architekturu velice nedogmaticky, ale přitom nikoli libovolně, nýbrž nesmírně rafinovaně a s přesně vypočteným záměrem. Borromini dokonce studoval pozdní antickou architekturu a nacházel v ní vynikající předlohy a inspirace pro své vlastní stavby. V podání těchto architektů je také jako klasický řád používáno i „ordine gotico“, neboli „gotický řád“ a to s plným vědomím důsledků, včetně zařazení tohoto gotického řádu do systému řádové superpozice.
 
== Od klasicismu po současnost ==